Praha - Do českého průmyslu v posledních letech natekly desítky miliard v rámci offsetových programů. Ty se týkají bezpečnostních zakázek a jde o kompenzaci za to, že stát zadá zahraničnímu dodavateli velký kontrakt. Největší offsetový program zatím představoval pronájem 14 stíhaček Gripen, při němž se švédsko-britské konsorcium zavázalo k investicím v Česku za 25,5 miliardy. Zdejší NKÚ se ale teď zaměřil právě na offsety a zjistil, že je stát nevyužívá efektivně.
Miliardy pro české firmy jsou lákavé, proto se o offsetových programech mluví skoro pokaždé, když je v sázce zbrojní nebo bezpečnostně-strategická zakázka. Expremiér Mirek Topolánek s razancí sobě vlastní tvrdil, že v případě amerického radaru v Brdech „žádné offsety nechce“, Alexandr Vondra je kritizoval jako jeden z důvodů „protekcionismu v NATO“ a Jiří Paroubek zase v době premiérování a nákupu pandurů hlásil, ža kdyby o nich jednal on sám, chtěl by především „domlouvat offsety“. Jde tedy o téma, které nenechává politiky netečné. Jenže - vyplatí se?
Dosud největší offsetová nadílka přišla s pronájmem gripenů, kterou v roce 2004 podepsala Špidlova vláda. Právě offsety byly ostatně jednou z položek, kvůli které dostalo švédsko-britské konsorcium přednost před stíhačkami F-16, které nabízeli, levněji, Belgičani.
Gripen zatím stihl dokončit zakázky za víc než 25 miliard korun a pořád zbývají takzvané přímé offsety – v tomto případě investice do obranného či leteckého průmyslu -, takže celková hodnota bude zřejmě vyšší než částka uvedená ve smlouvě. Někoho možná zarazí, že je hodnota offsetů vyšší, než kolik Česko za gripeny zaplatí, u podobných zakázek je to ale celkem obvyklé. Když třeba Lockheed-Martin prodával do Polska 48 letounů F-16 za 3,5 miliardy dolarů, nabídl offsety za 9 miliard.
Přímé offsety jsou projekty průmyslové spolupráce pro podniky českého obranného a bezpečnostního, leteckého a kosmického průmyslu. Nepřímé offsety jsou pak všechny ostatní zakázky. Třeba smlouva o pronájmu gripenů obsahovala bod, podle kterého musí přímé offsety tvořit 20 % zakázek, stejně jako smlouva o nákupu obrněných transportérů Iveco.
Mezi nejvýznamnější přímé offsety patřila zakázka pro Aero Vodochody na montáž a výrobu helikoptér S-76 v hodnotě 2,5 miliardy korun. Vítkovice Steel zase dodávaly ocel na stavbu lodí britského námořnictva (za 235 milionů), společnost Aviation Czech pak vyvezla letecké motory za skoro 300 milionů.
Přínos offsetů si pochvaloval třeba zástupce firmy Evektor, která v Kunovicích vyrábí letadla. „S pomocí BAE jsme otevřeli zastoupení na Floridě, které prodává naše letadla, které jsme v této kategorii vyvinuli. USA představují dvě třetiny světového trhu s letadly obecně,“ uvedl v rozhovoru pro E15 Jaroslav Růžička, který měl program v Evektoru na starosti.
Mnohem větší částka pak směřovala do nepřímých offsetů. Tady byl největší investicí kontrakt pro plzeňskou firmu Brush SEM na výrobu generátorů - celková hodnota dosáhla 6,9 miliardy korun. Skoro tři miliardy činila investice do firmy Brzdové automobilové kotouče, kterým švédský Saab půjčil peníze na zvýšení výroby. Firma pak vydělala na krizovém roku 2009, kdy byl německý autoprůmysl dotován šrotovným a královéhradecký podnik mohl uspokojit vysokou poptávku.
Luxusní hotelové toalety i kovárna pro Saudskou Arábii
Díky offsetu si možná trochu kuriózně významně pomohla i společnost Pacific Direct z Holic, která vyrábí exkluzivní toalety pro pětihvězdičkové hotely po celém světě; gripeny jí přinesly zakázku za 870 milionů. Podobně vypadal kontrakt pro společnost PSJ Novotech, která do Saudské Arábie do města Dammam dodala kovárnu pro přesné kování za 190 milionů.
