Obama uvedl, že v poslední době často mluví s nejvyššími evropskými činiteli o způsobech řešení. Vyjádřil přesvědčení, že jeho partneři za oceánem si jsou potenciální ničivosti krize vědomi a že jsou připraveni podniknout nezbytné kroky.
Problémy v Evropě by mohly podle amerického prezidenta zhoršit i stav americké ekonomiky. „Problémy, které má dnes Evropa, by mohly mít reálný dopad na naši ekonomiku, která je už nyní velmi křehká,“ varoval Obama. Strach z další krize využil k podpoře svého Zákona o amerických pracovních místech. Plán, který Obama představil začátkem září a který počítá s realizací daňových úlev a investic do infrastruktury v celkové hodnotě 450 miliard dolarů, může podle prezidenta zabránit dalšímu propadu ekonomiky USA v případě, že by se situace v Evropě dále zhoršovala.
Před krizí v Evropě dnes opět varoval také americký ministr financí Timothy Geithner. „Krize v Evropě představuje pro globální ekonomiku velmi významné riziko,“ zdůraznil ministr v bankovním výboru Senátu. Upozornil, že Evropa je s americkou a globální ekonomikou natolik propojena, že její těžká krize by způsobila ohromné škody.
Evropa s dluhovou krizí bojuje už od jara loňského roku. Problémy začaly nejprve v Řecku. To kvůli vysokému zadlužení ztratilo důvěru investorů, a přišlo tak o možnost půjčovat si peníze na krytí dluhů na finančních trzích. Pomocnou ruku v podobě záchranného úvěru mu podaly další země eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Na vysoké dluhy a nedůvěru trhů následně doplatily také Irsko a Portugalsko. Problémy Řecka se navíc dál stupňují, země není schopná plnit podmínky mezinárodní pomoci a nad jejím dalším osudem se vznáší otazník.
