Praha – Prezident Václav Klaus se dnes nechal slyšet, že si přeje pro Českou republiku výjimku z povinnosti zavést euro. Klaus se tak vyjádřil při dnešním setkání s českými velvyslanci. Český prezident je odpůrcem přijetí eura dlouhodobě. Dodal, že vyloučení Řecka z eurozóny by přitom nebylo „žádnou katastrofou“. Takzvaný opt-out si vyjednaly i Dánsko, Velká Británie a Švédsko, a euro tak přijmout nemusejí. Pro ostatní unijní země platí povinnost jednotnou měnu přijmout, pokud budou splněna požadovaná kritéria.
Klaus nechce přijmout euro, pro ČR by chtěl opt-out
Problémy euru podle Klause nezpůsobilo pouze Řecko. Podle něj přijetí Řecka do eurozóny nezpůsobili sami Řekové. „To způsobili ti, kteří Řeky do eurozóny nalákali a kteří do ní Řecko přijali. V tomto smyslu je nesmazatelná odpovědnost i na straně zemí eurozóny a Evropské unie vůbec,“ uvedl. Řecko se totiž loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. „Takzvaná půjčka Řecku není tou pomocí, kterou tato země potřebuje. Je nesplatitelná. Je to dárek, který Řecku pomoci nemůže a který bude naopak vést k oddalování tolik potřebného skutečného řešení,“ upozornil dnes prezident.
Řecko v eurozóně zůstat nemusí
Snížení počtu eurozóny, o kterém se spekuluje právě v souvislosti s Řeckem, by prý nebylo žádnou katastrofou. „Spolu s vámi všemi jsem zažil ˙rozpad˙ československé měnové zóny a ani ten žádnou katastrofu nevyvolal. Některé banky přišly o část svých aktiv, ale o tom bankovní byznys přece je. Fráze, že by to vytvořilo paniku, jsou falešné - naopak by to ukázalo, že je EU odhodlána něco udělat. Panika dnes vzniká díky tomu, že se naopak neděje nic,“ tvrdí Klaus.
Václav Klaus:
„Jestli bych měl (k euru) něco nového veřejně nastolit, pak by to byl jedině opt-out z naší povinnosti přijmout euro. Ale toho se vláda bojí.“
O euru už dříve český prezident uvedl, že je riskantním politickým projektem. Při jeho vzniku podle něj navíc nebyly brány v úvahu jednoduché ekonomické argumenty a teorie. Například loni v listopadu na pražské Vysoké škole ekonomické řekl, že euro současné dluhové problémy přežije, ale za cenu vytvoření rozpočtové a politické unie, což ovšem povede ke ztrátě demokratických principů.
Václav Klaus
S Klausem souhlasí i člen NERVu Pavel Kohout. „Dokud členské státy eurozóny nedodržují svoje vlastní pravidla, tak opravdu nevidím důvod se do tohoto klubu hlásit. Zbavili bychom se tím možnosti neinflačního růstu, neinflační konvergence. To znamená, že jakmile bychom přijali euro, tak bychom se odsoudili k vyšší inflaci, než by byla nutná. Alternativou by bylo, že bychom měli nízkou inflaci, ale potom by také nerostly mzdy,“ uvedl odborník ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Kohout zároveň dodal, že pokud by Česko vstoupilo do eurozóny v současné chvíli, hrozilo by mu opakování scénáře Irska, Španělska nebo Pobaltských států.
Klaus se dnes v souvislosti s eurem také pustil do kritiky velvyslankyně při EU Mileny Vicenové. Bylo to kvůli sobotnímu článku v Lidových novinách, kde mluvila o evropské měně. Podle Klause to je „hrůzostrašná ukázka“ aktivity velvyslance.
Václav Klaus:
„Ten rozhovor má nadpis: 'Vidím jediný cíl - zachránit euro'. A jsem to velmi pozorně četl, říkal jsem si, no to jí museli zlí novináři podsunout naprosto nepatřičný titul, protože to by velvyslankyně ČR určitě nemohla nikdy vyslovit a oni jí to nepodsunuli, ono to v tom textu skutečně je.“
Krize eurozóny rozkolísala trhy
Eurozóna, která má nyní 17 členů, zápasí v posledních měsících s krizí kvůli dluhovým potížím některých svých zemí. Finanční trhy mají ohledně řešení této krize pochyby, v minulých týdnech je proto ovládla nervozita, která se počátkem srpna na několik dní změnila v paniku a prudký pokles všech hlavních akciových trhů.
Vydáno pod