Brusel přiklepl Portugalsku 78 miliard

Brusel - Ministři financí Evropské unie dnes schválili finanční pomoc pro Portugalsko. Země získá úvěry v objemu 78 miliard eur, z toho 52 miliard eur poskytne unie a zbytek Mezinárodní měnový fond. Češi se zaručí celkem za 7,7 miliardy korun. Šest zemí s nejvyšším ratingem se zároveň rozhodlo zvýšit garance v záchranném fondu, aby měla unie k dispozici dostek financí na poskytování pomoci i do budoucna.

I když se Česko má za část úvěru pro Portugalsko zaručit, nebude to pro něj znamenat žádné přímé výdaje - alespoň prozatím. Garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability by muselo zaplatit jen v případě, že by Lisabon nedostál svým závazkům. „Je maximálně nepravděpodobné, že by se kdy skutečně tato garance stala realitou. To znamená, že by EU požádala Českou republiku, ať doplní evropský rozpočet,“ zdůraznil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

S finanční injekcí pro Portugalsko souhlasí všechny členské státy eurozóny. Přesvědčit se podařilo i Finsko, které se původně zdráhalo. Vyžádalo si to ale ústupky. Portugalsko se například muselo zavázat, že bude dobrovolně apelovat na investory, aby se nezbavovali jeho dluhopisů a tím dále nezhoršovali situaci země. „Domníváme se, že je třeba podniknout odvážné kroky a tamní ekonomiku dostat zpátky na trať,“ prohlásil Olli Rehn, eurokomisař pro ekonomické otázky.

Nahrávám video
Pomoc pro Portugalsko tématem Ekonomiky ČT24
Zdroj: ČT24

Pro Portugalsko nastane doba přísných škrtů a šetření. Aby země peníze dostala, musí provést řadu úsporných opatření: zmrazit platy, snížit podporu v nezaměstnanosti, ale i privatizovat státní podniky. „Schodek rozpočtu se musí snížit z devíti na tři procenta za pouhé tři roky. Hospodářství bude sužovat silný protivítr. Propadne se HDP i výtěžek z daní,“ podotkl Paul Thomspon, šéf mise MMF v Portugalsku.

Portugalsko je třetí zemí eurozóny, která musela požádat o finanční pomoc. Předtím mezinárodní společenstvo zachraňovalo Řecko a Irsko a není vyloučeno, že v nejbližší době bude muset opět pomoci Řecku. To ale nezvládají plnit ani podmínky, které mu zahraniční partneři stanovili při poskytnutí první finanční injekce. Portugalsko by ale tak špatně jako Řecko dopadnout nemuselo. „Portugalsko na tom rozhodně není tak špatně jako Řecko,“ míní analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Šest zemí eurozóny přileje do záchranného balíku další miliardy

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se dnes navíc šestice zemí eurozóny s nejvyšším ratingem rozhodla, že nalije do záchranného balíku další peníze. Fond by tak mohl půjčit až 440 miliard eur namísto současných
250 miliard.

Ke zvýšení garancí se zavázaly Německo, Francie, Rakousko, Lucembursko,
Finsko a Nizozemsko. Německo nese největší zátěž ze všech členských států, když do fondu přispěje celkem 210 miliardami eur.

Eurozóna nyní musí znovu řešit situaci v Řecku, které se navzdory předchozí finanční pomoci 110 miliard eur přibližuje bankrotu. Politici nevylučují, že Řekové dostanou další peníze, jež by mohly plynout právě z evropského záchranného fondu. Mezinárodní měnový fond se aktuálně řecké vládě zdráhá půjčit další peníze, protože neplní podmínky původní finanční pomoci a stav veřejných financí se nadále prudce zhoršuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 6 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...