Finanční ústavy, takzvané dluhové brzdy, jsou podle Nečase nyní evropským trendem; ve Španělsku ji schválili socialisté s lidovci. „Nemít finanční ústavu je hrubá chyba,“ řekl ministerský předseda. Zdrženlivý postoj podle něho přehodnotil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Nyní se analyzují předlohy evropských zemí. Ve hře je také také zřízení Národní rozpočtové rady, která by posuzovala finanční dopady předkládaných zákonů na veřejné finance.
Ústavní zákon má podle dřívějších informací definovat rozpočtovou odpovědnost a zavázat každou vládu k politice, která neohrozí stabilitu veřejných financí. Vláda by sněmovně předkládala zprávu o rozpočtové strategii; pokud by ji poslanci dvakrát zamítli, kabinet by musel požádat o důvěru. Stejný krok by musel udělat, když by se čerpání veřejných financí výrazně odchýlilo od schváleného návrhu.
Na podzim bude mít kabinet podle Nečase za sebou dvě pětiny svého reformního úsilí. Reformní zákony sice Senát nejspíše poslancům vrátí, ti ho ale mohou pohodlně přehlasovat. Nečas se ani neobává případného veta prezidenta Václava Klause. Podle něj prezident ví, že jsou reformy potřeba.
V souvislosti s různými odhady růstu ekonomiky Nečas opět připustil, že se v budoucnu bude upravovat návrh státního rozpočtu pro příští rok. Pokud by byly nutné razantnější zásahy do rozpočtu, bude podle něho opět aktuální debata o sjednocení DPH od roku 2013 na 19 procent místo 17,5 procenta. Příští rok budou sazby 14 místo nynějších deseti a 20 procent. Nečas naopak odmítl názor ekonoma Miroslava Zámečníka, že by se za skutečně krizové situace mělo pozastavit zavedení druhého penzijního pilíře, který bude vyváděním peněz z průběžného systému schodek zvyšovat.
