Vláda schválila půjčku MMF

Praha – Vláda dnes schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun. Premiér Nečas se dříve domníval, že by pro ČR bylo možná lepší žádné peníze Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) nepůjčovat. Nečasovi tehdy oponoval ministr financí Miroslav Kalousek, který měl podporu i u Věcí veřejných (VV) a ČSSD.

Kde vzít 38 miliard korun, už Kalousek ví. Ne ze státního rozpočtu, ale z devizových rezerv České národní banky. Je navíc přesvědčen, že půjčka je tím správným krokem. Třeba premiér už dříve řekl, že by se Česko pomoci účastnit nemělo, a prezident ji rovnou odmítl.

„Obdrželi jsme 176 miliard korun. V tomto světle říct, že neposkytneme teď žádnou pomoc, je neobhajitelné,“ vysvětlil svůj postoj ministr financí.

„Stádo jménem Evropská unie se rozděluje na dvě skupiny. Na skupinu, ve které jsou zdravé kusy, a na skupinu, ve které jsou kusy nemocné. Definičním znakem zdravého kusu je to, že se podílí na poskytnutí půjčky. A já považuji za důležité, aby byla Česká republika zařazena do zdravého stáda,“ říká premiér Petr Nečas.

Podporu Kalousek našel i u některých sociálních demokratů. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier o finančních prostředcích řekl, že „by pro nás neměly být takovým problémem, navíc když nejde o částky ze státního rozpočtu.“

Lídři Evropské unie se v prosinci dohodli, že měnovému fondu půjčí 200 miliard eur. 150 mají dát státy platící eurem, zbytek pak země mimo eurozónu. Původně navrhovaných 90 miliard korun, které měla dát Česká republika, státníci hned z kraje odmítali. Kalouskův návrh 38 miliard si už ale představit dokázali.

„Je to částka, která je výrazně nižší než původně navrhovaná a blíží se částce, kterou v přepočtu na hlavu dávalo Polsko či jiné země. Já si proto osobně umím představit, že bych něco takového podpořil,“ dříve oznámil Nečasův spolustraník a ministr zemědělství Petr Bendl.

„Já myslím, že celková půjčka je úplně k ničemu, to není záchrana eurozóny. Ono se to dělá přes MMF a nás tam potřebují jako křoví, aby to nevypadalo tak, že si eurozóna tiskne peníze, které nepustí do oběhu. Země eurozóny nedají peníze ze svých rezerv, jim CEB natiskne eura,“ říká Lenka Zlámalová, komentátorka Lidových novin.

Jednání o zpřísnění vyslovení nedůvěry bylo přerušeno

Ministři měli posoudit zpřísnění vyslovení nedůvěry vládě, jednání však bylo přerušeno. Opozice by měla mít dopředu dojednáno jméno nového premiéra a pod ním minimálně padesát podpisů. Pokud by se to nepodařilo, další pokus by mohla opozice uskutečnit nejdřív po půl roce, nebo kdyby měla alespoň osmdesát podpisů pod jménem nového premiéra. Na to by však byla nutná změna ústavy.

Na stole je i otázka fiskální unie

Vláda podmíněně souhlasí s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Smlouvu bude nutné ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. TOP 09 ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se dnes na vládě při hlasování zdržela. Referendum by se mělo konat buď samostatně, nebo společně s referendem o českém vstupu do eurozóny.

„Evropští sociální demokraté jakoukoli podobu této smlouvy pokládají za naprosto nedostatečný krok v řešení této eurokrize a že pravice, která vládne EU, je zcela bezradná v řešení čehokoli,“ říká Jiří Havel, mluvčí stínové vlády pro hospodářskou politiku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...