Zlevnění elektřiny může zastavit dostavba Temelína

Praha – Dočkají se Češi úlevy v podobě levnějšího proudu? Vedení energetického regulátora v zemi by to rádo umožnilo a úspory chce hledat v poplatcích za distribuci, které tvoří téměř třetinu výsledné ceny elektřiny. Jenže ministerstvu průmyslu a obchodu se takové úvahy nelíbí. Tvrdí, že distributoři musí mít dostatek peněz na investice do sítě. Značné náklady na posílení distribuční sítě si přitom podle expertů vyžádá dostavba Temelína. Právě kvůli ní by mohl být levnější proud v nedohlednu.

Čeští spotřebitelé si stěžují na vysoké ceny elektřiny. Hluboko do kapsy musí sáhnout domácnosti i podniky. Kilowatthodina spotřebované elektřiny vyjde v průměru na 4,83 koruny. Oproti loňsku se tak domácnostem, které na elektřině vaří i s ní topí, faktury zvednou až o dva tisíce korun ročně.

A ještě hůře dopadá zdražování elektřiny na podniky. Těm největším vzrostou roční náklady ve srovnání s loňskem o stovky milionů korun. Stále více se proto ozývají hlasy, že české podniky kvůli vysokým cenám elektřiny ztrácí konkurenceschopnost, což ohrožuje výkonnost celé české eknomiky.

Drahé poplatky, milé daně

Viníků, kteří stojí za drahou elektřinou, je hned několik – z velké části přitom jde o daně a poplatky, nikoli o vlastní cenu elektřiny. Ta tvoří necelých 40 procent výsledné ceny, kterou platí spotřebitelé. Zbylých 60 procent účtu za elektřinu připadá na poplatky a daně.

Největší položka ze státem účtovaných přirážek a přes 30 procent výsledné ceny proudu přitom připadá na poplatky za distribuci a přenos. Tyto poplatky zahrnují mimo jiné náklady na údržbu rozvodné sítě, významná část z nich ale rovněž slouží ke krytí přirozených ztrát, k nimž dochází na cestě elektřiny od výrobce ke spořebiteli. Některé náklady, jež do těchto poplatků distributoři započítávají, se nicméně nelíbí Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ).

Složení ceny elektřiny včetně daní
Zdroj: ČT24/ERÚ

„Provozovatelé distribučních soustav nehorázným způsobem navyšují poplatky,“ říká k tomu nezávislý energetický konzultant Jiří Černý. „Může za to hlavně lobby velkých energetických společností – jejich reprezentanti totiž zasedají v “odborných komisích„, které ERÚ radí při stanovování výše poplatků,“ dodává. Výsledkem jsou jedny z nejvyšších distribučních poplatků ve střední Evropě. Například v Rakousku tvoří tyto poplatky jen zhruba 20 procent koncové ceny elektřiny.

ERÚ si proto chce posvítit hlavně na marže distributorů – do velkých elektroenergetických firem zamíří kontroloři. Pokud se podezření ERÚ o neodůvodněné výši poplatků potvrdí, mohla by se pro další regulační období od roku 2015 změnit pravidla jejich výpočtu. To by pak mohlo na straně domácností a podniků ušetřit stamiliony korun ročně na účtech za elektřinu.

Do sítí musíme investovat

Jenže ministerstvu průmyslu se do snižování distribučních poplatků nechce. „Jestliže chceme umožnit připojování menších zdrojů – nejenom obnovitelné zdroje, ale i malé plynové kogenerace – tak je potřeba přebudovat energetické sítě, zavést tam prvky inteligentních mechanismů. To všechno bude něco stát,“ řekl portálu ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.

Počítat je třeba nejen s průběžnými náklady na obnovu sítě, rozvodnou soustavu je podle ministerstva potřeba zabezpečit také proti přetokům elektřiny z Německa. Sousedům totiž chybí propojení mezi severem a jihem země, a tak část elektřiny ze severoněmeckých větrných elektráren teče přes Česko. V důsledku toho se musí ve větrných dnech vypořádat česká distribuční síť až s 3,5krát vyšší zátěží, než která je obvyklá. Větrníků na severu Německa přitom dál přibývá – v budoucnu by proto česká síť již nemusela zvýšenou zátěž vydržet, což by mohlo podle odborníků vyústit v masivní výpadky dodávek elektřiny na českém území.

Mark van Stiphout, poradce eurokomisaře pro energetiku

„ČR má pokročilejší distribuční sítě než řada dalších zemí EU. I přesto jste ale stále na půl cesty, je pro ni velmi obtížné vyrovnávat se s přetoky elektřiny z Německa.“ Česko tak nesmí ani podle Evropské komise usnout na vavřínech a musí do rozvoje své distribuční soustavy dál investovat.

Řešení je nasnadě – stačilo by, aby Německo dobudovalo chybějící elektrické vedení. To je ale zatím v nedohlednu. „3 až 4 tisíce přenosové soustavy, které Německu chybí, jsou enormní náklad – nejen ekonomický, ale i časový. Povolovací procesy, které dnes Evropa má, jsou zdlouhavé,“ upozornil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Posuzovat je třeba mimo jiné dopady výstavby na životní prostředí, což může výstavbu sítě podle ministra protáhnout na více než desetiletí.

Česko se tak do budoucna zřejmě neobejde bez výstavby nových transformátorů, které přetoky omezí. To však vyjde zhruba na dvě miliardy korun a zaplatit je bude muset český spotřebitel elektřiny. Žádné poplatky za tranzit elektřiny Německu účtovat nelze, zakazují to pravidla EU.

Vinu nelze házet jen na Německo

Podle předsedy energetické sekce Hospodářské komory ČR Václava Hrabáka ale nejsou přetoky z Německa to jediné, co si vyžádá mimořádné náklady. „Dostavba Temelína přinese nutnost posílení distribuční sítě. Podle mých informací tam nyní rezervy nejsou,“ zdůraznil. Na to upozorňuje také zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Aby proud z Temelína mohl zamířit ke spotřebitelům, bude podle něj třeba postavit zhruba 120 kilometrů elektrického vedení, které protne katastry více než 90 obcí. Náklady se odhadují na 12 miliard korun.

ISIFA!!!
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Avšak podle energetického konzultanta Jiřího Marka lze i přesto hledat úspory na straně distributorů. Boj mezi úředníky a ostřílenými manažery však podle něj bude tvrdý a je otázkou, zda v něm státní úřad dokáže vyhrát. „Je to o přetahování mezi distribučními společnostmi a ERÚ, kde je hranice, kdy je to rentabilní a kdy to není zátěž,“ uvedl s tím, že si to na straně ERÚ vyžádá pečlivou přípravu – lobby energetických společností je totiž silné. To potvrzuje i Hrabák: „Je to otázka podrobného auditu distributora. Já si myslím, že ERÚ má k dispozici dostatek možností, aby spravedlivě posoudil, jestli je možné distribuční poplatky snížit, či nikoli.“

Otázkou je, zda se to úředníkům nakonec podaří. Pochyby o fundovanosti či objektivnosti některých pracovníků ERÚ vzbuzují výsledky vnitřního auditu, které ukázaly, že úředníci chybovali při stanovování výkupních cen solární energie, což mohlo spotřebitelům způsobit škodu ve výši desítek miliard korun. Celou záležitost nyní prošetřuje policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 6 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 13 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...