Zákon o registru smluv jako ementál: Plný výjimek kvůli zátěži či obavám

Praha – Jde původně o nekompromisní normu, od které si řada bojovníků proti korupci slibuje mnohé. Připravovaný registr smluv, který nařizuje úřadům zveřejňovat veškeré smlouvy na internetu, může dostát řady výjimek. Norma se prozatím netýká malých obcí a například státní podniky budou moci chránit obchodní tajemství. Právě zveřejňování smluv na internetu je jedním ze zákonů, ke kterým se většina koaličních politiků písemně zavázala v rámci předvolebního projektu Rekonstrukce státu.

Právě malé obce jsou hlasitými kritiky povinného zveřejňování všech smluv. Podle nich jde o další kus do už tak enormní administrativní zátěže. „V těch vesnicích a obcích mají starostové opravdu celou řadu jiných úkolů a práce než sedět u monitoru a vyťukávat takové šílenosti,“ tvrdí starosta Březové u Sokolova Miroslav Bouda.

  • Miloš Vystrčil, senátor: „Zákon je ve velké části potřebný, ale je tam část, která se týká zejména malých obcí, a tam jako komunální politik si myslím, že je zákon velmi náročný pro malé obce, a skoro bych řekl zbytečný. (…) Malá obec je obec do 200 obyvatel. Těch obcí máme 3 700, které hospodaří s méně než půl procentem veřejných prostředků. Pokud by zveřejňovaly jednu smlouvu denně, tak je to 140 tisíc smluv měsíčně a milion a půl smluv ročně. “

Mezi starosty dokonce koluje protestní petice. Podle některých by byl rozumným řešením kompromis – tedy dobrovolný vstup do registru. Dalším argumentem je také strach z hrozících chyb. Obce se bojí například toho, že zveřejní údaje, které nesmějí.

Plánovaná výjimka se týká hlavně smluv obcí s fyzickými osobami. Podle současné sněmovní dohody by se ale právě tento typ zakázek ve většině případů zveřejňovat nemusel. Jde také o pracovní smlouvy, smlouvy na veřejně prospěšné práce nebo smlouvy na pěstounskou péči. Poslanec za TOP 09 Jan Farský dodal, že povinnost by se neměla vztahovat ani na sociální smlouvy, nájemní smlouvy nebo smlouvy na hrobová místa.

Vesnice
Zdroj: ČT24

Malé obce se dočkají i další úlevy. Povinnost zveřejňovat smlouvy má pro ně začít platit až za dva roky. Právě tento mezičas má podle poslanců ukázat, zda je zátěž pro obecní administrativu skutečně tak vysoká, jak se tvrdí.

Některé zvažované výjimky z registru:

  • pracovní smlouvy
  • smlouvy na veřejně prospěšné práce
  • smlouvy na pěstounskou péči
  • nájemní smlouvy
  • smlouvy na hrobová místa
  • smlouvy státních firem v případě ohrožení konkurenceschopnosti

Úlevy z registru se ale mohou týkat i státem vlastněných firem. Vláda by podle návrhu mohla rozhodnout, které smlouvy nezveřejní. Klíčovým kritériem má v takovém případě být hrozba zneužití ze strany konkurence. „Neumím si představit, že budeme zveřejňovat třeba smlouvy na nákup surovin Budějovického Budvaru, který je vlastněn státem, a tím bychom ho v podstatě poškodili z hlediska konkurenceschopnosti,“ tvrdí šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

S výjimkami ale nesouhlasí část opozice. Za neférové vůči veřejnosti je má například hnutí Úsvit. „Měly by se zveřejňovat všechny smlouvy, kde se hospodaří z veřejných prostředků,“ prohlásil lídr hnutí Tomio Okamura. Obezřetná je také iniciativa Rekonstrukce státu, která s návrhem přišla. Podle ní by výjimky poskytovaly prostor k dalšímu obohacování ze státní kasy i selhávání účelné kontroly.

Povinné zveřejňování smluv na internetu, které sama Rekonstrukce státu označila za klíčový, se má do Sněmovny dostat během léta. Definitivní znění by mělo platit s novým rokem.

Seznam protikorupčních zákonů, které se zavázala pod názvem Rekonstrukce státu prosadit většina poslanců, má devět položek. Kromě zveřejňování smluv na internetu jde taky o elektronická majetková přiznání politiků nebo zamezování politických trafik.  V dozorčích radách státních firem by tak měli být nejenom zákonodárci, ale taky nezávislí experti a zástupci zaměstnanců. To by mělo zamezit rozdělování politických trafik.

Legislativní proces má být dle Rekonstrukce státu také přehlednější. Třeba tím, že sněmovní výbory zveřejní zápisy z jednání. Omezit se mají i takzvané přílepky. Dalším bodem je průhledné financování stran například pomocí povinných transparentních účtů.

Přehled 9 prosazovaných zákonů:

  1. Průhledné financování politických stran a volebních kampaní
  2. Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce
  3. Povinné zveřejnění státních smluv na internetu
  4. Zrušení anonymních akcií (přijato)
  5. Odborné nominace do dozorčích rad
  6. Zákon o státní službě - odpolitizování státní správy
  7. Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování
  8. Omezení poslaneckých přílepků k zákonům
  9. Rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 46 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 12 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...