Brusel – Česká republika stále neplní některé z podmínek potřebných pro přijetí společné evropské měny. Ve své zprávě to konstatovala Evropská komise. Dokument poukazuje na to, že tuzemské zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem. Otevřené dveře do eurozóny má naopak Litva, která kritériím vyhověla. Pobaltská země by eurem mohla začít platit už v lednu příštího roku.
Zpráva Komise o připravenosti členských zemí EU na přijetí eura se letos zaměřila na osm států. Kromě Česka mezi nimi bylo Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Litva. Ta jako jediná takzvaná maastrichtská kritéria splnila. S podmínkami, které Evropská komise hodnotila, by ale měly problém i mnohé země, které už v eurozóně jsou. Překračují hlavně povolené limity schodku veřejných financí a veřejného dluhu.
Jak je na tom Česko s plněním maastrichtských kritérií?
- PLNÍ podmínku cenové stability. Ve sledovaném období byla průměrná míra inflace 0,9 procenta, tedy bezpečně pod hranicí 1,7 procenta.
- PLNÍ podmínku konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá úroková sazba v České republice činila ve sledovaném období 2,2 %, což je bezpečně pod referenční hranicí 6,2 %.
- ZATÍM NEPLNÍ podmínku, podle které má být schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP. Komise nicméně v pondělí navrhla členským zemím, aby s Českem řízení o nadměrném deficitu, zahájené v roce 2009, ukončily. Důvodem je snížení schodku na 1,5 % HDP v minulém roce. Pokud členské státy návrh Komise schválí, Praha podmínku splní.
- PLNÍ podmínku, podle které má být celkový veřejný dluh nižší než 60 % HDP. Komise očekává, že v příštím roce se poměr dluhu a domácího produktu bude držet kolem 46 %.
- NEPLNÍ podmínku stability směnných kurzů. Česká koruna totiž není zařazena do mechanismu směnných kurzů ERM II, v němž musí země před zavedením společné měny setrvat nejméně dva roky. Jak uvedla Komise, koruna byla od roku 2010 do roku 2013 vůči euru poměrně stabilní. To se ale změnilo po intervenci České národní banky v listopadu loňského roku, kdy domácí měna vůči té evropské výrazně oslabila.
Celou zprávu si můžete přečíst na webu Evropské komise.
K přijetí eura se v přístupových smlouvách zavazují všichni členové Unie, jen Velká Británie a Dánsko mají vyjednané výjimky. Průzkumy veřejného mínění v tuzemsku ale naznačují, že proti přijetí eura se staví nemalý počet občanů. V březnovém průzkumu agentury STEM jej odmítlo 48 procent Čechů, dalších 28 procent bylo spíše proti (celá zpráva).
Premiér Litvy: Přijetí eura je strategický krok
Návrh Komise, aby se Litva stala od 1. ledna 2015 členem eurozóny, musí potvrdit členské státy a Evropský parlament. Nejspíš se tak stane ještě v červnu. Litva by v takovém případě byla 19. členskou zemí EU z 28, která by platila společnou měnou.
Podle eurokomisaře pro hospodářskou a měnovou politiku Olliho Rehna plní Litva potřebná maastrichtská kritéria, má odpovídající měnovou politiku a provedla významné hospodářské reformy. „Zkoumali jsme Litvu hluboce, ale spravedlivě,“ zdůraznil Rehn. Litva je poslední ze tří pobaltských zemí, která ještě neplatí eurem. Letos v lednu přijalo společnou měnu Lotyšsko (celá zpráva), Estonsko tak učinilo v roce 2011.
„Přijetí eura získává – s ohledem na okolnosti vzniklé nedaleko hranic Litvy – velký význam,“ reagoval litevský premiér Algirdas Butkevičius. Vstup do evropského měnového spolku považuje předseda litevské vlády za ekonomicky a politicky strategický krok, který přispěje k rychlejšímu ekonomickému růstu a zlepší život občanů.
HDP na hlavu se v Litvě podle eurokomisaře zvýšil z 35 procent průměru EU v roce 1999 na předpokládaných 75 procent v roce 2015. „I to je důkaz dopadů ekonomických reforem a transformace, kterou Litva prošla,“ míní Rehn.
Mezi členy EU, kteří si zatím ponechali svoje domácí měny, patří kromě Litvy ještě Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Česko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Z uvedených zemí si dosud stanovilo datum přijetí eura jen Rumunsko, a to rok 2019. V České republice se v poslední době nejčastěji mluvilo o roku 2020 – vyslovila se pro něj vláda, prezident i část opozice (čtěte víc).
Eurokomisař Rehn podotkl, že stanovení závazného data je prospěšné mimo jiné i proto, že může popohnat zavádění důležitých hospodářských reforem.
Euro bylo však v posledních letech spojováno s ekonomickými potížemi některých států – zejména zemí tzv. jižního křídla (Portugalsko, Španělsko, Řecko, Itálie) a Irska. Krize vznikla v důsledku toho, že přijetí eura výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším zemím západní Evropy.
