Praha – Více než tři čtvrtiny tuzemských podnikatelů míní, že Česká republika by dříve či později měla přijmout euro. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, kterého se zúčastnilo před 200 respondentů.
Přes 80 procent podnikatelů si myslí, že Česko nemá v institucích EU dostatečné renomé. Důsledkem toho je podle nich málo možností ovlivnit chod osmadvacítky. Zhruba stejný podíl je přitom přesvědčen, že vstup do evropského spolku byl pro jejich firmu přínosný. Hlavní nevýhody členství vidí tuzemští podnikatelé v nárůstu administrativy a nadměrné regulaci.
Co se týče přijetí eura, většina podnikatelů je pro. Čtvrtina dokonce soudí, že „včera bylo pozdě“, tedy že republika už měla euro mít. Skoro 30 procent se vyslovilo pro přijetí společné měny v letech 2018 až 2020, stejně jako premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman (více čtěte zde). Zhruba 22 procent respondentů se pak domnívá, že země by měla na euro přejít po roce 2020.
Opačný postoj, tedy proti zavedení eura, zaujalo 23 procent podnikatelů. Právě takový názor přitom převládá ve veřejnosti – korunu by za euro vyměnila jen zhruba čtvrtina Čechů, jak nedávno ukázal průzkum agentury STEM.
Z evropských politik si kladné hodnocení vysloužila politika soudržnosti a dotací a také politika výzkumu, vývoje a inovací. Nejhorší známku vystavili respondenti energetické politice a společné zemědělské politice.
„Já bych byl velice opatrný v negativních hodnoceních. Euroskepticismu a negativního vztahu k Evropské unii a eurozóně už tady bylo dost. Podívejte se na to, jak přecházelo Slovinsko nebo naši kolegové na Slovensku, žádné dramatické dopady na občany a firmy v daném státě to nemělo,“ míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Bez Unie by se náš domácí produkt scvrkl
Další zajímavá čísla zazněla na Podnikatelském fóru, které při příležitosti desátého výročí vstupu České republiky do Evropské unie navštívil prezident osmadvacítky Herman Van Rompuy (více o návštěvě Hermana Van Rompuye zde).
„Pokud bychom nebyli členy EU, pokud bychom nemohli využívat výhody jednotného trhu, pokud bychom neměli příjmy z kohezní politiky, tak český HDP by za loňský rok byl zhruba o 12 procent nižší, než jaký byl,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Cifra pochází z výsledků ekonomické studie, kterou pro Úřad vlády připravilo několik významných ekonomů.
Pokud by nicméně Česko dokázalo konvergovat k Unii stejně rychle jako Polsko či Slovensko, tak mohl být loňský hrubý domácí produkt ještě o pět až devět procent vyšší.
Členství se podle Prouzy jednoznačně projevilo i na příjmech českých občanů. „Pokud bychom nebyli v EU, tak za těch 18 let, od roku 1995, by nedošlo k téměř žádné změně příjmů českých občanů vzhledem k západní Evropě,“ dodal tajemník.
