Řepné kombajny teď nesmí promeškat ani den. Cukrovka je totiž zralá tak akorát a musí co nejdřív ze země. „Máme přes osm set hektarů řepy. Jezdíme na dvě směny po dvanácti hodinách,“ říká jeden z řidičů kombajnu, který sklízí pole nedaleko Litovle na Olomoucku.
Právě do cukrovaru v Litovli míří většina cukrové řepy z Hané. Denně tam zpracují 2,5 tisíce tun této znovuobjevené zemědělské plodiny. „Výnosy jsou podstatně horší než v loňském roce, ale kvalita řepy, musím zase říct, je celkem dobrá. Vyrábíme denně zhruba čtyři sta tun bílého cukru,“ popisuje ředitel cukrovaru Ivo Mikstein.
V minulosti bylo Česko téměř řepnou velmocí. Cukerná reforma Evropské unie nicméně zasadila tuzemským pěstitelům tvrdou ránu, neboť Brusel každé z členských zemí stanovil maximum cukru, který může vyrobit. Z mapy České republiky tak zmizely desítky cukrovarů a z polí mnoho hektarů řepy. „Celkově v rámci republiky odešlo množství 102 000 tun cukru, které vrátily do Bruselu,“ uvedl ředitel Agrární komory v Olomouci Miloš Porč.
Cukrová řepa se ale pro zemědělce stala znovu atraktivní, protože se z ní vyrábí biolíh a taky průmyslový cukr. „Je tam jistota odbytu. To, co vyořeme, tak prodáme do cukrovaru,“ pochvaluje si Jaromír Fišara, hlavní agronom ZD Unčovice. Stěžovat si přitom nemůže ani na cenu – jedna tuna řepy se v průměru prodá za tisíc korun.
Podle výrobců cukru bude v příštím roce sladidla dostatek. Měnit by se neměla ani cena – kilo se bude prodávat zhruba za 24 korun.
