Sulík: Neobcházejme vlastní pravidla - a euro přežije

Praha – Za krizi eurozóny si mohou její členské země samy, a to proto, že porušovaly pravidla, jež si samy určily. V Hyde Parku ČT24 to uvedl předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Cestou z krize je podle něj okamžité a důsledné dodržování Lisabonské smlouvy, směrnic Evropské centrální banky a paktu stability a růstu. Spolek států platících eurem by také mělo okamžitě opustit Řecko. V opačném případě se existence společné měny podle Sulíka uzavře v horizontu několika měsíců.

„Teď se dá jen velmi těžko předvídat, jak dlouho vydrží eurozóna, závisí na tom, kdy se bruselští politici vzpamatují. Když budou pokračovat tak jako dnes, tak eurozóně velkou budoucnost nedávám, možná rok… a poté přijde finále grande,“ uvedl Sulík v Hyde Parku. Brusel a vlády zemí eurozóny totiž podle něj měly až donedávna za to, že stát nemůže zbankrotovat a že je zbytečné splácet své dluhy.

Hlavní problém eurozóny je spíše institucionální než ekonomický, soudí Sulík. Členské země totiž soustavně porušovaly dohody, které měly regulovat chod tohoto měnového uskupení; předseda SaS upozornil na to, že Lisabonská smlouva stanovuje povinnost států ručit si za své dluhy sama, Evropská centrální banka si vlastní směrnicí zakázala vykupovat dluhopisy členských zemí eurozóny a že evropský pakt stability a růstu požaduje u zemí EU deficit v maximální výši 3 procent HDP – to všechno však státy měnové unie podle Sulíka porušily, aniž by však došlo k postihům.  

„Není problém, že by doteď nebyla pravidla a sankce. Problém je, že se pravidla obcházela a sankce neuplatňovaly. Ani jedinkrát nebyly uplatněny žádné sankce. Potom se nemůžeme divit, že si země řekly, že se nic neděje a že si můžou hospodařit od buku k buku. A Řekové i to dovedli k dokonalosti,“ podotknul slovenský politik. 

Kdo je Richard Sulík?

Richard Sulík je předseda slovenské parlamentní strany Svoboda a Solidarita, jež donedávna tvořila vládní čtyřkoalici se stranami SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd v čele s předsedkyní vlády Ivetou Radičovou. Kabinet se však rozpadl 11. října 2011. Tehdy spojila vláda hlasování o důvěře s hlasováním o slovenském souhlasu s tzv. eurovalem. Sulíkova Svoboda a Solidarita se vyslovila proti slovenskému souhlasu s přispěním do eurovalu, čímž spolu s hlavní opoziční stranou Směr-SD Roberta Fica svrhla vlastní kabinet. Richard Sulík byl následně sesazen z křesla předsedy parlamentu. Ve druhém hlasování Slovenské národní rady euroval vedle tří vládních stran podpořili i Ficovi socialisté.

Sulík: Řecko musí do krachu

Řešení krize společné měny spatřuje Sulík v návratu k důslednému dodržování výše zmíněných smluv, a to včetně snížení deficitu pod tři procenta HDP i za cenu toho, že by státy zásadním způsobem omezily své rozpočty, vyplácení některých dávek nebo dotací a musely zrušit některé své instituce. Eurozóna se také musí vrátit k důslednému dodržování regulí, zavést sankce pro země, které porušují rozpočtovou disciplínu, zastavit jim dotace a případně je zbavit hlasovacích práv.

Některým státům už podle něj není pomoci. „Řecko musí okamžitě do krachu a je třeba intenzivně a rychle hledat možnost, jak opustí eurozónu. Řecko tam nikdy nepatřilo,“ konstatoval Sulík. Přítomnost Řecka a Itálie ve spolku zemí se společnou měnou podle něj byla chyba proto, že jsou příliš odlišné od zbytku společenství.

Česko by se euru mělo vyhnout, soudí Sulík

Někdejší předseda slovenského parlamentu, jemuž zlomilo vaz to, že SaS odmítlo podporu eurovalu, také popřel potřebu hlubší integrace. Domnívá se totiž, že Brusel neumí zacházet ani s těmi pravomocemi, které má nyní k dispozici; požadavek hlubší integrace ze strany evropských státníků je pak podle něj jen fíkový list, kterým zakrývají vlastní chyby, jež vzešly právě z nedodržování dohod.

„Dva roky máme krizi, máme za sebou dvacet jedna summitů a výsledek je jaký? Úroky jsou vyšší, ratingy jsou nižší, financuje se hůře, dluhy stoupají. Čeho jsme za dva roky dosáhli? Ničeho. Doporučuji, aby se Česká republika euru vyhnula,“ řekl předseda SaS. Zároveň však podle něj není chybou, že Česká a Slovenská republika vstoupily do Evropské unie, a to zřejmě i navzdory tomu, že členové dnešní slovenské vlády „v předklonu přijímají příkazy z Bruselu“.

56 minut
Hyde Park ČT24
Zdroj: ČT24

Richard Sulík o Bruselu:

„V Bruselu je 53 tisíc úředníků. Oni přijdou ráno do práce, kávička, novinky, a potom musí něco udělat, aby obhájili svou existenci – vymyslet nějakou směrnici, vydat nějaké nařízení, a potom vznikají hlouposti, jako že se nesmí prodávat žárovky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...