Minimální daň: Politický bič na živnostníky by nic neřešil, tvrdí podnikatelé

Praha – Je to prý další důkaz, že český stát si s výběrem daní neví moc rady – a mezery ve vymáhání schovává za ostré a efektní politické kroky. Tak hodnotí podnikatelská sdružení zavedení minimální daně pro živnostníky, poslední sporný bod, který nakonec koalice odmítla. Strany rodící se koalice se v pondělí předběžně dohodly na tom, že každý podnikatel, který bude vykazovat dlouhodobou ztrátu bez dodání dalších příjmů, zaplatí ročně zhruba 20 tisíc korun. Nakonec ale tento návrh za stejných podmínek nahradí pouze odebrání nároku na daňový odpočet. Původní opatření, které mělo motivovat firmy k přiznávání skutečných výnosů, by podle byznysových sdružení vedlo k úpadku části živnostníků – a obrácenému efektu, tedy menším příjmů státu. Pro avizovaný cíl lepší podpory podnikání by prý zástupci koalice nemohli odstartovat hůř.

Po osmi letech v opozici se ČSSD chystala opět zavést závaznou částku, kterou měl státu zaplatit podnikatel bez ohledu na to, zda v daném roce dosáhl zisku. Většina podnikatelů tyhle peníze jinou formou zaplatí i tak, pro méně úspěšné (ať už reálně, či pouze papírově) by byla po nějaké době připravena minimální daň. Podle dřívějších představ ČSSD mělo jít o 1 800 korun měsíčně, tedy něco přes 20 tisíc za rok.

Původní návrh v koaliční smlouvě: „V konečném důsledku budou daně platit fyzické osoby, které nemají jiné zdanitelné příjmy než příjmy z podnikání, podnikají dlouhodobě a dlouhodobě nevykazují základ daně.“

Konečné znění: „Podnikající fyzické osoby OSVČ, které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání a po zohlednění všech příjmů nevykazují základ daně, nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění.“

Příští vláda by při prosazení minimální daně začínala svou snahu o lepší výběr příjmů paradoxním plánem. Povinnost platit státu něco přes 20 tisíc korun měla připadnout na živnostníky, kteří alespoň čtyři roky vykazují ztrátu nebo velmi malý zisk. Podle kritiků tak v jádru předpokládá, že většina dlouhodobě prodělečných firem si ve skutečnosti vede dobře (nebo alespoň obstojně), skutečné příjmy tají a dopřává si výhody z daňových bonusů. „Cílí to na ty, kteří nějakým způsobem obcházejí placení daní, zatajují třeba některé příjmy. Už z logiky věci – z něčeho přece živnostník žít musí, když nemá jiné příjmy,“ uvedla pro HN Lucie Rytířová z firmy Deloitte.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

To je ale podle podnikatelských sdružení značné zploštění, které se může vymstít. I když stát formálně přistoupí na to, že firmy s nelichotivými účty mohou být ve svém hospodaření a priori podezřelé, plošná pravidla nemusí fungovat. Předseda Hospodářské komory Petr Kužel hodnotí prosazování minimální daně pro OSVČ jako snahu zbavit se nepříjemné povinnosti. „Ti, kdo vykazují neustále ztrátu, tak to jsou lidé, kteří ty problémy můžou mít, ale na finančním úřadě to jde jednoduše zkontrolovat,“ tvrdí.

Marian Jurečka, 1. místopředseda KDU-ČSL (Hyde Park ČT24, 11.12.): „Když živnostník bude čtyři roky vykazovat ztrátu, tak v pátém programovacím období bude platit minimální daň… Na daních se u nás podle ministerstva financí nevybere až 100 miliard korun. Nechceme, aby se stávalo, že vedle poctivých živnostníků tu máme ty, kteří mění svá sídla, nepřiznávají to, co mají, fungují přes bílé koně.“

