Do lázní v Třeboni jezdí hodně samoplátců. Pokles příjmů od zdravotních pojišťoven ale pociťují jako ostatní. V roce 2011 to bylo 17 procent, letos o dalších 22 procent méně. Ještě větší propad je ale čeká. Důvodem je nový seznam toho, co budou pojišťovny proplácet. „Ty dopady znamenají až o čtyřicet procent omezení výdajů na lázeňskou péči. Už se jedná o likvidaci českého lázeňství,“ poznamenal starosta Třeboně Jiří Houdek (KDU-ČSL).
Od prvního října se například snižuje délka proplácené léčby a výrazně omezuje i její četnost. „Ráda bych, kdyby to zůstalo aspoň tak, jak to je,“ konstatovala jedna z návštěvnic lázní v Třeboni Marie Adamová. Sami pacienti jsou přesvědčeni, že lázně jsou pro stát i zdravotní pojišťovny výhodnější než předepisování prášků a vyplácení invalidních důchodů. „Když jsem se vrátil z těch lázní, tak jsem byl na novém světě. Mohl jsem tu svou práci vykonávat. Platím daně. Zase se to tomu státu vrátí,“ řekl návštěvník lázní Jáchymov Petr Sejkora.
Petici za záchranu českého léčebného lázeňství podepsalo téměř 17 tisíc lidí. Ti všichni jej považují za nedílnou součást zdravotního systému. „Při ovlivňování chronických stavů, doléčování má rozhodně význam nezastupitelný,“ míní primářka Lázní Aurora Olga Vačkářová. Kroky ministerstva ale působí zcela opačně. Podle primátora Karlových Varů dokonce poškozují renomé českých lázní. „Bude docházet k propouštění, takže se to dotkne i ministerstva práce a sociálních věcí ve výdajích,“ podotkl Houdek.
Provozovatelé lázní se snaží nalákat hosty ze zahraničí
Celonárodní výzvu na záchranu léčebného lázeňství už převzal předseda Senátu Milan Štěch. Podle představitelů lázeňských společností šplhají roční ztráty do milionů korun. Výpadek české klientely se snaží provozovatelé lázní nahradit hosty ze zahraničí.
