Brusel přiklepl Portugalsku 78 miliard

Brusel - Ministři financí Evropské unie dnes schválili finanční pomoc pro Portugalsko. Země získá úvěry v objemu 78 miliard eur, z toho 52 miliard eur poskytne unie a zbytek Mezinárodní měnový fond. Češi se zaručí celkem za 7,7 miliardy korun. Šest zemí s nejvyšším ratingem se zároveň rozhodlo zvýšit garance v záchranném fondu, aby měla unie k dispozici dostek financí na poskytování pomoci i do budoucna.

I když se Česko má za část úvěru pro Portugalsko zaručit, nebude to pro něj znamenat žádné přímé výdaje - alespoň prozatím. Garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability by muselo zaplatit jen v případě, že by Lisabon nedostál svým závazkům. „Je maximálně nepravděpodobné, že by se kdy skutečně tato garance stala realitou. To znamená, že by EU požádala Českou republiku, ať doplní evropský rozpočet,“ zdůraznil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

S finanční injekcí pro Portugalsko souhlasí všechny členské státy eurozóny. Přesvědčit se podařilo i Finsko, které se původně zdráhalo. Vyžádalo si to ale ústupky. Portugalsko se například muselo zavázat, že bude dobrovolně apelovat na investory, aby se nezbavovali jeho dluhopisů a tím dále nezhoršovali situaci země. „Domníváme se, že je třeba podniknout odvážné kroky a tamní ekonomiku dostat zpátky na trať,“ prohlásil Olli Rehn, eurokomisař pro ekonomické otázky.

Nahrávám video
Pomoc pro Portugalsko tématem Ekonomiky ČT24
Zdroj: ČT24

Pro Portugalsko nastane doba přísných škrtů a šetření. Aby země peníze dostala, musí provést řadu úsporných opatření: zmrazit platy, snížit podporu v nezaměstnanosti, ale i privatizovat státní podniky. „Schodek rozpočtu se musí snížit z devíti na tři procenta za pouhé tři roky. Hospodářství bude sužovat silný protivítr. Propadne se HDP i výtěžek z daní,“ podotkl Paul Thomspon, šéf mise MMF v Portugalsku.

Portugalsko je třetí zemí eurozóny, která musela požádat o finanční pomoc. Předtím mezinárodní společenstvo zachraňovalo Řecko a Irsko a není vyloučeno, že v nejbližší době bude muset opět pomoci Řecku. To ale nezvládají plnit ani podmínky, které mu zahraniční partneři stanovili při poskytnutí první finanční injekce. Portugalsko by ale tak špatně jako Řecko dopadnout nemuselo. „Portugalsko na tom rozhodně není tak špatně jako Řecko,“ míní analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Šest zemí eurozóny přileje do záchranného balíku další miliardy

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se dnes navíc šestice zemí eurozóny s nejvyšším ratingem rozhodla, že nalije do záchranného balíku další peníze. Fond by tak mohl půjčit až 440 miliard eur namísto současných
250 miliard.

Ke zvýšení garancí se zavázaly Německo, Francie, Rakousko, Lucembursko,
Finsko a Nizozemsko. Německo nese největší zátěž ze všech členských států, když do fondu přispěje celkem 210 miliardami eur.

Eurozóna nyní musí znovu řešit situaci v Řecku, které se navzdory předchozí finanční pomoci 110 miliard eur přibližuje bankrotu. Politici nevylučují, že Řekové dostanou další peníze, jež by mohly plynout právě z evropského záchranného fondu. Mezinárodní měnový fond se aktuálně řecké vládě zdráhá půjčit další peníze, protože neplní podmínky původní finanční pomoci a stav veřejných financí se nadále prudce zhoršuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 24 mminutami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...