Praha - Česku hrozí, že nestihne vyčerpat všechny prostředky programu Zelená úsporám, bude proto ke konci letošního roku muset z 19,5 miliard korun určených na zateplování domů zhruba desetinu vrátit. Ze zprávy o hospodaření programu financovaného z prodeje volných emisních kreditů vyplývá, že ke konci prosince bylo v programu spuštěném v dubnu 2009 proplaceno zhruba deset miliard korun, z toho osm loni, což je míň, než se čekalo. Zlepšit bilanci má navýšení výdajového limitu pro letošek o 2,2 miliardy.
Loni bylo podle zprávy určené pro středeční jednání vlády sice na program určeno 9,8 miliardy korun, Státní fond životního prostředí (SFŽP) je ale všechny nemohl využít, protože žadatelé pomaleji dokládali, že zateplení provedli. Lze předpokládat, že objem nedotčených prostředků z účtu programu do konce letošního roku naroste na 1,7 miliardy, konstatuje zpráva.
Podle smluv s kupci kreditů, mezi které patří zejména Japonsko a Světová banka, mají být všechny peníze do konce roku 2012 dočerpány, jinak státu hrozí vedle navrácení téměř dvou miliard i další finanční sankce.
Česko musí urychleně navýšit limit čerpání
Letos má fond povoleny výdaje na Zelenou úsporám ve výši 7,2 miliardy korun, což k vyčerpání celých 19,5 miliard nestačí. Správce programu nemůže schvalovat další žádosti, protože omezený výdajový limit mu nedává prostor k jejich proplacení. K dispozici jsou přitom tři až čtyři tisíce žádostí. Jako řešení navrhuje ministerstvo životního prostředí navýšit co nejdříve výdajový limit fondu pro Zelenou úsporám, a to o 2,2 miliardy korun.
Aby byly plně dočerpány všechny prostředky na účtu, je podle zprávy nezbytné do systému zapojit národní prostředky ve výši 400 až 500 milionů korun pro zásobník projektů financovaných z národních zdrojů. Zásobník má na konci roku sloužit k výměně nekvalitních projektů financovaných z prostředků získaných prodejem emisních kreditů. Fond totiž počítá, že někteří žadatelé v Zelené úsporám budou vracet peníze zpět, nebo budou žádat o odstoupení od smluv, protože nestihnou zateplení provést.
Na proplácení žádostí z národních zdrojů by měly sloužit peníze vybrané fondem na likvidaci autovraků. V případě výplaty dotací z vlastních zdrojů by mohla být administrace žádostí prodloužena až do roku 2013.
Navýšení limitu přitakal už v listopadu sněmovní výbor pro životní prostředí. Ministerstvo v předkládací zprávě operuje i s tím, že ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) loni v srpnu při jednání o rozpočtu „vyjádřil ochotu vrátit se k požadavku navýšení výdajového limitu o 2,2 miliardy v souvislosti se zajištěním Zelené úsporám“.
Prodej emisních povolenek svazují přísná pravidla
Prodej emisních jednotek podle kjótského protokolu má přísná pravidla. Prodejci musejí výnosy využít pouze pro projekty na snižování emisí skleníkových plynů, jako jsou například opatření na úsporu energie.
Právo prodat emisní jednotky získalo Česko díky tomu, že od roku 1990 snížilo své emise skleníkových plynů o čtvrtinu, přičemž v kjótském protokolu se zavázalo k osmiprocentnímu snížení. Nevyužité právo vypouštět škodlivé emise proto mohla ČR ve formě emisních kreditů prodat ostatním státům nebo firmám. Obchodovat se může s volnými jednotkami do letošního roku, kdy vyprší platnost kjótského protokolu. Emisní jednotka představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého v období 2008 až 2012.
