Praha - Filmový průmysl je standardním obchodním odvětvím, a ne veřejným statkem. Tak argumentuje prezident, který vetoval zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie. „Já myslím, že to je falešná hra jedné skupiny umělců oproti všem ostatním skupinám umělců,“ komentoval prezident své rozhodnutí v rozhovoru pro ČT. Hlava státu přitom postupovala podobně už před šesti lety.
Podpora kinematografie: Klaus je opět proti
Václav Klaus
„I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu, a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. Stále nevidím žádný důvod, proč by právě filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům.“
Klaus se proti podpoře kinematografie postavil už jednou
Klaus podobný zákon vrátil sněmovně už v roce 2006 a nakonec se přijetí nedočkal. „Své stanovisko jsem od té doby nezměnil,“ vysvětlil dnes. „Přesto, že organizace financování filmového průmyslu prostřednictvím Státního fondu kinematografie je v novém zákoně propracovanější a sám fond má nově podléhat přísnější veřejné kontrole, než tomu bylo podle zákona, který jsem vrátil před šesti lety, jde spíš o technická dílčí vylepšení,“ dodal prezident na svých stránkách.
GALERIE
videogallery_282878
Podstata zákona je podle něj stále chybná. „Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí - i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film - ale spíš nedostatek tvůrčí invence,“ dodal.
"Přitom tvorba, kterou má Václav Klaus rád, totiž tvorba Ingmara Bergmana, byla ze zásadní části financována právě ze státních peněz. Jinak by nemohl natočit takové filmy, jaké natočil. Jsem ale rád, že jsem se od pana prezidenta dozvěděl, že kromě peněz mi chybí také invence," reagoval na Klausova slova režisér Jan Svěrák, který stojí v čele Asociace producentů v audiovizi.
Jiří Oberfalzer, senátor za ODS
"Podstatný rozdíl mezi ostatními uměleckými směry a kinematografií je samozřejmě v nákladech. Namalovat obraz, složit skladbu, vytvořit sochu nebo plastiku je nesrovnatelně levnější než vytvořit film."
Fond kinematografie je bez peněz
Letos fond kinematografie rozdělil mezi filmaře sotva polovinu toho co v roce 2011. Důvodem je především to, že letos už nedostal ani korunu od České televize. Ta až do listopadu 2011 odváděla do fondu zisky z reklamy. Od státu fond dostal letos 50milionovou mimořádnou dotaci, zhruba 10 milionů připlynulo z prodeje vstupenek do kin a 30 milionů fond získal díky zpoplatnění filmů, které spravuje.
Filmaři v nejistotě
Poté, co reklama z obrazovek ČT zmizela, mají do fondu přispívat komerční televize dvě procenta z obratu za reklamu. Tyto peníze ale fond získá nejdříve v druhé polovině roku. I kdyby poslanci prezidentovo veto přehlasovali, není jasné, jak přežije první pololetí. Už dnes kvůli nedostatku peněz dostávali filmaři jen příslib budoucí podpory. I ten ale teď visí ve vzduchu. Zmatky se státním rozpočtem navíc nedávají filmařům příliš velké naděje, že by jim s penězi na přechodnou dobu vypomohl ministr financí.
FINANCOVÁNÍ FILMŮ V EVROPĚ
Hlavními zdroji financování kinematografie v evropských zemích jsou veřejnoprávní úřady, jako filmové fondy, a televize. Na podpoře se v roce 2009 podílely 54 procenty veřejnoprávní fondy na evropské, státní a regionální úrovni, uvedla zpráva Rady Evropy. Daně a nejrůznější příspěvky z televizního průmyslu tvořily 28 procent celkové podpory. Dvě třetiny z ní pak šly na produkci filmů a třetina na propagaci.
GALERIE
3D logo ČT zdroj: ČT24
Fond je také garantem programu podpory filmového průmyslu. Skrze tento program stát vrací zahraničním filmovým produkcím část nákladů. Pokud produkce splní podmínky - to znamená například v případě hraného filmu utratí více než 15 milionů korun - část peněz se jí vrací zpět. Podhoubím českého filmu totiž není jen umělecká tvorba, ale také výroba. Zahraniční produkce se i kvůli mizivé podpoře českého státu postupně přestěhovaly do levnějších lokalit a vratky je mají pomoci nalákat zpět.
Podle Ondřeje Trojana představuje prezidentovo veto další signál pro zahraniční produkce, že v Česku o filmový průmysl nestojíme. „Je to dost tmářský krok. Pan prezident si očividně neuvědomuje, že žijeme v evropském prostoru. Pro producenty to může znamenat, že nebudou moci dělat mezinárodní koprodukci,“ doplnil.
Helena Uldrichová, ředitelka České filmové komory
„Lidice“ – historický film na národní téma, finančně náročný - bez podpory státu takový projekt nemůže vůbec vzniknout. Film totiž není jen filmový průmysl, je to součást kultury, k níž by se stát měl hlásit a podporovat finančně náročné umělecké projekty. Dělá to nakonec celá Evropa.
Zákon o podpoře kinematografie žádá EU
Na zákon o podpoře kinematografie čeká filmařská obec už 20 let. Ten stávající je z roku 1992 a neodpovídá legislativě Evropské unie. „Pokud by nebyl přijat zákon nový, je ohroženo i fungování fondu kinematografie,“ říká Helena Uldrichová. Ten totiž funguje na základě vyjednaného přechodného období, které letos končí. "Ze zemí unie jsme poslední, kdo zákon ještě nemá," dodává Uldrichová.
Peníze