Praha – Ministři Nečasova kabinetu na dnešním jednání schválili návrh nových pravidel pro obsazování funkcí ve vedení státních podniků. Zástupci státu, ale i územních samospráv mají podle vládního návrhu být do orgánů státních, polostátních či městských podniků vybíráni na základě své odbornosti. Změnit by se mělo také odměňování jejich členů. Ministr financí Miroslav Kalousek dostal za úkol vypracovat paragrafové znění zákona. Cílem návrhu, který vyplývá z vládní protikorupční strategie, je omezení klientelismu a nepotismu při obsazování funkcí ve vedení podniků, jejich dozorčích radách či představenstvech, uvádějí k plánu autoři návrhu.
Vláda chce do vedení státních firem odborníky
Kromě odbornosti by pravidla měla také vymezovat, jaké kvalifikační či osobnostní nároky budou na uchazeče o funkci kladeny. Veškeré změny v kritériích by pak musely být zveřejněny. Nová pravidla se mají vztahovat na všechny podniky a obchodní společnosti, v nichž má stát či územní samosprávný celek podíl, včetně jejich dceřiných společností.
Podle návrhu budou ministerstva a kraje do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona muset zveřejnit seznam dotčených podniků a obchodních společností. U každého státního podniku a u každé obchodní společnosti budou také charakterizovat jednotlivé funkce, kterých se výběr týká.
Do materiálu obsahujícího legislativní, organizační, systémová a další opatření mají být zahrnuta také pravidla pro zveřejňování veškerých pravidel hodnocení kandidátů na internetu. Samosprávy mají podle návrhu dostat povinnost vypracovat a zveřejnit také zásady odměňování členů představenstev, členů dozorčích rad nebo jednatelů obchodních společností s majetkovou účastí územních samosprávných celků.
Se záměrem vlády souhlasí i opoziční ČSSD. Podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky je takováto norma jednou z těch, na které se na půdě Poslanecké sněmovny shodnou opozice s vládní koalicí. ČSSD tak prý bude podporovat jeho urychlené projednání.
Do konce roku by pak měla podle premiéra Petra Nečase vzniknout také strategie dalšího hospodaření státu v jednotlivých oblastech například energetice tak, aby bylo jasné, kde má stát zájem na dalším působení.
Na čem všem se dále vláda (ne)shodla?
- Vláda přijala návrh, který má ukončit spor mezi ČR a developerskou skupinou CTP. Ta žaluje stát o 2,2 mld. Kč a vyrovnání má zabránit arbitráži.
- Vláda schválila parametry nadlimitní veřejné zakázky na modernizaci železniční trati mezi Horusicemi a Veselím nad Lužnicí.
- Vláda souhlasila s prodejem pozemků patřících Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Jde o nemovitosti za necelých 15 milionů korun.
- Vláda schválila návrh novely zákona o nouzových zásobách ropy, podle které stát navýší zásoby ropy a ropných produktů z 90 na 100 dnů.
- Kabinet bude ve sněmovně postupovat proti návrhu Věcí veřejných na zavedení majetkových přiznání. Podle ní by norma přinesla nerovnost před zákonem, protože přiznání by musel podávat jen určitý okruh vlastníků. Přinesla by prý také zbytečnou byrokracii.
- Vláda dnes schválila návrh novely obchodního zákoníku, který má zlepšit platební morálku firem. Návrh je promítnutím nové směrnice Evropského parlamentu o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.
Novelu obchodního zákoníku má zlepšit platební morálku firem
Novelou obchodního zákoníku chce vláda zlepšit platební morálku firem. Novela tak nově určuje maximální dobu splatnosti na 60 dnů a stanoví sazbu z úroku z prodlení na minimálně osm procentních bodů nad sazbou centrální banky. Podle podnikatelů je především nově stanovená sazba z úroků zásadní změnou, která omezí spekulace s pozdními platbami.
Návrh je promítnutím nové směrnice Evropského parlamentu o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. „Směrnice si klade za cíl reagovat na nešvar, kterým je, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. To komplikuje finanční řízení podniku a důsledkem je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček řekl, že maximální 60denní lhůta vůči státu je v pořádku, mezi firmami to zřejmě půjde i nadále upravit dle dohody. „Nicméně tento nešvar u státu u nás není nijak rozšířen a firmy, které peníze nemají, stejně nezaplatí. Je to spíše pojistka pro horší doby,“ dodal.
Zvýšení minimální úrokové sazby z prodlení plateb je prý zásadní změnou. Částka osm procentních bodů nad referenční sazbou je dost silný instrument, kterým se podle něj v podstatě neumožní úvěrovat se přes lhůtu splatnosti na úkor dodavatelů, neboť to bude výrazně dražší než v bance. „Sazby za prodlení jsou hrozbou a omezí spekulace s pozdními platbami,“ podotkl Havlíček.
Směrnice dává rovněž povinnost nad rámec úroku z prodlení umožnit věřiteli vymáhat po dlužníku částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši. Stanovuje také maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb, která by neměla překročit 30 dnů.
GALERIE
videogallery_249921