Astana – Kazachstán navštívil prezident Miloš Zeman i zástupci českých firem, kterým se podařilo uzavřít smlouvy za zhruba 450 milionů dolarů. Prezidenta Kazachstán, který navštívil po patnácti letech, okouzlil. Současnou podobu země označil za výsledek „hospodářského zázraku“. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev potom hovořil o spojení zón volného obchodu Evropské unie a Euroasijské hospodářské unie, od Česka očekává podporu této myšlenky.
V zasněženém kazašském hlavním městě Astaně přistál Miloš Zeman v neděli večer. Po dopoledním setkání s Nursultanem Nazarbajevem hovořil o Kazachstánu jako o „zemi hospodářského zázraku“, která je pro Česko státem prvořadého a dlouhodobého zájmu. Současnou podobu země srovnal se svou předcházející návštěvou v roce 1999. Očekává přitom, že se Kazachstánu vzhledem k jeho surovinovému bohatství bude dobře dařit i nadále.
Českým firmám se během této návštěvy podařilo uzavřít smlouvy v hodnotě asi 450 milionů dolarů (téměř deset miliard korun), většinou jde o memoranda, která předpokládají další jednání o spolupráci. O výsledku informoval Svaz průmyslu a obchodu. Vedle soukromých firem pracujících v zemědělství, zbrojním průmyslu nebo zdravotnictví uzavřely dohody i státní instituce jako Czech Trade, Czech Invest nebo Technologická agentura ČR. S cílem zintenzivnět vztahy podepsal jednu smlouvu i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák s kazašskou Komorou zahraničního obchodu. První věcí by měl být příjezd kazašské podnikatelské delegace v lednu příštího roku.
O uzavření memoranda na dodávku vlaků a tramvají usilovala i Škoda Transportation, ale neuspěla. Zamýšlený obchod by podle člena představenstva Tomáše Ignačáka měl hodnotu miliard korun. Firma by vyšla Kazachům vstříc tím, že by polovina výroby byla uskutečněna přímo na místě. „Důležité je prolomit bariéru a dostat se na místní trh,“ řekl Ignačák.
Lidská práva nejsou v Kazachstánu na výši
Poté, co Miloš Zeman čelil při říjnové návštěvě Číny kritice, že „neučí lidská práva“, neprobíral toto téma ani s Nursultanem Nazarbajevem. Podle mluvčí české pobočky Amnesty International Martiny Pařízkové přitom rozhodně je o čem hovořit. „Kazachstán společně s dalšími středoasijskými republikami se potýká s velkými problémy, zejména co se týká mučení. Lidé jsou ve vazbě nuceni k přiznání k trestným činům, je s nimi velmi špatně zacházeno. To je podle posledních výzkumů Amnesty nejpalčivější problém,“ poukázala. V zemi je také omezena svoboda shromažďování a dochází k zatýkání opozičních představitelů.
V posledních letech se přitom podle Martiny Pařízkové v Kazachstánu mnoho nezlepšilo. „Možná v ekonomice, když to posoudí pan prezident. Ale na poli lidských práv to není nic, co by stálo za to zmínit a čemu by stálo za to tleskat,“ podotkla. Zdůraznila přitom, že „ekonomické vztahy mohou fungovat zároveň s politickým dialogem“, ačkoli v případě středoasijských republik tak evropští politici často nečiní s odkazem na to, že se lidskými právy v Kazachstánu a sousedních zemích zabývá Brusel.
Propojme EU a Euroasijskou unii, vyzval Nazarbajev
Kazašský prezidentský úřad již před setkáním naopak zdůraznil, že má Kazachstán s Českem „tradičně dobré vztahy s velkým potenciálem“. Zeman Kazachům slíbil zjednodušení vízových procedur potřebných pro cestování do České republiky, Nursultan Nazarbajev by však chtěl ještě více: Na tiskové konferenci se vyslovil pro spojení zón volného obchodu Evropské unie a Euroasijské hospodářské unie (EAHU), bezcelního společenství vytvořeného Ruskem společně s Kazachstánem a Běloruskem. Nazarbajev od Prahy chce, aby tuto myšlenku podpořila. „Počítáme s tím, že Česká republika dnes bude hovořit o součinnosti Evropy a Asie,“ řekl kazašský prezident, který připomněl českého krále Jiřího z Poděbrad, který je díky svému úsilí vytvořit v 15. století protitureckou koalici považován za prvního autora myšlenky spojené Evropy.
