Místo koruny mohli Češi platit řepou nebo sokolem

Praha – Před 95 lety se rodily první československé bankovky. 10. dubna 1919 totiž vyšel zákon, který zaváděl novou československou měnu. „Název koruna vznikl jako provizorium, pokračovala tím totiž tradice monarchie. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl numismatik Jiří Militký.

Na území nástupnických států platily po válce peníze Rakouska-Uherska. Státy ovšem byly na různé hospodářské úrovni, navíc čelily inflaci, proto československý stát přistoupil ke kolkování bankovek. To se dělo od 25. února až do března 1919. „Pro občany to moc výhodné nebylo, protože přišli o polovinu svých hotových peněz. Byl to první krok ke vzniku československé koruny,“ uvedl numismatik Militký. Československo zavedlo svou vlastní měnu z nástupnických zemí rakousko-uherské monarchie jako první. 

Mohli jsme platit lvem, řepou, rašínem i frankem

Co se týče názvu měny, ve hře byly varianty jako lev, hřivna, řepa, říp, denár, rašín, groš, frank nebo sokol. „U sokolu se plánovalo, že se bude dělit na deset drápků a sto brků. Velmi vážně se diskutovalo o zavedení franků – měli jsme totiž blízko k Francii. Také se přemýšlelo, že budou zavedeny zlaté a stříbrné mince, od toho se ale upustilo, protože to bylo ekonomicky nerentabilní,“ popsal Militký.

9 minut
Numismatik Militký: Název „koruna“ byl jen provizorní
Zdroj: ČT24

Nakonec se zůstalo u koruny, což u mnohých vzbuzovalo asociace na monarchii. Označení koruna totiž bylo starší, bylo výsledkem měnové reformy ještě v Rakousku-Uhersku v roce 1892. „Jsme jediná země, která má název měny, který je kontinuem Rakouska-Uherska. Název vznikl jako provizorium. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl Militký.

První československé papírové peníze vstoupily do oběhu na konci roku 1919. „První bankovky byly velmi různorodé. Vydávat bankovky bylo technicky mnohem jednodušší než razit mince, proto se objevily dříve, ale bylo jednodušší je padělat. Proto se rychle vydávaly různé emise,“ popsal numismatik.   

image_560186
Zdroj: ČT24

Nejčastěji se falšovaly stokoruny a padesátikoruny. „Falšování bylo motivováno jednak osobním ziskem, ale dokonce i politicky. Existuje kauza, kdy se v roce 1920 na maďarském území falzifikovaly bankovky, které měly podpořit státní převrat v Československu a znovu připojit území Slovenska k Maďarsku,“ popsal Militký. 

Numismatik: První mince byly umělecky neskutečně kvalitní

První československé mince spatřily světlo světa roku 1921. Československá mincovna byla zřízena na místě hlavní rakousko-uherské mincovny v Kremnici. Na podobu nových mincí byly vypsány soutěže, zvítězil významný český sochař a medailér Otakar Španiel. „Jeho mince byly na svou dobu nesmírně moderní. Měly odvážné řešení, byly umělecky kvalitní,“ zhodnotil Militký. O jejich kvalitě svědčí i fakt, že až do roku 1938 zůstaly beze změny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dováží se stále méně ojetých aut. Výjimkou jsou elektromobily

V lednu počet registrací ojetých aut ze zahraničí meziročně klesl skoro o pět procent. Podobný trend trvá už od roku 2021, kdy se prodejům dařilo, protože výrobu automobilek narušila pandemie covidu-19. Častěji se dnes v bazarech objevují ojeté elektromobily z dovozu. Loni jich lidé oproti roku 2023 registrovali dvakrát víc.
před 3 hhodinami

Výborný nečeká dramatický vývoj cen potravin. Podle Fialy z SPD je nutné rozbít oligopol

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.
před 5 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
14. 2. 2025

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
14. 2. 2025

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025
Načítání...