Podle některých českých firem, které se na offsetech podílejí, však jde mnohdy o formální akt, protože by tyto obchody udělaly i bez zapojení BAE Systems. Do offsetů byl započítán například zmíněný vývoz elektrárenských generátorů firmy Brush SEM, společnost však dodává veškeré generátory už od roku 2001 mateřské britské firmě FKI. Na jednání senátního výboru ke gripenům ostatně i zástupci ministerstva obrany připustili, že v některých případech byly do offsetů zařazeny zakázky, které by se uskutečnily i bez ohledu na podpis smlouvy o pronájmu letadel.
Některé další offsetové programy:
- Transportéry Pandur – offsety za 18,2 miliardy korun
- Letouny CASA – offsety za tři miliardy
- Obrněná vozidla Iveco – offsety za tři miliardy
- Dopravní letouny Airbus – offsety za tři miliardy
Radar otevřel českým vědcům dveře k americkým projektům
Při vyjednávání o případném umístění amerického radaru v Brdech se Česko s USA domluvilo na spolupráci ve vojenském výzkumu. Prezident Barack Obama sice nakonec plány na protiraketovou obranu zrušil, přesto v roce 2010 podepsali ministři obrany obou zemí smlouvu, která měla zajistit českým vědcům přístup k americkým armádním projektům – ten byl přitom dosud vyhrazen jen Američanům a několika málo dalším zemím.
Čeští představitelé označovali tuto smlouvu za průlomovou – univerzity i další vědecká zařízení se tak mohou ucházet o dotace, granty či účast na projektech jak ve vojenském, tak i v civilním výzkumu. V rámci spolupráce Češi vyvíjejí například očkovací vakcínu proti tularémii, která může být zneužita teroristy jako biologická zbraň – Američané dávají českým vědcům na výzkum finance. V tomto případě sice nejde o klasický offsetový program, princip je ale podobný, jen se místo průmyslu financuje výzkum. Vědecká spolupráce na lince Praha-Washington je dnes nejhmatatelnějším - byť ne na první pohled viditelným - naplněním českoamerických vztahů.
Rizika: dražší zakázky i korupce
Offsety ovšem nejsou bez poskvrny. Řada lidí znalých věci tvrdí, že prodražují zakázky a domácí podniky přicházejí v zahraničí o obchody, protože je tamní konkurence kvůli offsetům zvýhodněná. „České firmy pak musí být o třídu nebo o dvě lepší,“ tvrdí například generální ředitel Aera Vodochody Ladislav Šimek.
Sporné mohou být offsetové programy také kvůli riziku korupce. Na to upozorňovala pracovní skupina pro kontrolu obchodu se zbraněmi, kterou vytvořily české pobočky Transparency International a Amnesty International spolu se sdružením Člověk v tísni. „Offsety totiž umožňují, aby zástupci státu schválili jako vítězné i nabídky, které nemají nejpříznivější cenu nebo kvalitu zboží či služeb… Přitom však tyto investice mohou být realizovány prostřednictvím firem, v nichž mají rozhodující činitelé svoji účast,“ varoval v analýze odborník skupiny Filip Pospíšil.
Loni offsetovým programům odzvonilo
Pravidla pro offsetové programy se postupně zpřísňovala, rozhodnutí Fischerovy vlády omezilo v roce 2010 maximální výši offsetů, která už poté nemohla překročit objem kontraktu. Zvýšil se i limit zakázek, u kterých musely být offsetové programy vyhlášeny – z 500 milionů na jednu miliardu. Loni v srpnu pak Nečasova vláda na návrh ministerstva průmyslu offsetové programy úplně zastavila s odkazem na evropské právo.
Nejvyšší kontrolní úřad v nynější zprávě k offsetovým programům píše, že uplatnění přímých offsetů za určitých podmínek v rozporu s unijním právem není. Podle některých odborníků zrušení offsetů negativně ovlivní tuzemský obranný a bezpečnostní průmysl, který zaměstnává zhruba 25 tisíc lidí.
Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole offsetových programů zjistil, že stát špatně hospodařil. „V deseti kontrolovaných offsetových programech měli dodavatelé závazky za 57,4 miliardy korun. Kontroloři ale při kontrolování jednotlivých offsetových transakcí vypočítali, že tyto závazky mohly být minimálně o jednu miliardu vyšší,“ upozornila mluvčí NKÚ Olga Málková. Jinými slovy ministerstva do splněných závazku zařadila i ty, které tam nepatřily. Úřad také tvrdí, že se ministerstvo průmyslu zřeklo možnosti offsety efektivně využívat, jelikož přesunulo odpovědnost na resorty vnitra a obrany.