O dalším prosazování propojení EU a EAHU by mohli prezidenti diskutovat v Praze. Miloš Zeman oznámil, že Nazarbajeva pozval na návštěvu. Zeman, který svůj protějšek pozdravoval od Václava Klause, s nímž se Nazarbajev setkal při své předchozí návštěvě Česka v roce 2012, se naopak chce do Kazachstánu v době svého mandátu ještě nejméně jednou vrátit, a to v roce 2017, kdy bude země hostit světovou výstavu Expo.
Po cestě letadlem PPF podpořil Zeman její firmu
Spolu se Zemanem přijeli do Kazachstánu zástupci desítek firem podnikajících ve strojírenství nebo bankovnictví. Po setkání s Nazarbajevem upozornil Miloš Zeman zejména na možnost uzavření kontraktů s českým výrobcem nákladních automobilů Tatra, na rozvoj spolupráce v civilním letectví, podpořil také využívání finančních služeb české společnosti Home Credit. Jejím vlastníkem je skupina PPF, která v říjnu zajistila Zemanovu přepravu z Číny do Prahy.
Na podnikatelském semináři, kde český prezident také vystoupil, hovořil o vzájemné ekonomické spolupráci. Upozornil, že by česká firma mohla postavit železniční trať z centra Astany na letiště, podpořil také prodej českého piva, jehož kvalitu vyzdvihl. „Nezapomeňte, že české pivo je nejlepší. Žádná americká konkurence nabízející nějakou špinavou vodu nám nemůže konkurovat, stejně jako německé pivovary,“ řekl Zeman a sklidil potlesk.
Zeman se má v Kazachstánu ještě setkat s předsedou vlády Karimem Masimovem. Poté odletí do Tádžikistánu. Návštěvu střední Asie ukončí ve čtvrtek.
Moderní historie samostatného Kazachstánu je dlouhá 23 let
Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásil v roce 1991 Kazachstán nezávislost, prezidentské volby vyhrál bývalý vůdce místní komunistické strany Nursultan Nazarbajev. Odstraněním politických protivníků i velkorysým rozdělováním národního bohatství se stal v zemi faktickým samovládcem. Politik, který měl v roce 1991 pověst demokrata a reformátora, postupně v zemi vybudoval přísně centralizovaný režim, který má pevně v rukou média i soudy; opozice se uchýlila do exilu či do podzemí. Astanský režim je terčem ostré kritiky mnoha lidskoprávních organizací.
V Kazachstánu je však Nazarbajev velmi populární, podle odhadů znalců kazašské scény by i při zcela otevřených a demokratických volbách dostal nejméně 70 procent hlasů. Okázalé pocty četných příznivců stejně okázale odmítá, obrovské zisky z prodeje surovin uvážlivě rozděluje nejen šikům svých politických spojenců, ale i řadovým spoluobčanům. Jejich reálné příjmy se od rozpadu Sovětského svazu mnohonásobně zvýšily.
Na konci května podepsali v Astaně prezidenti Ruska, Běloruska a Kazachstánu smlouvu o vzniku Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Jejím cílem je vytvoření protiváhy k evropské integraci. Jednotný euroasijský trh se 170 miliony obyvatel má být po Evropské unii, Spojených státech a Číně dalším centrem světové ekonomiky. Vzájemný obchod Ruska, Běloruska a Kazachstánu podle ruských údajů dosahuje 500 miliard dolarů (asi 9,5 bilionu Kč).
Kazachstán je průmyslově-zemědělskou zemí s enormními zdroji nerostných surovin, především ropy, zemního plynu, černého uhlí či železných a chromových rud. Disponuje také zhruba pětinou světových zásob uranu.
