Vilnius - Litva podniká finální přípravy na přijetí eura. Jako poslední pobaltský stát vstoupí do měnové unie od Nového roku. Polovina tamních obyvatel se ale podle průzkumů bojí zdražování.
Vstup do měnové unie má Litvě zajistit víc investic a nižší úroky u půjček. Tedy významnou pomoc ekonomice, která se ještě vzpamatovává z krize. Před pěti lety jí hrubý domácí produkt klesl o celých 15 procent. Stát potřebuje ekonomické reformy, doufá i ve větší energetickou nezávislost a kvůli bezpečnosti i víc jednotek NATO.
Litva je posledním pobaltským státem, který se přidá k měnové unii. V Lotyšsku se platí eurem od letošního ledna, v Estonsku už od roku 2011. „Zavedením eura bude Pobaltí jeden trh s jednou měnou. Měli bychom myslet na všechny geopolitické záležitosti, ty jsou dnes opravdu důležité,“ uvedl guvernér Litevské národní banky Vitas Vasiliauskas.
Podle průzkumů se ale polovina lidí nové měny bojí. Čekají, že její zavedení bude následovat zdražování. Euro má i další nedostatky. „Někteří podnikatelé musí především změnit svůj pohled. Měli by pochopit, že obchody vždy nevynesou 15 až 20 procent, jako to měli kdysi v Rusku,“ poznamenal litevský premiér Algirdas Butkevičius. Litva si navíc zatím plnější náklonnosti Evropy příliš neužívá. Sankce, které Západ směřoval na Rusko, se dotkly i litevských dopravců nebo mlékárenství. Ruský trh pro zemi stále znamená 20 procent exportu.
Z 28 členských států EU platí eurem už 18 zemí. Deset států si naopak svou vlastní měnu zatím ponechalo. Z tzv. starých členských zemí se jedná o Velkou Británii, Dánsko a Švédsko. Z nových členů (přijatých do unie v roce 2004 a později) do této skupiny kromě Litvy patří ještě Česko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
