Tisíce akcionářů bez peněz - stejný scénář i aktér, dvě různé firmy

Ostrava - Z více než pěti tisíc bývalých akcionářů společnosti ArcelorMittal, kteří naletěli na zdánlivě výhodnou nabídku neziskového sdružení Centrum Consultant Finance, zatím dostal své peníze zpět jen naprostý zlomek. Neziskové sdružení, za kterým stojí nyní již vyšetřovaný podnikatel Martin Horák, se akcionářům nedaří kontaktovat. Sporné peníze zatím leží v soudní úschově. Případu se již poněkolikáté věnovali Reportéři ČT. Objevil se navíc podobný případ týkající se akcií Třineckých železáren, v němž figuruje opět Martin Horák. I v tom lidé přišli o peníze.

V roce 2009 byla hutním gigantem ArcelorMittal v rámci vytěsňování minoritních akcionářů uvedena nabídka na odkup akcií za 4 tisíce korun za akcii. V té době byli akcionáři kontaktováni sdružením Centrum Consultant Finance v zastoupení Martina Horáka, který jim slíbil, že pro ně vymůže vyšší cenu za akcie z kuponové privatizace, než jim nabídly ostravské hutě.

Ve smlouvě, kterou jim sdružení předložilo k podpisu, se ale za složitými paragrafy a právnickými frázemi skrývalo, že pokud akcionář podepíše, peníze za akcie budou nejdříve vyplaceny zprostředkovatelskému sdružení, nikoliv akcionářům. Na účet sdružení tak mělo dorazit 222 milionů korun.

K vyjednání lepších cen přitom sdružení postoupení pohledávek všech akcionářů ani nepotřebovalo. Stačilo disponovat jedinou akcií nebo dostat plnou moc od jednoho akcionáře.

Nahrávám video

Vyplaceno zatím pouze 173 akcionářů z 5 079

Peníze nakonec neskončily na účtu sdružení, nicméně v soudní úschově. Někteří akcionáři totiž kontaktovali právní oddělení firmy ArcelorMittal s žádostí o odstoupení od právního úkonu z důvodu stvrzení smlouvy v časové tísni, která byla sdružením vyvinuta. ArcelorMittal tak uložila peníze do soudní úschovy. A tam leží většina sumy dodnes. S uvolněním peněz totiž musí souhlasit obě strany. Sdružení Centrum Consultant Finance dalo prozatím souhlas s vyplacením peněz jen 173 akcionářům z celkového počtu 5 079. Shodou okolností je řada z vyplacených akcionářů totožná s těmi, kteří v minulosti o případu hovořili před kamerami České televize.

A tak dostal peníze zpět například Ivo Polášek, bývalý minoritní akcionář ArcelorMittal, který vystupoval v předchozích reportážích ČT o případu, jeho matka už však ne. Až na vystoupení v televizi přitom postupovali v případu stejně. „Mamka je v těžké situaci. Ona je ležák, nemůže chodit, je po těžkých operacích, takže veškerou komunikaci jsem obstarával já. Rovněž jsem CCF poslal její výpověď. Ve stejný den jsem podal svoji i její žádost o vydání peněz ze soudní úschovy. Já jsem ty peníze dostal, ona ne,“ popsal Polášek.

Horáka stíhá policie - nejen kvůli Arceloru, ale i Třineckým železárnám  

Komu mají být vyplaceny zbylé miliony, tak nakonec zřejmě bude muset rozhodnout soud. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Horáka stíhá pro trestný čin podvodu ve stádiu pokusu, v kauze Třineckých železáren je pak stíhán pro podvod a porušení pravidel hospodářské soutěže. Celkově v obou případech figuruje více než 8 tisíc poškozených osob.

V případě Třineckých železáren je zápletka podobná jako v kauze ArcelorMittal. Jen provedení je lehce odlišné. Horák v něm reprezentoval Administrativní centrum TSP. Jeho jménem oslovil akcionáře železáren, jejichž akcie měly být prodány v dražbě, že je odkoupí. Nabídka byla napsána složitě a záměrně zdůrazňovala, že ceny akcií Třineckých železáren postupně klesaly. V akcionářích dopis vyvolal dojem, že v dražbě mohou dostat nejvýše 567 korun za akcii a Administrativní centrum jim nabízí 622 Kč za akcii.

Centrum Consultant Finance
Zdroj: ČT24

Řada akcionářů, kteří nebyli zběhlí v cenách akcií, smlouvu podepsala. O pár dní později proběhla dražba a při ní byly akcie vydraženy za 906 Kč, tedy o 284 korun víc, než za ně Administrativní centrum akcionářům zaplatilo. „Nekorektnost (Administrativního centra) spočívala v tom že oni tyto informace měli, znali je a v podstatě je zatajili smluvnímu partnerovi, kterému učinili nabídku,“ vysvětlil advokát Václav Sládek. 

Snažili jsme se spojit s Martinem Horákem, který je jednatelem Administrativního centra TSP. Tři týdny ale nezvedal telefony. O Administrativním centru TSP nikdo neví ani na oficiální adrese, která je stejná jako adresa sdružení Centrum Consultatnt Finance. Martina Horáka jsme nezastihli ani v bytě, kde podle našich informací bydlí se svou přítelkyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
před 5 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánovčera v 16:49‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.