Největší tunel v dějinách Česka? Podle Zemana dotace na solární energii

Praha – Největší tunel v dějinách české společnosti – tak vidí prezident Miloš Zeman dotace na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ve svém projevu v Poslanecké sněmovně řekl, že „solární baroni“ české hospodářství dosud připravili asi o 200 miliard korun. Navrhuje proto vytvoření komise, která dotace vyšetří. Spory kolem fotovoltaiky mezitím pokračují. Energetický regulační úřad podal podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů na příslušníka hradecké expozitury protikorupční policie, který údajně nezahájil trestní řízení, ačkoli měl již od září k dispozici audit výkupních cen. O dokumentu úřad tvrdí, že dokazuje chybné určování cen v letech 2005 až 2011.

Podporu obnovitelných zdrojů v Česku označil Zeman za „naprosto nesmyslnou a šílenou“. České podniky kvůli ní a zvýšeným cenám elektřiny podle prezidenta přišly o 165 miliard korun, české domácnosti pak o dalších 35 miliard. Například Vítkovické železárny tratí podle Zemana „na zbytečně předražené energii“ ročně 200 milionů korun, mladoboleslavská Škoda Auto dvakrát tolik.

„Jak chcete pronášet vzletná slova, třeba tady v parlamentě, o zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu, když současně nesmyslnou dotační politikou připouštíte snižování této konkurenceschopnosti?“ ptal se Miloš Zeman poslanců.

Prezident se prý postupně setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby, nejvyšším státním zástupcem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, prezidentkou Energetického regulačního úřadu a ministrem vnitra, kterým navrhl vytvoření společného týmu, „který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách zabýval“. Tým, který navrhuje, může být prý daleko účinnější než parlamentní vyšetřovací komise.

Reakce Zuzany Musilové, ředitelky České fotovoltaické průmyslové asociace:

„My jsme rádi, že se pan prezident chce v této problematice angažovat a pomoci rozkrýt, kdo tady vlastně zneužil podporu pro fotovoltaiku, která byla původně určena pro lidi, aby si mohli vyrábět elektřinu sami a snížili si tak náklady. Domnívám se, že pan prezident těmi solárními barony nemyslel těch 22 000 domácností a firem, které mají panely na rodinných domech či firmách. Miliardy, o kterých se mluví v médiích, rozhodně nepřistály na jejich účtech. Žádáme, aby se prošetřilo, kde ty peníze skutečně skončily – domníváme se, že skončily na účtech několika málo kmotrů. Panu prezidentovi a všem orgánům budeme při vyšetřování nápomocni.“

Zástupci solárních sdružení se ohradili proti výši podpory, o které prezident ve svém vystoupení hovořil. „Například za podporu fotovoltaických elektráren dosud spotřebitelé rozhodně nezaplatili 200 miliard korun, ale čtvrtinu této částky. Dotace na rekultivaci uhelných dolů, plynofikace či plánovaná státní garance za dostavění Temelína jsou mnohem vyšší,“ uvedly ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace.

Dusno kolem solárních elektráren: Padá jedno trestní oznámení za druhým

Podnět ERÚ je pokračováním série trestních oznámení, v nichž se postupně objevují představitelé solárního byznysu spolu s bývalými a současnými zaměstnanci úřadu. První z nich podal ERÚ již letos v lednu.

Nynější podnět týkající se jednání protikorupční policie podle předsedkyně úřadu Aleny Vitáskové kromě GIBS dostal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Alena Vitásková
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

„Osobně jsem byla v různých médiích a různými osobami napadána, že ERÚ podal trestní oznámení na výkupní ceny z fotovoltaických elektráren až v lednu 2013, přičemž audit byl hotov v květnu 2012,“ uvedla Vitásková a doplnila, že úřad výsledky převzal loni v červnu a v září je předal Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.

Samotná Vitásková od letošního března čelí obvinění, a to z napomáhání trestnému činu zneužití pravomocí úřední osoby kvůli údajně podvodnému získání licence na dvě fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku na konci roku 2010.

Proti tomu se ale Vitásková, která je ve vedení úřadu od července 2011, již dříve důrazně ohradila. „Jsem přesvědčena, že mé trestní obvinění je nedůvodné a nezákonné,“ zopakovala. Proti postupu vyšetřování v dubnu podala stížnost, která však byla zamítnuta.

Vitásková také bez bližších detailů sdělila, že její úřad podal trestní oznámení na šéfku České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzanu Musilovou. Asociace přitom stejný krok vůči ERÚ učinila letos v únoru. Podle solárníků úřad pod vedením Vitáskové předal zkreslené materiály Ústavnímu soudu, který loni rozhodoval o šestadvacetiprocentní solární dani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...