Kárný senát odejmul funkci soudkyni Pilařové. Bude se zabývat i možným odvoláním další soudkyně

3 minuty
Události: Kárné řízení se soudkyněmi
Zdroj: ČT24

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v pondělí zbavil funkce soudkyni Adrianu Pilařovou z Obvodního soudu pro Prahu 8. Využila totiž ve svůj prospěch majetek handicapovaného bratrance, který měla spravovat. Odvolání z funkce je nejpřísnější postih, který je ukládán v kárném řízení. Pilařová vinu popřela. Vedení Krajského soudu v Praze navrhlo kárnému senátu, aby kvůli průtahům rovněž odvolal z funkce soudkyni Jitku Bartákovou. Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí zahájil dokazování, rozhodnutí nepadlo.

Pilařová byla opatrovnicí svého bratrance. Před kárným senátem tvrdila, že postupovala s péčí řádného hospodáře. Místopředseda obvodního soudu Tomáš Kubec ale její jednání považoval za neetické, odvolání z funkce navrhoval na předchozím jednání v polovině září.

Podle kárného návrhu získala Pilařová bratrancovu polovinu nemovitosti za podhodnocenou částku. Sama se pak do domu nastěhovala, zatímco handicapovaný bratranec je v domově pro seniory. Podle kárné žaloby také nebylo jasné, jak nakládala s penězi, které bratranec zdědil po rodičích.

Podle kárného návrhu její jednání vyznívá velmi neeticky a soudkyně ohrozila důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování soudu. Žena navíc podle návrhu poškozuje justici dlouhodobě, čelila totiž už čtvrtému kárnému návrhu.

„Kárné provinění jsme zhodnotili jako mimořádně závažné. Opatrovnictví měla soudkyně vykonávat příkladně, vyvolala však zjevný střet svých zájmů a zájmů svého bratrance. Rozmnožila svůj majetek na úkor svého bratrance a jednala úmyslně,“ řekl předseda senátu Tomáš Langášek. Soudkyně podle něj poskytla všem příklad, jak opatrovnictví nemá vypadat. Uvedl, že následkem jejího jednání je ohrožení důvěry v soudy, a doplnil, že jiné kárné opatření než odvolání z funkce ani nepřipadalo v úvahu.

Soudkyně v pondělí přítomna nebyla. Dříve uvedla, že se vinna necítí. „Domnívám se, že jsem postupovala s péčí správného hospodáře. Žila jsem v přesvědčení, že všechno dělám správně a pro rodinu. A já mám být nyní potrestaná za to, že jsem se o bratrance starala. Celá rodina si to přála, abych se o něj postarala. Proč bych měla přijít o práci? Nic špatného jsem neudělala,“ uvedla v polovině září Pilařová. 

Už dříve popsala zacházení s domem v Praze-Dejvicích i dědictvím svého bratrance po jeho rodičích, se kterými udržovala silný vztah i ona jako jejich neteř. Snažila se prý udělat to nejlepší pro bratrance, vyhovět dříve vysloveným přáním jeho zemřelých rodičů a zajistit opravu zchátralého domu. Obhájce navrhoval, aby ji senát kárného obvinění zprostil.

Zacházení s penězi i domem v Praze prověřuje na základě trestního oznámení také policie. Soudkyni podle dostupných informací dosud neobvinila a Langášek také upozornil, že to, že kárný senát soudkyni shledal vinnou, neznamená, že se dopustila nějakého trestného činu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v březnu dočasně zprostil Pilařovou výkonu funkce, od té doby nesoudila a pobírala polovinu platu.

Kárný senát může ukládat za různé prohřešky soudcům důtky, případně jim snížit plat až o třicet procent na dva roky. Krajním řešením je odvolání z funkce soudce, které znamená pro dotyčného konec působení v justici. Řádný opravný prostředek neexistuje, lze pouze podat ústavní stížnost, jež nemá odkladný účinek. Soudci, státní zástupci a exekutoři totiž přišli o možnost odvolání před patnácti lety a Česko kvůli tomu dlouhodobě kritizují i evropské instituce. 

Ministerstvo spravedlnosti proto opakovaně navrhovalo návrat odvolací instance. Aktuální novela nyní míří na vládu. „Počítáme s tím, že by to mělo zefektivnit kárné řízení a především i posílit odpovědnost soudců a státních zástupců v rámci kárného provinění,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).  

Krajský soud v Praze navrhl odvolání Bartákové

Krajský soud v Praze navrhl kárnému senátu, aby odvolal z funkce také soudkyni Jitku Bartákovou, která se věnuje insolvenční agendě, a to kvůli průtahům. Dosavadní snahy, jak situaci řešit, neměly efekt, uvedl předseda krajského soudu Ljubomír Drápal. Bartáková uznala průtahy jen v části spisů. Navrhované kárné opatření, tedy odvolání z funkce, označil její obhájce Stanislav Balík za přehnaně přísné. Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí zahájil dokazování, rozhodnutí nepadlo.

„Za současné situace nevidím jiné řešení než skončení soudcovské funkce, protože veškerá opatření, která jsem mohl ve své kompetenci podniknout, jsem podnikl a k řešení to nevedlo,“ prohlásil Drápal. Zároveň doplnil, že ministerstvo spravedlnosti muselo opakovaně vyplácet peněžité náhrady za průtahy a že on tomu nemůže jen přihlížet. 

Bartáková působí od roku 2012 na obchodním úseku krajského soudu. Zabývá se insolvenční agendou. S průtahy měla problémy už dříve, což v roce 2021 vyústilo ve snížení platu o patnáct procent na jeden rok. S nadřízenými tehdy uzavřela dohodu o vině a kárném opatření.

Po dvou letech provedlo vedení další prověrku a postupně podalo dva nové kárné návrhy, sloučené Nejvyšším správním soudem do jednoho řízení, kde zatím dohoda není. Celkem jde od 28 insolvenčních věcí, uvedl předseda kárného senátu Tomáš Langášek. Mnohaměsíční prodlevy v souhrnu někdy přesáhly až dva roky. Zároveň šlo o poměrně staré spisy, některými se soud zabýval už od roku 2013 nebo 2014.

Bartáková podle advokáta Balíka uznává, že v „několika málo spisech jsou průtahy“. Zároveň soudkyně upozornila na to, že řadu insolvenčních věcí už v mezičase stačila vyřídit, jsou tedy nyní „skončeny a odškrtnuty“. V dalších věcech pak poukázala na konkrétní okolnosti, kvůli kterým nebylo možné rozhodnout rychleji. Například prý dávala stranám čas na mimosoudní jednání.

Kárný senát se znovu sejde 18. prosince. „Stále je tady prostor pro dohodu o vině a kárném opatření,“ vzkázal oběma stranám předseda kárného senátu Langášek. Drápal dosud trval na nejpřísnějším postihu pro Bartákovou. Na konci roku ale kvůli dosažení věkové hranice sedmdesáti let musí z justice odejít. Na jeho místo nastoupí Jiří Grygar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...