Největší tunel v dějinách Česka? Podle Zemana dotace na solární energii

Praha – Největší tunel v dějinách české společnosti – tak vidí prezident Miloš Zeman dotace na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ve svém projevu v Poslanecké sněmovně řekl, že „solární baroni“ české hospodářství dosud připravili asi o 200 miliard korun. Navrhuje proto vytvoření komise, která dotace vyšetří. Spory kolem fotovoltaiky mezitím pokračují. Energetický regulační úřad podal podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů na příslušníka hradecké expozitury protikorupční policie, který údajně nezahájil trestní řízení, ačkoli měl již od září k dispozici audit výkupních cen. O dokumentu úřad tvrdí, že dokazuje chybné určování cen v letech 2005 až 2011.

Podporu obnovitelných zdrojů v Česku označil Zeman za „naprosto nesmyslnou a šílenou“. České podniky kvůli ní a zvýšeným cenám elektřiny podle prezidenta přišly o 165 miliard korun, české domácnosti pak o dalších 35 miliard. Například Vítkovické železárny tratí podle Zemana „na zbytečně předražené energii“ ročně 200 milionů korun, mladoboleslavská Škoda Auto dvakrát tolik.

„Jak chcete pronášet vzletná slova, třeba tady v parlamentě, o zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu, když současně nesmyslnou dotační politikou připouštíte snižování této konkurenceschopnosti?“ ptal se Miloš Zeman poslanců.

Prezident se prý postupně setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby, nejvyšším státním zástupcem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, prezidentkou Energetického regulačního úřadu a ministrem vnitra, kterým navrhl vytvoření společného týmu, „který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách zabýval“. Tým, který navrhuje, může být prý daleko účinnější než parlamentní vyšetřovací komise.

Reakce Zuzany Musilové, ředitelky České fotovoltaické průmyslové asociace:

„My jsme rádi, že se pan prezident chce v této problematice angažovat a pomoci rozkrýt, kdo tady vlastně zneužil podporu pro fotovoltaiku, která byla původně určena pro lidi, aby si mohli vyrábět elektřinu sami a snížili si tak náklady. Domnívám se, že pan prezident těmi solárními barony nemyslel těch 22 000 domácností a firem, které mají panely na rodinných domech či firmách. Miliardy, o kterých se mluví v médiích, rozhodně nepřistály na jejich účtech. Žádáme, aby se prošetřilo, kde ty peníze skutečně skončily – domníváme se, že skončily na účtech několika málo kmotrů. Panu prezidentovi a všem orgánům budeme při vyšetřování nápomocni.“

Zástupci solárních sdružení se ohradili proti výši podpory, o které prezident ve svém vystoupení hovořil. „Například za podporu fotovoltaických elektráren dosud spotřebitelé rozhodně nezaplatili 200 miliard korun, ale čtvrtinu této částky. Dotace na rekultivaci uhelných dolů, plynofikace či plánovaná státní garance za dostavění Temelína jsou mnohem vyšší,“ uvedly ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace.

Dusno kolem solárních elektráren: Padá jedno trestní oznámení za druhým

Podnět ERÚ je pokračováním série trestních oznámení, v nichž se postupně objevují představitelé solárního byznysu spolu s bývalými a současnými zaměstnanci úřadu. První z nich podal ERÚ již letos v lednu.

Nynější podnět týkající se jednání protikorupční policie podle předsedkyně úřadu Aleny Vitáskové kromě GIBS dostal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Alena Vitásková
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

„Osobně jsem byla v různých médiích a různými osobami napadána, že ERÚ podal trestní oznámení na výkupní ceny z fotovoltaických elektráren až v lednu 2013, přičemž audit byl hotov v květnu 2012,“ uvedla Vitásková a doplnila, že úřad výsledky převzal loni v červnu a v září je předal Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.

Samotná Vitásková od letošního března čelí obvinění, a to z napomáhání trestnému činu zneužití pravomocí úřední osoby kvůli údajně podvodnému získání licence na dvě fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku na konci roku 2010.

Proti tomu se ale Vitásková, která je ve vedení úřadu od července 2011, již dříve důrazně ohradila. „Jsem přesvědčena, že mé trestní obvinění je nedůvodné a nezákonné,“ zopakovala. Proti postupu vyšetřování v dubnu podala stížnost, která však byla zamítnuta.

Vitásková také bez bližších detailů sdělila, že její úřad podal trestní oznámení na šéfku České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzanu Musilovou. Asociace přitom stejný krok vůči ERÚ učinila letos v únoru. Podle solárníků úřad pod vedením Vitáskové předal zkreslené materiály Ústavnímu soudu, který loni rozhodoval o šestadvacetiprocentní solární dani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 8 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...