Rusko podpoří své banky. Dá jim bilion rublů

Moskva – Významné banky, které budou ohroženy západními sankcemi a současným otřesem ruského rublu, mohou dostat od státu podporu v celkové výši dosahující až jednoho bilionu rublů, přibližně tedy 378 miliard korun. O rozhodnutí dolní komory ruského parlamentu dnes informoval ministr financí Anton Siluanov, který stabilizaci měny podpořil už ráno, když potvrdil, že ministerstvo prodalo devizy. Dopoledne rubl vůči dolaru i euru rostl o 2,7 procenta. K postupnému zotavování měny vede i naděje, že ruští vývozci brzy zvýší prodej dolarů.

Zákon o státní podpoře prošel dumou ve zrychleném řízení ve všech třech čteních. Nyní ho musí odhlasovat ještě horní komora parlamentu a následně podepsat prezident Vladimir Putin.

Západní sankce dopadly na ruský bankovní sektor poměrně citelně. Kvůli nim mají totiž omezený přístup na mezinárodní finanční trhy, čímž se jim prudce zvýšily náklady na vlastní financování. Situaci bank podkopává i směřování ekonomiky do recese a nynější prudký propad rublu.

Siluanov podle agentury Reuters uvedl, že banky mohou začít dostávat dodatečný kapitál od státu už počátkem příštího roku. Které banky budou moci získat podporu, se určí podle významu, který mají pro ekonomiku, dodal ministr. Vláda už letos poskytla dodatečný kapitál několika velkým bankám v čele s VTB.

  • "Je to pochopitelný krok. Jestli to bude stačit, to je otázka. Já si myslím, že to není pouze o bankovním sektoru, ale o dostatečném stavu ruských devizových rezerv jako takových a tam samozřejmě platí, že čím déle budou na Rusko uvaleny finanční sankce EU a USA a čím déle uvidíme levné ceny ropy, tak tím hůř pro ruský finanční systém," říká hlavní ekonom ERA Jan Bureš.

Ruská centrální banka již tento týden v rámci opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů na ochranu před pádem rublu zmírnila bankovní regulaci. Zejména umožnila komerčním bankám nevytvářet rezervy na úvěrové ztráty v případě, že zhoršení jejich finanční situace způsobily protiruské sankce.

Měna by se mohla ustálit na hranici 60 rublů za dolar

Oživení rublu je v kontrastu se silným prodejním tlakem na počátku tohoto týdne, kdy v jednu chvíli rubl vůči dolaru klesl až o 20 procent. Prudký pokles rublu ohrožoval relativní finanční stabilitu, na které ruský prezident Vladimir Putin vystavěl svoji popularitu. 

  • Během odpoledne se kurz rublu vůči dolaru ustálil na 59,6 RUB. Aktuální vývoj kurzu můžete sledovat ZDE.

Analytici Rosbank se domnívají, že vzhledem k současné politice centrální banky by se rubl mohl stabilizovat na kurzu 60 až 62 rublu za dolar. Snahy ruské vlády vyvinout tlak na vývozce, aby nehromadili své příjmy z prodeje v zahraničí, je považován za další pozitivní krok pro ruskou měnu. Blíží se konec měsíčního daňového období, kdy musí ruští vývozci přeměnit své zahraniční zisky na rubly, aby mohli zaplatit daně. 

Nejbohatší Rus Ališer Usmanov převedl své podíly v mobilním operátorovi Megafon a těžaři železné rudy Metalloinvest ze zahraničních poboček na firmy sídlící v Rusku. Vyhověl tím čtvrteční výzvě prezidenta Vladimira Putina, který na ruské podnikatele apeloval, aby převedli svá aktiva domů (čtěte více).

Putin se sešel s oligarchy

Ruský prezident se dnes v Moskvě setkal se čtyřiceti nejvlivnějšími ruskými podnikateli, aby rozptýlil jejich obavy z vážné měnové krize a slíbil státní podporu jejich byznysu. Vyslovil se při této příležitosti pro větší rozmanitost ruské ekonomiky, která by zmírnila ruskou závislost na cenách energetických surovin.

Jednání bylo uzavřené a probíhalo za zavřenými dveřmi. Na schůzku se dostavila šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová, vládu zastupoval první vicepremiér Igor Šuvalov. Mezi pozvanými byli podle agentury Interfax miliardář Roman Abramovič, majitel společnosti Lukoil Vagit Alekperov, blízký Putinův přítel a miliardář Gennadij Timčenko, nejbohatší Rus Ališer Usmanov, oligarchové Oleg Děripaska, Viktor Vekselberg a Michail Prochorov a řada dalších. Šéfové firem se státní účastí pozváni nebyli.

Rubl již od počátku letošního roku oslabil vůči dolaru o 45 procent. Siluanov dnes uvedl, že rubl by měl určitě zpevnit na počátku příštího roku. Jeho slovní intervence je považována za součást úsilí vlády podpořit ruskou měnu. 

Ruská centrální banka od počátku tohoto roku utratila na ochranu domácí měny přes 80 miliard USD (1,8 bilionu Kč). Rubl tlačí dolů propad cen ropy a západní sankce vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Centrální banka však minulý měsíc svoji podporu rublu zmírnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 12 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 19 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...