Brusel přiklepl Portugalsku 78 miliard

Brusel - Ministři financí Evropské unie dnes schválili finanční pomoc pro Portugalsko. Země získá úvěry v objemu 78 miliard eur, z toho 52 miliard eur poskytne unie a zbytek Mezinárodní měnový fond. Češi se zaručí celkem za 7,7 miliardy korun. Šest zemí s nejvyšším ratingem se zároveň rozhodlo zvýšit garance v záchranném fondu, aby měla unie k dispozici dostek financí na poskytování pomoci i do budoucna.

I když se Česko má za část úvěru pro Portugalsko zaručit, nebude to pro něj znamenat žádné přímé výdaje - alespoň prozatím. Garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability by muselo zaplatit jen v případě, že by Lisabon nedostál svým závazkům. „Je maximálně nepravděpodobné, že by se kdy skutečně tato garance stala realitou. To znamená, že by EU požádala Českou republiku, ať doplní evropský rozpočet,“ zdůraznil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

S finanční injekcí pro Portugalsko souhlasí všechny členské státy eurozóny. Přesvědčit se podařilo i Finsko, které se původně zdráhalo. Vyžádalo si to ale ústupky. Portugalsko se například muselo zavázat, že bude dobrovolně apelovat na investory, aby se nezbavovali jeho dluhopisů a tím dále nezhoršovali situaci země. „Domníváme se, že je třeba podniknout odvážné kroky a tamní ekonomiku dostat zpátky na trať,“ prohlásil Olli Rehn, eurokomisař pro ekonomické otázky.

6 minut
Pomoc pro Portugalsko tématem Ekonomiky ČT24
Zdroj: ČT24

Pro Portugalsko nastane doba přísných škrtů a šetření. Aby země peníze dostala, musí provést řadu úsporných opatření: zmrazit platy, snížit podporu v nezaměstnanosti, ale i privatizovat státní podniky. „Schodek rozpočtu se musí snížit z devíti na tři procenta za pouhé tři roky. Hospodářství bude sužovat silný protivítr. Propadne se HDP i výtěžek z daní,“ podotkl Paul Thomspon, šéf mise MMF v Portugalsku.

Portugalsko je třetí zemí eurozóny, která musela požádat o finanční pomoc. Předtím mezinárodní společenstvo zachraňovalo Řecko a Irsko a není vyloučeno, že v nejbližší době bude muset opět pomoci Řecku. To ale nezvládají plnit ani podmínky, které mu zahraniční partneři stanovili při poskytnutí první finanční injekce. Portugalsko by ale tak špatně jako Řecko dopadnout nemuselo. „Portugalsko na tom rozhodně není tak špatně jako Řecko,“ míní analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Šest zemí eurozóny přileje do záchranného balíku další miliardy

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se dnes navíc šestice zemí eurozóny s nejvyšším ratingem rozhodla, že nalije do záchranného balíku další peníze. Fond by tak mohl půjčit až 440 miliard eur namísto současných
250 miliard.

Ke zvýšení garancí se zavázaly Německo, Francie, Rakousko, Lucembursko,
Finsko a Nizozemsko. Německo nese největší zátěž ze všech členských států, když do fondu přispěje celkem 210 miliardami eur.

Eurozóna nyní musí znovu řešit situaci v Řecku, které se navzdory předchozí finanční pomoci 110 miliard eur přibližuje bankrotu. Politici nevylučují, že Řekové dostanou další peníze, jež by mohly plynout právě z evropského záchranného fondu. Mezinárodní měnový fond se aktuálně řecké vládě zdráhá půjčit další peníze, protože neplní podmínky původní finanční pomoci a stav veřejných financí se nadále prudce zhoršuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...