Na cedulkách by měly být informace o hlavní složce, dalším obsahu a zemi původu. V uzeninách se může skrývat leccos – od strojně odděleného masa třeba s kousky chrupavek, tedy tzv. separátu, až po kůži, sóju či zahušťovadla.
„My vycházíme vstříc spotřebiteli, každá země si to dělá podle svého uvážení. V okolních zemích je inzerována země původu nebo složení,“ říká Toman. Značení by se mělo v první řadě týkat masných a mléčných výrobků, následně i dalších potravin.
Z přehledného složení nepřehledná džungle?
To, že se zákazníci o složení potravin zajímají, obchodníci vítají. Ovšem v praxi si novinku představují jen těžko. „Pokud to bude u každého krájeného salámu, sýra nebo salátu, tak z cenovek vzniknou miniletáčky a pochybuju, že to bude většina zákazníků číst,“ míní spolumajitel řeznictví Ladislav Mrázek. To však Toman odmítá a odkazuje na to, že na cedulce bude vidět zejména hlavní složka výrobku.
Značení potravin
Značení potravin
2207 udal
Značení jídla tématem Ekonomiky ČT24
Komentář Petra Havla
Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu
„Zákazník by měl dostat dvojí druh informací: část písemnou a část odbornou. Tedy okomentovat, co například šunka obsahuje.“
Jenže pokud spotřebitel bude vědět, co si odnáší z řeznictví, zatouží také vědět více o tom, co si dává ke kávě v cukrárně nebo v restauraci k obědu. „Znamenalo by to zásah do estetiky. Dbáme na to, aby každá cedulka vypadala k obrazu naší cukrárny,“ vysvětluje provozní Erhartovy cukrárny Miloslav Procházka.
Podle majitelů cukráren by nové označení ocenili hlavně zákazníci s potravinovými alergiemi a celiaci. Dát baleným potravinám životopis navrhoval Miroslav Toman ještě z křesla prezidenta Potravinářské komory. Tehdy však neúspěšně. Z toho současného to bude možná jednodušší, přesto však budou mít konečné slovo zákonodárci. Podle ministra Tomana lze jejich verdikt čekat za půl roku až rok.
