Moskva - Ruský plynárenský monopol Gazprom dnes začal plnit plynem první úseky dálkového plynovodu Nord Stream, který má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Spouštěcím kohoutem dnes poblíž Vyborgu na severu země slavnostně otočil ruský premiér Vladimir Putin. Do potrubí je zatím vháněn jen technologický plyn, který má prověřit těsnost a tlakovou odolnost potrubí. První zemní plyn určený pro cílové zákazníky začne být do potrubí čerpán na podzim, k začátku topné sezony. Proti se však staví Ukrajina. Přestane být důležitou tranzitní zemí, a přijde tak o miliony za poplatky a o řadu výhod.
Putin otočil kohoutem, do Nord Streamu proudí první plyn
Slavnostního aktu u kompresorové stanice Portovaja se vedle Putina zúčastnil i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který v roce 2005 ještě jako kancléř s tehdejším ruským prezidentem Putinem dohodu o Nord Streamu uzavíral a po odchodu z funkce se stal předsedou řídicího výboru stejnojmenné rusko-německé akciové společnosti.
Vladimir Putin:
„Přes všechny překážky dnes začal do Nord Streamu proudit plyn. Postupně a v klidu se zbavujeme diktátu tranzitních států.“
Ruský premiér Putin tak zjevně naráží na „plynovou válku“ mezi Ruskem a Ukrajinou, během níž Rusko v zimě roku 2006 a 2009 zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Neshody Moskvy a Kyjeva kolem cen za plyn a jeho přepravu tehdy zkomplikovaly zásobování hlavně balkánských zemí, ale i Slovenska.
Ukrajina odteď bude podléhat diktátu Moskvy
Projekt Nord Stream však nemůže podle komentářů médií vyšachovat Ukrajinu jako tranzitní zemi úplně. Má jen Kyjevu naznačit, že nemá na tranzit monopol a měl by tedy být „vstřícnější“ k ruským požadavkům. Moskva tento týden dokonce pohrozila, že požene celou věc okolo tranzitních cen až k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu ve Stockholmu. Stejně ale uvažuje i Ukrajina. „Věřím, že náš spor s Ruskem vyřešíme co nejdřív a že se vyhneme tomu, aby se celá věc dostala před soud,“ tvrdí ale ukrajinský ministr zahraničí Konstantin Griščenko. A ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov smířlivě dodává: „Rusko se rozhodně nesnaží dostat Ukrajinu do bezvýchodné situace. Musíme hledat východisko bez toho, aby byla celá věc politizovaná.“
GALERIE
videogallery_148958
Největší ruský plynovod postavený po rozpadu Sovětského svazu měří přes 1 200 kilometrů. Ročně jím proteče až 55 miliard kubických metrů plynu. Gazprom letos zprovozní první potrubí s poloviční kapacitou. Za rok pak i druhé. Podle Putina už je projekt Nord Stream, který přišel na 7,4 miliardy dolarů, prakticky hotov. Už koncem srpna byl napojen na německý plynovod Opal, který končí na západní české hranici. Opal naváže na budovaný plynovod Gazela protínající západní Čechy, který bude v budoucnu zásobovat i Česko. Dokončení tohoto plynovodu je plánováno na příští rok a Česko by ho mohlo využít hlavně v případě dalších problémů na trase přes Ukrajinu.
Nord Stream utiší hlad po energii v Německu
Větší energetickou bezpečnost si od Nord Streamu slibuje i Německo a další unijní státy. Rusko zase očekává zvýšení zisků z rostoucího energetického „hladu“ Evropské unie, zvláště po rozhodnutí Německa uzavřít v dohledné době všechny jaderné elektrárny.
Evropa by ale ráda snížila svou závislost i na Rusku. To chce zajistit vybudováním plynovodu Nabucco. Tento plán ale zatím zůstává jen na papíře. Unie má problémy s jeho financováním. Toho by mohl využít ruský Gazprom se svým projektem South Stream, který by měl vést plyn pod Černým mořem.
Plynovod Nabucco a South Stream