Francie zavede daň z finančních transakcí i bez dalších zemí EU

Paříž – Pokud ostatní země Evropské unie nepodpoří navrhovanou daň z finančních transakcí, přijme Francie novou kontroverzní daň sama, aby dala „příklad“ celé EU. Řekl to dnes na mezinárodní konferenci v Paříži francouzský ministr financí François Baroin. Český premiér Petr Nečas na konferenci vyjádřil nesouhlas s jakýmikoli novými daněmi, které by platily jen v EU.

Baroin uvedl, že daň by měla být minimálně ve Francii přijata v letošním roce. Její zavedení zdůvodnil tím, že finanční sektor musí nést část nákladů dluhové krize. Poradce prezidenta Nicolase Sarkozyho Henri Guaino prohlásil, že rozhodnutí by mělo padnout do konce ledna.

„Francie bude v této věci vést,“ prohlásil Guaino. Vyjádřil však naději, že se k Paříži připojí Berlín, jak minulý měsíc naznačil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten řekl, že novou daň bude Německo prosazovat na úrovni EU nebo alespoň eurozóny. Když se to nepodaří, pak by o její zavedení mohly nejprve usilovat jen Německo a Francie.

O otázce daně z finančních transakcí budou zřejmě v pondělí diskutovat Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová. Poté by se mohla otázka projednávat na summitu EU 30. ledna.

Německo prosazuje daň v celé EU, Česko ji odmítá

Mluvčí Merkelové Steffen Siebert dnes řekl, že cílem německé vlády je stále zavést daň v celé EU. Podobně se dnes vyjádřil italský premiér Mario Monti, jehož vláda myšlenku nové daně na rozdíl od předešlé vlády Silvia Berlusconiho přijala.

Nečas zavedení nové daně odmítl. „To, co nepotřebujeme, je více daní, které budou platit jen v Evropské unii,“ řekl premiér na konferenci „Nový svět“, na níž vystoupili i Baroin a Monti.

Petr Nečas na konferenci Nový svět
Zdroj: ČTK/AP/Jacques Brinon

Proti dani z finančních transakcí se ostře staví zejména Británie. Daň by byla sice v řádu promilí z obratu finančního obchodování, podle analytiků by však s ohledem na minulé zkušenosti některých zemí spolehlivě odklonila globální obchody do zemí, kde se neuplatňuje. To by vedlo k likvidaci obchodů v londýnské City, jejíž ekonomika je jedním z největších zdrojů příjmů britské vlády. Británie hodlá podpořit takovou daň jen v případě, že bude zavedena globálně, což je ale neuskutečnitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 18 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...