Praha – Středoevropští prezidenti na závěr pražského summitu spolu s prezidenty Rakouska a Slovinska deklarovali společné projekty v dopravní i energetické infrastruktuře. Zároveň se shodli se na nutnosti diverzifikovat energetické zdroje a cesty. Cílem spolupráce je podle závěrečného prohlášení jak energetická soběstačnost a bezpečnost, tak i ekonomický růst, aby střední Evropa přispěla k prosperitě celého kontinentu.
„Naprosto jsme se shodli v osmi konkrétních bodech, nikoli v deklaracích,“ komentoval společné prohlášení český prezident Miloš Zeman s tím, že summit probíral jednotlivé strategické projekty v celé Evropě. Zatímco včera prezidenti debatovali zejména o možnostech spolupráce v dopravě, dnes byla hlavním tématem energetika.
„Jsou před námi nové výzvy – problém energetické bezpečnosti a nezávislosti našeho regionu a také zvýšení spolupráce zemí našeho regionu od Baltu po Jadran,“ uvedl na závěrečném brífinku polský prezident Bronislaw Komorowski.
Energetika
Středoevropské země by měly dle společného prohlášení dbát o to, aby se zrychlily plány a výstavba hlavních projektů energetické infrastruktury. "Mluvili jsme o vybudování dvou dopravních koridorů, které se už staví. Jednak je to koridor č. 65, pak je to Via Carpatia. Oba nám ve významné míře ulehčí dopravu zboží i přepravu osob, " uvedl ke společným záměrům maďarský prezident János Áder.
Slovenský prezident Andrej Kiska připomněl, že Slovensko již spustilo plynovod (reverzní konektor) na Ukrajinu, který podle něj může velmi ulehčit tamní energetickou situaci. Pochvalně na to reagoval maďarský prezident János Áder, který to považuje za významný krok k zajištění energetické bezpečnosti. Podle Ádera jen Slovensko a Maďarsko vybudovaly plynové interkonektory dle závazků vůči EU. Oba pak diskutovali plán na propojení Slovenska, Maďarska a Polska obousměrnými plynovody na hranicích.
SPOLEČNÉ TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ PREZIDENTŮ
Prezidenti debatovali i o strategické úloze slovinského přístavu Koper. „Přístav Koper usnadňuje rychlejší a kvalitnější přístup zboží z Asie, kde zaznamenáváme vysoký hospodářský růst. Slovinsko je připraveno k modernizaci tohoto přístavu,“ uvedl slovinský prezident Borut Pahor. Přístav by se podle něho měl stát oknem do světa pro všechny středoevropské země.
Ukrajina a Islámský stát
Hlavy středoevropských zemí debatovaly také o krizi na Ukrajině. Polský prezident Komorowski okomentoval protiruské sankce, které podle něho fungují. Upozornil ale, že i nadále bude třeba debatovat o tom, jestli je nenavýšit.
Prezidenti dále hovořili i o společném boji proti Islámskému státu, který vnímají jako vážnou hrozbu pro celý civilizovaný svět.
Mimořádný formát summitu
Podle rakouského prezidenta Heinze Fischera hraje takto rozšířený summit nezastupitelnou roli, protože řada problémů se již nedá řešit v národním rámci, ale zároveň diskuse na půdě osmadvacítky už nemůže být dostatečně podrobná.
