Rusko podpoří své banky. Dá jim bilion rublů

Moskva – Významné banky, které budou ohroženy západními sankcemi a současným otřesem ruského rublu, mohou dostat od státu podporu v celkové výši dosahující až jednoho bilionu rublů, přibližně tedy 378 miliard korun. O rozhodnutí dolní komory ruského parlamentu dnes informoval ministr financí Anton Siluanov, který stabilizaci měny podpořil už ráno, když potvrdil, že ministerstvo prodalo devizy. Dopoledne rubl vůči dolaru i euru rostl o 2,7 procenta. K postupnému zotavování měny vede i naděje, že ruští vývozci brzy zvýší prodej dolarů.

Zákon o státní podpoře prošel dumou ve zrychleném řízení ve všech třech čteních. Nyní ho musí odhlasovat ještě horní komora parlamentu a následně podepsat prezident Vladimir Putin.

Západní sankce dopadly na ruský bankovní sektor poměrně citelně. Kvůli nim mají totiž omezený přístup na mezinárodní finanční trhy, čímž se jim prudce zvýšily náklady na vlastní financování. Situaci bank podkopává i směřování ekonomiky do recese a nynější prudký propad rublu.

Siluanov podle agentury Reuters uvedl, že banky mohou začít dostávat dodatečný kapitál od státu už počátkem příštího roku. Které banky budou moci získat podporu, se určí podle významu, který mají pro ekonomiku, dodal ministr. Vláda už letos poskytla dodatečný kapitál několika velkým bankám v čele s VTB.

  • "Je to pochopitelný krok. Jestli to bude stačit, to je otázka. Já si myslím, že to není pouze o bankovním sektoru, ale o dostatečném stavu ruských devizových rezerv jako takových a tam samozřejmě platí, že čím déle budou na Rusko uvaleny finanční sankce EU a USA a čím déle uvidíme levné ceny ropy, tak tím hůř pro ruský finanční systém," říká hlavní ekonom ERA Jan Bureš.

Ruská centrální banka již tento týden v rámci opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů na ochranu před pádem rublu zmírnila bankovní regulaci. Zejména umožnila komerčním bankám nevytvářet rezervy na úvěrové ztráty v případě, že zhoršení jejich finanční situace způsobily protiruské sankce.

Měna by se mohla ustálit na hranici 60 rublů za dolar

Oživení rublu je v kontrastu se silným prodejním tlakem na počátku tohoto týdne, kdy v jednu chvíli rubl vůči dolaru klesl až o 20 procent. Prudký pokles rublu ohrožoval relativní finanční stabilitu, na které ruský prezident Vladimir Putin vystavěl svoji popularitu. 

  • Během odpoledne se kurz rublu vůči dolaru ustálil na 59,6 RUB. Aktuální vývoj kurzu můžete sledovat ZDE.

Analytici Rosbank se domnívají, že vzhledem k současné politice centrální banky by se rubl mohl stabilizovat na kurzu 60 až 62 rublu za dolar. Snahy ruské vlády vyvinout tlak na vývozce, aby nehromadili své příjmy z prodeje v zahraničí, je považován za další pozitivní krok pro ruskou měnu. Blíží se konec měsíčního daňového období, kdy musí ruští vývozci přeměnit své zahraniční zisky na rubly, aby mohli zaplatit daně. 

Nejbohatší Rus Ališer Usmanov převedl své podíly v mobilním operátorovi Megafon a těžaři železné rudy Metalloinvest ze zahraničních poboček na firmy sídlící v Rusku. Vyhověl tím čtvrteční výzvě prezidenta Vladimira Putina, který na ruské podnikatele apeloval, aby převedli svá aktiva domů (čtěte více).

Putin se sešel s oligarchy

Ruský prezident se dnes v Moskvě setkal se čtyřiceti nejvlivnějšími ruskými podnikateli, aby rozptýlil jejich obavy z vážné měnové krize a slíbil státní podporu jejich byznysu. Vyslovil se při této příležitosti pro větší rozmanitost ruské ekonomiky, která by zmírnila ruskou závislost na cenách energetických surovin.

Jednání bylo uzavřené a probíhalo za zavřenými dveřmi. Na schůzku se dostavila šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová, vládu zastupoval první vicepremiér Igor Šuvalov. Mezi pozvanými byli podle agentury Interfax miliardář Roman Abramovič, majitel společnosti Lukoil Vagit Alekperov, blízký Putinův přítel a miliardář Gennadij Timčenko, nejbohatší Rus Ališer Usmanov, oligarchové Oleg Děripaska, Viktor Vekselberg a Michail Prochorov a řada dalších. Šéfové firem se státní účastí pozváni nebyli.

Rubl již od počátku letošního roku oslabil vůči dolaru o 45 procent. Siluanov dnes uvedl, že rubl by měl určitě zpevnit na počátku příštího roku. Jeho slovní intervence je považována za součást úsilí vlády podpořit ruskou měnu. 

Ruská centrální banka od počátku tohoto roku utratila na ochranu domácí měny přes 80 miliard USD (1,8 bilionu Kč). Rubl tlačí dolů propad cen ropy a západní sankce vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Centrální banka však minulý měsíc svoji podporu rublu zmírnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...