Praha – Současná dluhová krize by neměla ovlivnit snahu o vstup zemí západního Balkánu do Evropské unie, jak se dnes shodli na pražském jednání předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky. V souvislosti s ekonomickou situací vyzvali členské státy unie, aby dodržovaly pravidla vyplývající z přístupových smluv včetně Maastrichtských kritérií a Lisabonské smlouvy. Visegrádská skupina se má navíc postavit za Balkán a být garantem toho, že se bývalé jugoslávské země i Albánie dostanou do Evropy, pokud dodrží vstupní podmínky. Myslí si to předseda českého Senátu Milan Štěch, který se schůzky předsedů parlamentů V4 rovněž účastní.
V4: Krize by neměla ovlivnit vstup balkánských států do EU
Podle představitelů států V4 je integrace západního Balkánu zásadní pro Maďarsko. „Evropská integrace nebude kompletní, pokud budou na evropské mapě stále bílá místa,“ prohlásil předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér. Polské předsednictví EU se podle maršálka polského senátu Bogdana Borusewicze snaží urychlit integraci Chorvatska. Dodal, že další státy mají také perspektivu.
Sulík: Urychlovat vstup Slovenska do eurozóny byla chyba
Předsedové parlamentů současně konstatovali, že případný návrat hospodářské krize by záporně ovlivnil ekonomiky zemí V4. Jediným členem eurozóny je z těchto států Slovensko. Předseda tamního Národního shromáždění Richard Sulík podotkl, že urychlovat vstup Slovenska do eurozóny bylo chybou a zřejmě by bylo lepší, pokud by všechny státy takzvané visegrádské čtyřky přijaly společnou evropskou měnu společně.
Znak eura před budovou Evropské centrální banky
Navzdory dluhové krizi má podle Sulíka eurozóna řadu výhod a euro je dobrý projekt. Vlády by se spíše než na růst hrubého domácího produktu měly podle něho soustředit na snižování dluhů. „Řešit dluhovou krizi dluhy není cesta, přesto v tom pokračujeme,“ uvedl. Situace v Řecku se podle Sulíka vymkla kontrole. Musí ale zůstat jen na Řecích, zda z eurozóny vystoupí, nebo ne, dodal.
Zástupci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska dnes projednávali začleňování balkánských států do Evropské unie. Milan Štěch ještě před jednáním uvedl: „Potřebují mít jasný a důvěryhodný příslib, že se stanou součástí evropského hospodářského a sociálního prostoru.“
Opak by podle něj mohl vést k opětovnému zhoršení stability v regionu. Na druhou stranu by se ale kvalita jejich přípravy na vstup neměla snižovat i za cenu jeho oddálení. Visegrádská čtyřka může ostatním státům regionu nabídnout své zkušenosti z přístupových rozhovorů. „Měli bychom být tím pomyslným můstkem, který by je spojil s původními státy unie,“ říká Štěch.