Politici si chtějí přidat procento. Pokud to neprojde, dostanou víc

Praha - Platy politiků by od příštího roku měly růst méně než hodnoty na výplatních páskách státních zaměstnanců - konkrétně o jedno procento. To znamená, že by třeba poslanci dostali měsíčně přidáno několik stokorun. Návrh na zadání vlády právě teď dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a kabinet se jím bude zabývat už v příštích dnech. Pokud však tento nebo jiný zákon politici neschválí, platy jim automaticky vzrostou daleko výrazněji. Končí totiž období, kdy měli mzdy zmrazené.

U 200 poslanců by se měly od ledna příštího roku podle připraveného návrhu zvednout platy jednotně: konkrétně o procento. Pro některé je to však málo, říká ministryně práce. „Ve sněmovně jsem zaznamenala názor, že jestliže se platy státních zaměstnanců budou zvyšovat o tři a půl procenta, tak že bychom měli udělat to samé,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Tominová (ČSSD). 

O tři a půl procenta si od ledna přilepší třeba hasiči, policisté anebo také učitelé. Politikům by tedy, podle současného návrhu, měly platy růst pomaleji. „Já si myslím, že jsou potřebnější než poslanci a senátoři. A myslím si, že jedno procento nic neřeší,“ říká poslanec za ČSSD a předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc. Podle něj není vůbec důvod platy zvyšovat. 

A podobně se vyjadřuje i ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL): „Pokud by to bylo na mém osobním rozhodnutí, tak bych platy ani v případě politiků, ani v případě soudců v tento okamžik nezvyšoval. Ale samozřejmě je to nějaký konsenzus.“ Navrhované zvýšení o jedno procento by pro státní kasu znamenalo zatížení asi 4,5 milionu korun. Novelu by pak poslanci měli schválit do konce roku. 

Třeba plat Jeronýma Tejce - jako předsedy ústavně právního výboru - by se od ledna měl zvýšit o 800 korun. O vůbec největší částku by se ale zvedl plat předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), a to o 1 500 korun za měsíc. A polepšili by si také členové vlády, ministerský plat by se dostal na 107 700. Tedy o 1 100 korun více než teď. 

Bankovky
Zdroj: René Volfík/ČTK

Premiér Bohuslav Sobotka by místo současných 150 100 korun měl nově brát 151 600. Vicepremiéři Bělobrádek a Babiš by si pak polepšili o 1 200, a to na 130 100 korun. I v tomto případě jde o základní plat bez náhrad. 

Jedno procento, nebo 26 procent?

Jenže pokud by vláda nepřipravila návrh na změnu výše platů, došlo by příští rok k jejich úplnému uvolnění, a tím pádem i skokovému nárůstu přibližně o 26 procent. Místo necelých 56 tisíc, což je poslanecký plat v současnosti, by tak poslanci dostávali přes 70 tisíc.

Bronislav Schwarz, poslanec za ANO a místopředseda výboru pro bezpečnost:

„Lepší než přidat o 27 procent, tak to je lepší přidat o procento, nebo nepřidat vůbec. To je nejlepší řešení.“

Podle místopředsedy sněmovny a předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jedno procento navíc nic neřeší, naopak by bylo jednodušší zachovat současnou úroveň platů. V Událostech proto slíbil, že jeho strana udělá všechno proto, aby původní návrh, tedy zvýšení o více než čtvrtinu platu, nebyl přijat. 

  • Místopředseda KSČM Jiří Dolejš: „Je chybou, že politici rozhodují sami sobě o platech. To není v pořádku a logicky se tím tak trochu přibíjejí na kříž. Myslím, že je naprosto logické, že pokud jde česká ekonomika nahoru, tak se zvedají platy všech.“

Pravicová opozice si chce počkat až na oficiální verzi návrhu, který vláda předloží. Zatím nechce říct, o kolik a jestli vůbec by jejich vlastní platy měly růst. „Myslím si, že by bylo dobré, kdyby vláda přišla s nějakým systémem, ať už navázáno na průměrnou mzdu, průměrnou mzdu ve veřejném sektoru, na mzdu ostatních ústavních činitelů,“ uvádí poslanec ODS a předseda poslaneckého klubu této strany Zbyněk Stanjura. Poslanec a místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09) by si přál, aby vláda našla řešení, které bude vyvažovat platy ve veřejné sféře a platy zákonodárců a dala je do nějaké korelace. 

Základní platy by měly stoupnout i ústavním soudcům. Třeba předseda Pavel Rychetský by si ze současných 150 100 korun polepšil stejně jako předseda vlády na 151 600. Ústavní soudci by se ale výhledově mohli dočkat podstatně výraznějšího zvýšení základního platu, a to o víc než čtvrtinu. To už však upraví jiný zákon.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 18 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026
Načítání...