Praha - Vláda dnes po bouřlivé diskuzi přerušila do středy jednání o návrhu rozpočtu na příští rok. Ministr financí Miroslav Kalousek seškratl původní návrh o dalších 41 miliard korun. Nesouhlasí s tím ale podniky, vědci i většina ministerstev. Vláda nakonec rozhodnutí odložila až na středu.
Ministr Kalousek stále trvá na 100miliardovém rozpočtovém schodku. Protože není jisté, zda parlamentem projdou daňové změny, které by měly znamenat vyšší příjmy, ministr financí utáhl šrouby a škrtá víc, než původně navrhoval. Znamená to, že pokud ve středu neprojde daňový balíček, méně peněz příští rok poputuje například na vědu a výzkum, výstavbu dopravní infrastruktury, platy učitelů nebo na spolufinancování programů z fondů EU.
Kalousek narazil na tvrdý odpor
Proti dalším škrtům jsou podniky, vědci i většina ministerstev. Premiér Nečas nechtěl komentovat informace ČTK, podle kterých někteří ministři na jednání kabinetu dokonce hrozili odchodem z vlády. „To že ten nebo onen ministr řekne, že s takovým rozpočtem není schopen resort zajistit, to je běžná teze, která zní téměř od každého druhého ministra, když se projednává rozpočet,“ uvedl Nečas. Dnešní jednání vlády bylo podle premiéra čistě pracovní, průběžné a bez závěrů. „Jsme pod časovým tlakem, chceme zamezit rozpočtovému provizoriu a vláda bude nad tématem minimálně ještě jednou jednat,“ uvedl premiér. Vláda musí nový rozpočet předložit poslancům do 23. listopadu.
Miroslav Kalousek před dnešním jednání vlády
„Návrhy jsou velmi smutné pro všechny ministry a já budu naprosto respektovat změny poměrů mezi jednotlivými kapitolami. Od čeho nemůžu ustoupit, je celkové snížení výdajů, proto jsme navrhovali daňové změny. Toto je to více špatné řešení. Není-li ale průchodné to nejméně špatné řešení, pak je na řadě to horší řešení. A s tím dnes přicházím.“
Kam například poputuje méně peněz
- Věda a výzkum. Ministerstvo financí navrhuje snížení pro příští rok o 2,7 miliardy korun a v dalších dvou letech o 2,5 miliardy korun.
- Výstavba dopravní infrastruktury. Výdaje na specifické stavby a národní programy se sníží o 1,571 miliardy korun.
- Platy učitelů. Ministerstvo školství by mělo dostat o 0,5 miliardy méně. Jde o peníze, které byly určeny na zvýšení platů učitelů a další neinvestiční výdaje.
- Spolufinancování programů z fondů EU. Kalouskův resort navrhuje snížit příští příjmy z rozpočtu EU o 16,5 miliardy korun. Současně budou sníženy i výdaje o stejnou částku.
O 1,1 miliardy korun méně dostane podle návrhu příští rok ministerstvo vnitra. Ministerstvo kultury dostane méně zřejmě o 300 milionů korun a ministerstvo životního prostředí dostane o 200 milionů míň na financování národních programů. V případě ministerstva pro místní rozvoj se počítá se snížením výdajů proti předchozím plánům o 0,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít výdaje nižší ještě o půl miliardy korun ve srovnání s původním návrhem. Ministerstvo zemědělství musí počítat se škrty ve výši půl miliardy.
Kalousek: je to jen technický návrh
„Krácení v jednotlivých kapitolách jsem navrhl čistě technicky. Je to technický návrh, nad kterým vláda vede diskuzi,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Zásadní je pro něj nepřekročit tři procenta HDP deficitu veřejných financí.
Opozice: je to schválnost
Opozice ministra Kalouska podezírá z toho, že situaci záměrně dramatizuje a vyhrocuje, aby ukázal, k čemu by vedlo neschválení daňového balíčku. Úsporné kroky by totiž museli před svými voliči zdůvodňovat ti poslanci z řad koalice a opozice, kteří přijetí daňových změn zabránili, včetně rebelujících poslanců ODS.
REAKCE OPOZICE K NÁVRHU ROZPOČTU
Radek John, předseda VV
"To je obvyklá metoda ministra financí Kalouska - strašit, strašit, strašit. On to používá i na ministerstva. Zlí ministři z jiných stran museli šetřit více než jiní a on tady teď chce vystrašit celý národ tím, že nebudou prorůstová opatření. Jestli tohle udělá, tak sníží rating České republiky právě kvůli tomu, že škrtá na dopravních stavbách, na vědě a výzkumu, čili on teď jde až tak daleko, že riskuje snížení ratingu."
Jiří Dienstbier, místopředseda ČSSD
„Já bych chtěl říct, že to je vyděračský přístup, vyděračský rozpočet, to, co pan ministr (Kalousek) předkládá, protože počítá s naprosto zásadními škrty v celé řadě oblastí.“
Co na škrty říkají odborníci?
Odborníci se shodují v tom, že škratat v prorůstových výdajích je chyba. Ministr Kalousek by měl podle nich úspory hledat jinde. Stát má podle nich dost možností, kde hledat rezervy.
„Naše ekonomika stále dostává zhruba o 100 miliard více, než jaké máme daňové příjmy. Když snížíte očekávaný deficit ze 150 miliard na 100 miliard, tak to podle mého není žádná redukce, něco špatného. Vy stále ekonomice dáváte o 100 miliard více. Já bych byl ještě přísnější a rozpočet vyrovnal,“ řekl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Podle Michla je možné škrtat v provozních výdajích jednotlivých ministerstev. Všem resortům by poslal o 20 miliard méně. „Ministerstva mají třeba cukrárnu. Nevím, proč provozujeme cukrárnu,“ zdůraznil. Na provozu se dá šetřit také podle bývalého guvernéra ČNB Luďka Niedermayera.
„Ministr Kalousek by měl provést důkladný výdajový audit a posoudit každou korunu. Plošné škrty nejsou řešení, protože mohou omezit investice, které mají dalekosáhlý růstový efekt, jako například investice do dopravy, inovačního podnikání nebo třeba celoživotního vzdělávání,“ poznamenal člen NERVu Petr Zahradník.
Nejistý osud balíčku
Ekonomové zpochybňují i lpění ministra Kalouska na 100miliardovém schodku. Zvýšení dluhu o půl procentního bodu je například podle Petra Zahradníka rozhodně lepším řešením než škrtání prorůstových výdajů. Totéž říká i ekonom a exministr financí Jiří Rusnok: „V tuto chvíli bych rozhodně zpomalil se snižováním schodku. Je to nějaké číslo, které vychází z hospodářské reality v krátkém období. Když budeme mít krátkodobě větší schodek, půl procenta, jedno procento, nic dramatického se nestane.“ Podle opozice jsou úspory důsledkem špatného výběru daní, ze kterého viní ministra Kalouska. DPH by ponechala na současné úrovni.
Osud daňového balíčku je ve sněmovně i po víkendovém kongresu ODS nejistý, i když premiér Nečas uhájil funkci šéfa největší vládní strany v duelu s jedním z revoltujících poslanců Ivanem Fuksou. Takzvaní rebelové v ODS, kterým vadí zvyšování DPH, tvrdí, že mají silný mandát dál o předloze jednat.
