Finsko má takřka o polovinu méně obyvatel než Česko a rozkládá se na území přibližně velikosti Německa. Jeho ekonomice dominují služby, ale svoji konkurenceschopnost si drží i ve výrobě, především v dřevařském průmyslu a elektronice. Vývoz tvoří více než třetinu tamního hrubého domácího produktu a příjem na osobu patří mezi nejvyšší v západní Evropě. V neposlední řadě je Finsko obdivováno jako příklad státu blahobytu.
Podle Moody's má Finsko silné páky proti dluhové krizi, což ho podstatně odlišuje od ostatních zemí s ratingem Aaa. Mezi ně patří především to, že Finsko nemá žádný čistý veřejný dluh. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu Finsko vybere tento rok na daních a dalších příjmech na 105 miliard eur, zatímco vládní dluh bude činit 101 miliard eur.
Moody's dále pochvaluje Finsko za jeho tvrdou politiku v otázkách zajišťování příjmu výměnou za účast na bailoutech eurozóny. Příkladem může být situace z minulého týdne, kdy Finsko přislíbilo pomoc na balíku pro Španělsko, ale pouze v případě zajištění příjmů ve výši 770 milionů eur, tedy přibližně čtyřiceti procent jeho podílu na bailoutu. Jinými slovy, pokaždé když Španělsko dostane pomoc z fondu, poputuje velká část na splátku do Finska.
Finsko ale prosazuje tvrdou linii i v dalších aspektech krize. Kromě poskytování pomoci pouze výměnou za zajištění vkladů pohrozilo Finsko blokádou smlouvy o ESM ve věci nakupování italských a španělských dluhopisů na sekundárních trzích. Postoj Finska tak vede řadu odborníků k názoru, že to nebude Řecko, kdo první opustí eurozónu.
