Praha – Přes 40 tisíc lidí podepsalo petici, podle níž by o přijetí eura měli v Česku rozhodnout lidé v referendu. Elektronickými podpisy iniciativu podpořilo dalších 24 tisíc lidí. Při veřejném slyšení k petici v Senátu to dnes řekl europoslanec za ODS Jan Zahradil, který svou kampaň do evropských voleb postavil právě na odmítnutí eura. Vládní ČSSD a lidovci, ale ani opoziční TOP 09 nepovažují referendum za nutné.
Petice o referendu k přijetí eura míří do Senátu. Tam zřejmě narazí
Zastánci eura byli na dnešním slyšení v Senátu v menšině. Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek namítl, že vládní strany, které jsou euru nakloněny, volilo 2,3 milionu voličů.
Petice, jež vznikla pod patronátem ODS, vyzývá vládu, aby pro Čechy vyjednala v Bruselu výjimku a nepřijala euro, pokud s tím nevysloví občané souhlas ve všelidovém hlasování. Zaorálek dnes argumentoval výsledky průzkumů, které podle něj ukazují, že proti zavedení eura jsou až čtyři pětiny lidí.
Hlavním důvodem pro zorganizování referenda je podle Zahradila to, že podmínky fungování eurozóny se spolu se zavedením záchranného fondu pro země platící eurem změnily. Zároveň je podle něj nutné počítat i s fiskálním paktem, jež vyžaduje rozpočtovou kázeň, a bankovní unií – kvůli nim totiž podle Zahradila hrozí, že by vklady z českých bank mohli jejich zahraniční vlastníci využít jako „pohodlný finanční polštář“.
Jan Zahradil
Dědek dnes také podotkl, že vyhovění požadavku petice by znamenalo zásah do základních principů fungování EU a do závazku převzít evropskou legislativu. Výjimku by bylo nutné vyjednat se všemi členskými státy Unie, upozornil. Za „strašení“ označil Dědek varování, že by přijetí eura přineslo zdražování, protože zaokrouhlení cen by znamenalo úpravu nejvýše o 0,5 procentního bodu. Dodal také, že v žádné zemi se inflace kvůli euru „nevzedmula“.
- Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Havlíček uvedl, že přijetí eura by bylo výhodné pro české exportéry, odstranilo by výkyvy měnového kurzu a zlepšilo by plánování při využití evropských fondů.
- Ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub podotkl, že Česko má formální povinnost euro přijmout, ale načasování tohoto kroku je v jeho moci. Uvedl rovněž, že nezávislá měnová politika Česku prospěla, což bylo to vidět v letech finanční a ekonomické krize.
ODS se svým programem odmítajícím euro voliče příliš nepřesvědčila – v eurovolbách skončila historicky nejhůře a se 7,67 % procenty byla až šestá. Občanské demokraty předběhlo hnutí ANO, TOP 09 a STAN, sociální demokraté, komunisté i lidovci. Problémem je i to, že jejich spojenci v opozici – TOP 09 nejen, že s přijetím eura souhlasí, ale nepovažují za nutné ani vypisovat referendum.
Před přijetím eura za současných podmínek varoval také slovenský liberální europoslanec Ruchard Sulík (Svoboda a Solidarita), podle něj by se to „blížilo ekonomické vlastizradě“. Zavedení jednotné evropské měny v Česku by podle Sulíka přineslo výhody pro přeshraniční obchod v rámci unie a rizika nejen v podobě zdražování. „Určitě bych doporučoval počkat,“ uvedl.
Vláda, prezident i část opozice chtějí euro do roku 2020
ODS je dnes v opozici a její snaze o nezavedení eura nenahrává ani to, že vládní strany, které mají většinu i v Senátu, euro přijmout chtějí. Stejně tak se nechal několikrát slyšet i Miloš Zeman, že podporuje vstup Česka do eurozóny s tím, že by se to mohlo podařit do pěti let. „V hloubi sebe doufám, že euro bude přijato do roku 2020, možná i dříve,“ řekl Zeman v září vyslancům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodal také, že Česko splňuje potřebná maastrichtská kritéria. Nízkou podporu přijetí eura mezi Čechy přisuzuje „strachu z neznáma“.
- S rokem 2020 souhlasí také premiér Bohuslav Sobotka. „Euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa čili je to pozitivní cíl,“ řekl letos v dubnu.
K ČSSD se kloní i pravicová TOP 09. Nejdůležitější je podle ní hospodářská kondice a připravenost Česka, navržený termín se ale shoduje s vládními představami. „Když se nic nestane, bude hospodářství do roku 2018 tak silné, že bychom tam v roce 2020 mohli vstoupit,“ tvrdil na jaře šéf strany Karel Schwarzenberg. Sociální demokraté a TOP 09 se shodnou i v jiném ohledu. Ani jedna ze stran nepovažuje za nutné vypsat kvůli přijetí eura nové referendum. Podobný názor mají také lidovci. Na opačné straně u těch, kteří referendum nezavrhují, je hnutí ANO, Úsvit i komunisté.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) i tak věří, že závěr nynějšího veřejného slyšení bude celkem jednoznačný a požadavky petice podpoří. Petici pak bude i s tímto doporučením projednávat Senát jako celek, v němž mají vládní strany většinu.