Ilja Nothnagel, analytik DIHK
„Krizové země Portugalsko, Španělsko nebo Itálie se pustily do značného počtu reforem a neústupně je prosazují. Tyto reformy spolu s klesajícími náklady pozvolna obnovují atraktivitu některých míst (pro investory).“
Země na jihu Evropy, které zasáhla dluhová krize, se v rámci reforem snaží například zvýšit flexibilitu trhu práce. Chtějí tak posílit svou konkurenceschopnost, ovšem s těmito kroky jsou spojeny i negativní sociální dopady, zejména pak na nejchudší části obyvatelstva.
„U některých jihoevropských zemí skutečně můžeme hovořit o vyšší atraktivitě z hlediska investic. Je za tím několik důvodů, jedním z nich je nižší závislost na zahraničním financování. Druhým je pokles ceny aktiv,“ dokládá i hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
České firmy se na jih Evropy nehrnou
České firmy se ale zatím na jih neodváží. „Úplně nejoblíbenější zemí je stále Nizozemí. Ale v posledních několika letech o něj zájem klesá, zejména z důvodu finanční náročnosti podnikání,“ vysvětluje analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová.
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho jsou reformy navzdory těmto sociálním dopadům cestou ke spravedlivější společnosti a povedou k odstranění problémů, jako jsou daňové úniky a rozsáhlá nezaměstnanost mládeže. Příčinou rozsáhlých sociálních dopadů reforem je podle Draghiho skutečnost, že přínosy těchto opatření se projeví až se zpožděním.

Investice do jihoevropských zemí
Investice do jihoevropských zemí
0504
Rozhovor s Jaroslavem Vostatkem
„Když se podíváme například do Španělska, tak přes vysokou nezaměstnanost a řadu problémů v ekonomice vidíme ostrůvky konkurenceschopného průmyslu, který je dobře orientován na trhy mimo eurozónu, například Spojené státy,“ dodává Bureš.
Nejoblíbenější odvětví investorů do jižních zemí je tak stále strojírenství a textilní průmysl. Kvůli klesajícím cenám nemovitostí ale začíná hodně peněz proudit i do turistiky.
Investory chce přilákat i Řecko
Také řecký parlament schválil legislativu na podporu soukromých investic, které jsou klíčové pro oživení řeckého hospodářství z vleklé recese. Nová legislativa má omezit byrokracii související s investičními projekty a zahrnuje například i pravidla provozu hydroplánů, což má zlepšit přístup k ostrovním letoviskům.
„Nemůžeme dosáhnout hospodářského růstu a zaměstnanosti pouze teoriemi. Potřebujeme nové investice,“ prohlásil náměstek ministra pro rozvoj při rozpravě v parlamentu.