Soud ve Štrasburku přiznal bývalým akcionářům Jukosu další odškodnění

Štrasburk – Rusko musí zaplatit bývalým akcionářům ropné společnosti Jukos za vyvlastnění jejich majetku odškodné ve výši 1,9 miliardy eur (52,3 miliardy korun). Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Verdikt přišel jen pár dní po stanovisku arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který vyčíslil odškodnění na 50 miliard dolarů. Ruské ministerstvo spravedlnosti jej označilo za nespravedlivý a zaujatý.

Soud se v roce 2011 částečně vyslovil ve prospěch Ruska, když rozhodl, že ruské úřady nechtěly Jukos „záměrně zničit“. Současně však konstatoval, že Rusko porušilo právo na majetek a tři články konvence o lidských právech. Dnes rozhodl, že kromě výše zmíněného odškodného musí Moskva zaplatit ještě 300 000 eur (8,3 milionu korun) za soudní výdaje.

Stížnost ke štrasburskému soudu byla podána jménem všech bývalých akcionářů Jukosu, kterých je údajně okolo 55 000. Moskva má nyní tři měsíce na to, aby se odvolala. „Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje tento verdikt za příklad spravedlivého a nestranného přístupu při posuzování právních a skutkových okolností případu,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva.

S předchozí pokutou 50 miliard USD může mít Rusko problém

Rozhodnutí štrasburského soudu padlo krátce poté, co o odškodnění bývalých akcionářů Jukosu rozhodoval arbitrážní soud v nizozemském Haagu. Ten konstatoval, že úředníci podřízení prezidentovi Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. A rozhodl o odškodném ve výši 50 miliard dolarů (přes bilion korun) pro pět bývalých akcionářů firmy (čtěte víc).

Ruské ministerstvo financí oznámilo, že se odvolá. Zaplatit 50 miliard dolarů pro Moskvu totiž může znamenat velký problém. „Je to pro představu asi pět procent jejich ročního rozpočtu,“ poukázal investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek. Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova by ale Rusko mělo mít dostatečnou finanční rezervu, aby mohlo bilionovou sumu zaplatit.

Michail Chodorkovskij
Zdroj: PhotoXpress/ČTK

Jukos býval kdysi největší ruskou ropnou firmou a jeho majitel Michail Chodorkovskij, odpůrce Vladimira Putina, byl nejbohatším mužem v Rusku. Po procesech, v nichž byl Chodorkovskij poslán do vězení a Jukosu nařízena pokuta a daňový nedoplatek téměř 30 miliard dolarů (současně však byl jeho majetek zmrazen), vyhlásila firma v srpnu 2006 bankrot. Následoval rozprodej majetku a likvidace Jukosu.

„Zprávu jsme přijali s obrovským potěšením, jde o nevídané rozhodnutí, soud ještě nikdy neuložil zaplacení tak velké sumy,“ reagovala Olga Pispanenová, mluvčí Michaila Chodorkovského. „Stanovená částka je v souvislosti s lidskoprávní oblastí naprosto neslýchaná. 1,9 miliardy eur je obrovská suma, když vezmeme v úvahu odškodné, o kterých Evropský soud pro lidská práva již rozhodl,“ komentoval verdikt Jan Kleinheisterkamp, profesor práv z London School of Economics.

Většinu vlastnictví zkrachovalé společnosti získala polostátní společnost Rosněfť, plynárenskou část potom další polostátní společnost Gazprom. Chodorkovskij strávil ve vězení deset let, než mu loni v prosinci Vladimir Putin udělil milost. Dnes žije Chodorkovskij ve Švýcarsku, k žalobě akcionářů se nepřipojil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...