Plány ekonomických ministrů: Další zvýšení DPH nebo zmrazení penzí

Praha – Ekonomičtí ministři se na dnešní poradě shodli, že v letošním roce budou ve státním rozpočtu zmraženy výdaje za zhruba 23 miliard korun. A vzhledem k nepříznivému ekonomickému vývoji připravili i plán úsporných opatření pro další roky. Shodli se například na dalším zvyšování daně z přidané hodnoty, zvyšování daní pro bohaté nebo na omezení valorizace důchodů. Ministři ale nechtějí jen šetřit, v plánu mají také podporu hospodářského růstu.

„Pro letošní rok počítáme pouze s vázáním výdajů tak, abychom udrželi schodek rozpočtu a deficit veřejných financí odpovídal 3,5 procenta HDP,“ uvedl premiér Petr Nečas (ODS). Další úspory si vynutilo zpomalení ekonomiky vyvolané dluhovou krizí v eurozóně. Schválený rozpočet pro letošní rok totiž počítal s růstem o 2,5 procenta, ten je ovšem podle současné prognózy naprosto nereálný, což se odrazí na příjmové i výdajové straně rozpočtu.

Šetřit se podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) bude napříč všemi resorty. V rozpočtech některých resortů ovšem lze šetřit více. Selektivní škrty tak čekají například ministerstvo průmyslu a obchodu, Kalousek mu chce sáhnout na peníze určené na obnovitelné zdroje. „Dotace na obnovitelné zdroje se budou realizovat až od 1. dubna, to znamená první kvartál, který je rozpočtovaný, lze snížit bez dopadu na ceny energie,“ nastínil Kalousek. Dále chce ministr financí nad rámec plošných škrtů sáhnout také na rozpočet ministerstva dopravy a zemědělství, jejichž příspěvkové organizace podle něj nabízí stále štědřejší platy, než je běžné v samotných resortech.

Utahování opasků čeká Česko i v dalších dvou, třech letech

Pokud chce vláda udržet deficity na uzdě i v dalších letech, bude muset i nadále sahat k bolestivým opatřením. Podle Nečase je většina ministrů přesvědčena, že není možné dodržet dohodnuté parametry vývoje veřejných financí bez dvou robustních opatření. „Na straně příjmů to znamená zvýšení výběru daně z přidané hodnoty úpravou sazeb,“ upozornil premiér s tím, že ve hře je několik variant. Možné je podle něj sjednocení sazeb DPH na 19 nebo 20 procentech, nebo zvýšení stávajících dvou sazeb například na 15 a 21 procent. Ať se vláda nakonec rozhodne pro kteroukoliv, vynést by to mělo 18 až 20 miliard korun.

„Druhé robustní opatření na výdajové straně je debata o valorizaci penzí, včetně možnosti zmrazit dočasně penze na dva až tři roky,“ dodal premiér. Ve hře je podle něj i úprava valorizačního schématu. Nečas zároveň zdůraznil, že bez těchto dvou opatření, na kterých se dnes ministři shodli, by se Česká republika v příštím roce stala jednou z mála zemí Evropské unie, která by neměla rozpočet pod požadovanými 3 procenty hrubého domácího produktu.

Miroslav Kalousek, ministr financí (TOP 09)

„Je osudem všech ministrů financí Evropské unie býti posly nepopulárních zpráv a navrhovat nepopulární opatření, chceme-li udržet veřejné rozpočty v rovnováze, nedopustit situaci, která by mohla vyvolat velmi frustrující ekonomické i sociální situace.“

Sáhneme-li na penze, přitvrdíme i se zdaněním bohatých, slibuje Nečas

Premiér Nečas na dnešní tiskové konferenci rovněž připustil, že i když ODS nadále odmítá daňovou progresi, je o ní ochotná do budoucna diskutovat. „Kdyby se sáhlo k opatření, které by upravovalo valorizační formuli u penzí směrem dolů až k možnému zmražení důchodů, tak považuji z hlediska elementární společenské soudržnosti za naprosto legitimní diskusi o prohloubení daňové progrese, například zavedením druhé sazby u daně z příjmů fyzických osob,“ zdůraznil premiér.

Podobný krok by však podle něj měl čistě politický charakter, šlo by o solidární gesto. Dopady na státní kasu by byly minimální a Nečas je odhadl na 2 až 3 miliardy korun. Nečasovo stanovisko v tomto bodě podporuje i Kalousek. „Není v tuto chvíli ospravedlnitelné, aby nějaká skupina populace byla vyňata z nákladů a těchto opatření,“ soudí ministr financí.

Premiér Petr Nečas představil úsporný plán.
Zdroj: ČT24

Vláda chce hledat peníze i jinde, chce také podpořit růst ekonomiky

Zvýšení DPH a omezení valorizace penzí zároveň podle Nečase nejsou jedinými opatřeními, která chce vláda zvážit. „Přicházíme s některými dalšími náměty, které jdou nad rámec tohoto,“ uvedl Nečas. Jde například o změny v dani z nemovitostí nebo zvýšení daně z tabáku. Ministr Kalousek zase navrhuje třeba zrušení porodného, snížení výdajových paušálů pro živnostníky na úroveň roku 2004, zavedení spotřební daně na víno nebo tzv. uhlíkové daně či zdvojnásobení sazeb daně z elektřiny.

Vláda se nicméně nespokojí pouze s úsporami. Klíčová podle premiéra je i podpora hospodářského růstu. Balíček prorůstových opatření, se kterým chce vláda přijít, by měl vykompenzovat případný propad spotřeby způsobený úspornými opatřeními.

Úspory se nezamlouvají VV

Dnešního jednání ekonomických ministrů se nicméně nezúčastnil nejmenší koaliční partner – Věci veřejné. A právě u těch některé škrty narazily. Nelíbí se jim plány na zvýšení DPH u potravin ani zmrazení penzí. Nečas si přitom důležitost koaliční shody uvědomuje. „Jakýkoliv krok, o kterém se bavíme, musí být dosažen ve shodě všech tří koaličních stran. Pokud bychom se nedohodli na základních parametrech rozpočtu pro rok 2013 a 2014, nemá vůbec smysl v tomto vládním projektu pokračovat,“ podtrhl.

Zato Kalousek hýří větším optimismem. Podle svých slov je po dnešním jednání přesvědčen, že se vládě podaří nalézt společné stanovisko, které jí umožní prosadit dohodnutá opatření, a udržet tak konvergenční plán. Proti současným návrhům je přitom podle propočtů Kalouskova resortu potřeba pro udržení plánu ušetřit v roce 2013 42,4 miliardy korun a v roce 2014 již 84,4 miliardy korun.

„Nemůžeme počítat s žádným nárůstem příjmů, který by plynul z růstu ekonomiky,“ řekl k tomu Kalousek. Právě z těch si v uplynulých letech podle něj zvykly veřejné ropočty růst, každoročně počítaly s nárůstem příjmů v řádu desítek miliard korun. „Toto schéma musíme opustit, musíme počítat s tím, že příjmy zůstanou konstantní,“ zdůraznil Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 11 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...