Největší tunel v dějinách Česka? Podle Zemana dotace na solární energii

Praha – Největší tunel v dějinách české společnosti – tak vidí prezident Miloš Zeman dotace na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ve svém projevu v Poslanecké sněmovně řekl, že „solární baroni“ české hospodářství dosud připravili asi o 200 miliard korun. Navrhuje proto vytvoření komise, která dotace vyšetří. Spory kolem fotovoltaiky mezitím pokračují. Energetický regulační úřad podal podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů na příslušníka hradecké expozitury protikorupční policie, který údajně nezahájil trestní řízení, ačkoli měl již od září k dispozici audit výkupních cen. O dokumentu úřad tvrdí, že dokazuje chybné určování cen v letech 2005 až 2011.

Podporu obnovitelných zdrojů v Česku označil Zeman za „naprosto nesmyslnou a šílenou“. České podniky kvůli ní a zvýšeným cenám elektřiny podle prezidenta přišly o 165 miliard korun, české domácnosti pak o dalších 35 miliard. Například Vítkovické železárny tratí podle Zemana „na zbytečně předražené energii“ ročně 200 milionů korun, mladoboleslavská Škoda Auto dvakrát tolik.

„Jak chcete pronášet vzletná slova, třeba tady v parlamentě, o zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu, když současně nesmyslnou dotační politikou připouštíte snižování této konkurenceschopnosti?“ ptal se Miloš Zeman poslanců.

Prezident se prý postupně setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby, nejvyšším státním zástupcem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, prezidentkou Energetického regulačního úřadu a ministrem vnitra, kterým navrhl vytvoření společného týmu, „který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách zabýval“. Tým, který navrhuje, může být prý daleko účinnější než parlamentní vyšetřovací komise.

Reakce Zuzany Musilové, ředitelky České fotovoltaické průmyslové asociace:

„My jsme rádi, že se pan prezident chce v této problematice angažovat a pomoci rozkrýt, kdo tady vlastně zneužil podporu pro fotovoltaiku, která byla původně určena pro lidi, aby si mohli vyrábět elektřinu sami a snížili si tak náklady. Domnívám se, že pan prezident těmi solárními barony nemyslel těch 22 000 domácností a firem, které mají panely na rodinných domech či firmách. Miliardy, o kterých se mluví v médiích, rozhodně nepřistály na jejich účtech. Žádáme, aby se prošetřilo, kde ty peníze skutečně skončily – domníváme se, že skončily na účtech několika málo kmotrů. Panu prezidentovi a všem orgánům budeme při vyšetřování nápomocni.“

Zástupci solárních sdružení se ohradili proti výši podpory, o které prezident ve svém vystoupení hovořil. „Například za podporu fotovoltaických elektráren dosud spotřebitelé rozhodně nezaplatili 200 miliard korun, ale čtvrtinu této částky. Dotace na rekultivaci uhelných dolů, plynofikace či plánovaná státní garance za dostavění Temelína jsou mnohem vyšší,“ uvedly ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace.

Dusno kolem solárních elektráren: Padá jedno trestní oznámení za druhým

Podnět ERÚ je pokračováním série trestních oznámení, v nichž se postupně objevují představitelé solárního byznysu spolu s bývalými a současnými zaměstnanci úřadu. První z nich podal ERÚ již letos v lednu.

Nynější podnět týkající se jednání protikorupční policie podle předsedkyně úřadu Aleny Vitáskové kromě GIBS dostal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Alena Vitásková
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

„Osobně jsem byla v různých médiích a různými osobami napadána, že ERÚ podal trestní oznámení na výkupní ceny z fotovoltaických elektráren až v lednu 2013, přičemž audit byl hotov v květnu 2012,“ uvedla Vitásková a doplnila, že úřad výsledky převzal loni v červnu a v září je předal Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.

Samotná Vitásková od letošního března čelí obvinění, a to z napomáhání trestnému činu zneužití pravomocí úřední osoby kvůli údajně podvodnému získání licence na dvě fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku na konci roku 2010.

Proti tomu se ale Vitásková, která je ve vedení úřadu od července 2011, již dříve důrazně ohradila. „Jsem přesvědčena, že mé trestní obvinění je nedůvodné a nezákonné,“ zopakovala. Proti postupu vyšetřování v dubnu podala stížnost, která však byla zamítnuta.

Vitásková také bez bližších detailů sdělila, že její úřad podal trestní oznámení na šéfku České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzanu Musilovou. Asociace přitom stejný krok vůči ERÚ učinila letos v únoru. Podle solárníků úřad pod vedením Vitáskové předal zkreslené materiály Ústavnímu soudu, který loni rozhodoval o šestadvacetiprocentní solární dani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 14 mminutami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 53 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 5 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 19 hhodinami

Evropský pohled