Vláda životní minimum nakonec nezvýší. Chce motivovat lidi k práci

Praha – Vláda příští rok zmrazí životní i existenční minimum. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) nakonec nenavrhne jejich zvýšení, jak se původně plánovalo. Chce totiž, aby po růstu minimální mzdy na 9 200 korun vzrostl taky rozdíl mezi životní úrovní pracujících a těch, kdo pobírají dávky.

Vláda couvla od plánu zvýšit životní minimum (zdroj: ČT24)

Koaliční vláda v příštím roce posílí valorizaci důchodů a zvýší platy státním zaměstnancům. Dávky pro nejchudší se ale rozhodla nechat zmrazené. „V tuto chvíli nebudeme zvyšovat životní a existenční minimum, protože chceme lidi motivovat zejména k tomu, aby se opravdu vyplatilo pracovat a ne být na sociálních dávkách,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Ještě před několika týdny přitom ministryně chtěla navrhnout vládě zvýšení životního minima o 180 korun a existenčního minima o 120 korun měsíčně (více zde). „Bavíme se o skupinách s těmi nejnižšími příjmy a tam je každá stokoruna dobrá,“ říkala tehdy.

Rozpočet na rok 2015 přitom počítá s částkou 300 milionů, kterou by si původně plánované zvýšení životního a existenčního minima vyžádalo (některé odhady hovořily až o miliardě korun). Marksová hodlá ušetřené peníze použít třeba na podporu veřejně prospěšných prací.

Opozice souhlasí. Až na komunisty

V příštím roce navíc neporostou ani další dávky – přídavky na děti, mateřská a rodičovská nebo příspěvky na péči o zdravotně postižené. Podporu tomuto rozhodnutí vyjádřily všechny tři koaliční strany. „Je lépe, aby se nezvyšovalo existenční minimum právě proto, že jsou na to navázány další propočty,“ uvedl vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s odkazem na to, že od výše životního minima se odvíjí i růst dávek v hmotné nouzi.

„Budeme podporovat lidi v tom, aby pracovali, aby nečekali na dávky,“ doufá poslanec ANO a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný. Naopak nestraník za ČSSD a předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil označil rozhodnutí koalice za překvapení. „Na jednání výboru v úterý osmnáctého budu žádat určitá vysvětlení, proč se ty dávky nezvyšují. Podle mě by se zvýšit měly,“ avizoval bývalý šéf odborů.

Životní minimum je suma, která má člověku podle zákona stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého činí 3 410 korun. Pokud jsou příjmy dotyčného nižší, ocitá se v hmotné nouzi (to je v současnosti realita pro 180 000 domácností).

Existenční minimum je částka umožňující přežití, pro dospělého nyní činí 2 200 korun. Nevztahuje se na děti, starobní důchodce nebo invalidy s těžším stupněm postižení.

Obě částky se naposledy zvyšovaly v lednu 2012. Existenční minimum tehdy vzrostlo o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o 300.

Se zmrazením sociálních dávek pro příští rok souhlasí i pravicová opozice. „Vzhledem k míře inflace není žádný důvod ke zvyšování dávek životního a existenčního minima,“ poznamenal první místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Naopak levicová opozice vládu za úspory v sociálních dávkách kritizuje. Obě minima by měla podle ní vzrůst o několik stovek. „Vláda trochu zklame voliče, protože už je připravila na to, že sociální systém bude štědřejší,“ myslí si místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Vydáno pod