V roce 2009 byla hutním gigantem ArcelorMittal v rámci vytěsňování minoritních akcionářů uvedena nabídka na odkup akcií za 4 tisíce korun za akcii. V té době byli akcionáři kontaktováni sdružením Centrum Consultant Finance v zastoupení Martina Horáka, který jim slíbil, že pro ně vymůže vyšší cenu za akcie z kuponové privatizace, než jim nabídly ostravské hutě.
Ve smlouvě, kterou jim sdružení předložilo k podpisu, se ale za složitými paragrafy a právnickými frázemi skrývalo, že pokud akcionář podepíše, peníze za akcie budou nejdříve vyplaceny zprostředkovatelskému sdružení, nikoliv akcionářům. Na účet sdružení tak mělo dorazit 222 milionů korun.
K vyjednání lepších cen přitom sdružení postoupení pohledávek všech akcionářů ani nepotřebovalo. Stačilo disponovat jedinou akcií nebo dostat plnou moc od jednoho akcionáře.
Akcie firem ArcelorMittal a Třinecké železárny
Vyplaceno zatím pouze 173 akcionářů z 5 079
Peníze nakonec neskončily na účtu sdružení, nicméně v soudní úschově. Někteří akcionáři totiž kontaktovali právní oddělení firmy ArcelorMittal s žádostí o odstoupení od právního úkonu z důvodu stvrzení smlouvy v časové tísni, která byla sdružením vyvinuta. ArcelorMittal tak uložila peníze do soudní úschovy. A tam leží většina sumy dodnes. S uvolněním peněz totiž musí souhlasit obě strany. Sdružení Centrum Consultant Finance dalo prozatím souhlas s vyplacením peněz jen 173 akcionářům z celkového počtu 5 079. Shodou okolností je řada z vyplacených akcionářů totožná s těmi, kteří v minulosti o případu hovořili před kamerami České televize.
A tak dostal peníze zpět například Ivo Polášek, bývalý minoritní akcionář ArcelorMittal, který vystupoval v předchozích reportážích ČT o případu, jeho matka už však ne. Až na vystoupení v televizi přitom postupovali v případu stejně. „Mamka je v těžké situaci. Ona je ležák, nemůže chodit, je po těžkých operacích, takže veškerou komunikaci jsem obstarával já. Rovněž jsem CCF poslal její výpověď. Ve stejný den jsem podal svoji i její žádost o vydání peněz ze soudní úschovy. Já jsem ty peníze dostal, ona ne,“ popsal Polášek.
Horáka stíhá policie - nejen kvůli Arceloru, ale i Třineckým železárnám
Komu mají být vyplaceny zbylé miliony, tak nakonec zřejmě bude muset rozhodnout soud. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Horáka stíhá pro trestný čin podvodu ve stádiu pokusu, v kauze Třineckých železáren je pak stíhán pro podvod a porušení pravidel hospodářské soutěže. Celkově v obou případech figuruje více než 8 tisíc poškozených osob.
V případě Třineckých železáren je zápletka podobná jako v kauze ArcelorMittal. Jen provedení je lehce odlišné. Horák v něm reprezentoval Administrativní centrum TSP. Jeho jménem oslovil akcionáře železáren, jejichž akcie měly být prodány v dražbě, že je odkoupí. Nabídka byla napsána složitě a záměrně zdůrazňovala, že ceny akcií Třineckých železáren postupně klesaly. V akcionářích dopis vyvolal dojem, že v dražbě mohou dostat nejvýše 567 korun za akcii a Administrativní centrum jim nabízí 622 Kč za akcii.
Řada akcionářů, kteří nebyli zběhlí v cenách akcií, smlouvu podepsala. O pár dní později proběhla dražba a při ní byly akcie vydraženy za 906 Kč, tedy o 284 korun víc, než za ně Administrativní centrum akcionářům zaplatilo. „Nekorektnost (Administrativního centra) spočívala v tom že oni tyto informace měli, znali je a v podstatě je zatajili smluvnímu partnerovi, kterému učinili nabídku,“ vysvětlil advokát Václav Sládek.
Snažili jsme se spojit s Martinem Horákem, který je jednatelem Administrativního centra TSP. Tři týdny ale nezvedal telefony. O Administrativním centru TSP nikdo neví ani na oficiální adrese, která je stejná jako adresa sdružení Centrum Consultatnt Finance. Martina Horáka jsme nezastihli ani v bytě, kde podle našich informací bydlí se svou přítelkyní.
