Praha – Ekonomové a bývalí ministři Jiří Rusnok a Vladimír Dlouhý se v Otázkách Václava Moravce shodli, že ve druhé polovině roku dojde k velmi mírnému oživení tuzemské ekonomiky. Zároveň ale upozornili, že nelze okamžitě očekávat nová pracovní místa, která by pomohla zmírnit vysokou nezaměstnanost. „Já se bojím, že to bude oživení bez příliš velkého počtu vytvořených pracovních míst. Na to by se vláda a ministerstvo práce a sociálních věcí měly připravit,“ konstatoval Dlouhý. „Pokud česká ekonomika neporoste o 2,5 a více procent HDP, tak nebude masově tvořit nová pracovní místa,“ doplnil ho Rusnok.
Rusnok a Dlouhý pochybují, že oživení ekonomiky přinese práci
Českou republiku už dlouhé měsíce trápí vysoká nezaměstnanost a hospodářská recese. Počet lidí bez práce sice v dubnu mírně klesl díky sezonním pracím, na úřadech práce ale stále zůstává na 565 000 uchazečů o zaměstnání. A ekonomika klesá už půldruhého roku – ani v prvním kvartálu se jí nepodařilo vymanit se z recese, která je nejdelší za celou dobu existence ČR. HDP se podle předběžných údajů meziročně propadl o 1,9 procenta.
„Je to záležitost, která se týká v zásadě celé Evropy – někde více, někde méně. U takového ukazatele, jako je HDP, je jeden procentní bod sice důležitý, nicméně já bych to až tolik nepřeceňoval,“ komentoval čísla bývalý ministr financí a člen NERV Jiří Rusnok.
Oba doufají, že české hospodářství se navzdory celkovému zklamání v průběhu tohoto roku vzpamatuje. „Kdykoliv se ekonomika odráží ode dna, tak v těch měsících – může to být půl i tři čtvrtě roku – si lidé a investoři myslí, že je nejhůř,“ poznamenal k tomu bývalý ministr průmyslu a obchodu Dlouhý.
Jak dál?
Problém podle Rusnoka představuje dlouhodobá absence koncepčního přístupu k zaměstnanosti v české hospodářské politice. „Nezaměstnanost je tak klíčová věc, že by to měl být program vlády, nejenom ministerstva práce a sociálních věcí. Mělo by být úkolem každého ministra v každém svém opatření testovat, jaký bude mít dopad na zaměstnanost,“ myslí si bývalý šéf státní pokladny.
Jiří Rusnok, bývalý ministr financí:
„Ono se u nás mluví málo nejen o nezaměstnanosti. Pro mě je ještě důležitější míra zaměstnanosti, míra ekonomické participace. O tom tady velmi málo diskutujeme. To je věc, která mimo jiné určuje, do jaké míry jsou veřejné finance schopny krýt sociální systém.“
Co se týče hospodářského růstu, vláda při sestavování rozpočtu na rok 2012 podle něj nedostatečně dbala upozornění ekonomů, že hrozí návrat druhé vlny recese, neboli že křivka vývoje HDP nabere směr pověstného „W“. Kabinet prý příliš rigidně trval na svém záměru stabilizovat veřejné finance, který – jak dodal bývalý ministr financí – je ovšem sám o sobě správný. S tím souhlasil i Dlouhý.
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Rusnok se domnívá, že nebylo ani tolik potřeba zavádět prorůstová opatření, jako spíš ubrat na tempu úspor. Námitku, že by to způsobilo zvýšení úrokových sazeb u státních dluhopisů, odmítl. „Když budeme mít v těchto časech deficit o pět, deset nebo patnáct miliard vyšší a budeme to mít zdůvodněno, tak nevěřím tomu, že nás za to budou trhy penalizovat,“ je přesvědčen Rusnok.
Vládě vytkl, že kvůli úsporným opatřením se přerušila kontinuita v přípravě velkých investic, zejména infrastrukturních projektů. „Na to budeme doplácet mnoho let, i když nastane jisté oživení,“ obává se ekonom.
Malí a střední podnikatelé žijí nadoraz
Vladimír Dlouhý míní, že vláda by měla nyní krátkodobými opatřeními pomoci zejména malým a středním podnikatelům při snižování nákladů – třeba omezením daňové zátěže, administrativy či snížením cen energií.
Vladimír Dlouhý, bývalý ministr průmyslu a obchodu:
„Kdybych já byl předseda vlády, nevím, jestli bych to uměl lépe. Ať hodí kamenem ten, kdo si to někdy zkusil. Já vím, jak je to někdy těžké.“
„Oni vlastně žijí nadoraz. Jezdí v těch svých tranzitech po republice, snaží si najít práci a často opravdu finančně vytloukají klín klínem,“ říká Dlouhý, který se prý s touto situací seznámil osobně během svých cest po republice v rámci prezidentské kampaně.
Dlouhý také zauvažoval nad tím, zda nebylo vhodné počkat s některými zásadními reformními kroky, jako například s důchodovou reformou či církevními restitucemi, jakkoli je podle svých slov považuje za potřebné.