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory: „Principiálně je ten systém špatný. Je nutné, aby se finanční úřad nezříkal zodpovědnosti a kontroloval ty, kdo podvádí ve svém účetnictví. Jsme pro kontrolu, nemáme nic proti tomu, ale zároveň se bráníme tomu, aby na nás, na podnikání, byly přenášeny další nedůslednosti některých finančních úřadů při kontrole správy daní. Politici se snaží říct: Tohle nám přinese budoucí finanční prostředky do státního rozpočtu. Nepřinese. Mnohé firmy s problémy by zrušily svou živnost a žádné peníze by to nepřineslo.“

Podle Kužela má stejnou schopnost dohlížet na podnikatele státní správa i banky – a proto není potřeba politicky „označovat“ možné nepoctivé živnostníky a vymáhat zvláštní daň. „Tento proces dneska umí i státní správa, akorát neustále hledá a vymýšlí nové systémy, jak se této zodpovědnosti zbavit, a přenáší tuto svou zodpovědnost do úst politikům, kteří úplně neznají ten proces.“

Petr Kužel
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/LN

Hlavním argumentem koalice byla snaha došlápnout na nepoctivé živnostníky a přinést do rozpočtu další peníze navíc. Podle ČSSD může jít až o 3,5 miliardy korun. Šéf Hospodářské komory má ale za to, že plán minimálního zdanění více příjmů nemůže přinést – ba naopak. „Dlouhodobě ztrátové firmy, ty skutečně ztrátové, zruší svou živnost,“ odkazuje na situaci z roku 2007. Tehdy podobně vysoká daň znamenala konec řady živnostníků, propouštění a více lidí na sociálních dávkách. Z plánu vybrat více peněz se tak v reálu stala ještě větší zátěž státní kasy. To vše navíc v době, kdy na tom česká ekonomika byla výrazně lépe.

Ještě předtím, než formálně vznikla, by tak koalice nevysílala podnikatelům i sdružením dvakrát příznivý signál. „Absolutně chápu pana předsedu Sobotku, který samozřejmě hledá ty skuliny, kde by do státního rozpočtu mohly přijít další finanční prostředky, ale obávám se, že z tohoto systému by to opravdu nebylo,“ dodává Kužel.

Na polsední chvíli zrušený bič na daňovou disciplínu nevidí pozitivně ani Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků. „Celou dobu zástupci budoucí koalice do světa troubili, že se nezvednou daně, ale současně s tím by plošně v podstatě milion živnostníků zatížili jakousi povinností. Respektuji, že by to nebylo pro milion živnostníků, ale jen několik desítek nebo set tisíc. Naopak oni vlastně zaútočili na ty, co vydělávají nejméně – řemeslníky, zemědělce a tak dále,“ tvrdí Havlíček.

Karel Havlíček, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

"Vůbec nejde o těch 20 tisíc. Je druhotné, jestli to bude 12, 15 nebo 20 tisíc. My tvrdíme jednu docela zásadní věc. Každý má právo na neúspěch. Jestliže někdo přijde o práci, tak po něm nemohu chtít, aby platil daň. Stejně tak jako živnostník, když nemá zakázky. Já je samozřejmě musím chtít a tvrdě vymáhat po těch, kteří podnikají a třeba ty daně schválně zašvindlují. Ale tohle přece nemůže řešit stát ve smyslu nějakého vládního nařízení. To musí řešit finanční úřad, který má nástroje na to, aby si ty daně vybral."

Podle ministerstva financí přichází Česko ročně o více než 100 miliard korun na daních. Na této sumě se shodují jak experti Evropské komise (EK), tak čeští analytici. Podle slov stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka by jeho strana po případném vítězství ve volbách chtěla snížit daňové úniky během dvou let o zhruba 40 miliard. Tato suma by byla kombinací řady opatření. ČSSD by ráda zavedla povinné registrační pokladny s fiskální pamětí, které by měly zamezit především drobnému okrádání státu na tržištích a u drobných prodejců. Patří sem i boj proti švarcsystému, připojení se k celosvětovému boji proti daňovým rájům či snaha zabránit tomu, aby byl zneužíván daňový bonus na děti.

Vydáno pod