Lepší úrodu se snaží zemědělci zajistit i pomocí moderních technologií. O dotace na investice do zemědělských a potravinářských podniků je velký zájem. Farmáři a potravináři letos přihlásili přes pět tisíc projektů za více než třináct miliard. Vůbec poprvé mohli zemědělci žádat i o dotace na nákup dronů. Podle Zemědělského svazu by také moderní technologie mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru.
Autonomní traktor i dron. Zemědělcům pomáhají moderní technologie
8 minut
Události: Moderní technologie v zemědělství
Drony k monitorování plodin a půdy používá 29 procent zemědělců. Bezpilotní letoun například snímá pole a pomocí speciální kamery měří množství chlorofylu v rostlinách. Agronom podle dat zjistí, kde je málo živin nebo kde úrodu napadl škůdce. Podle nich vytvoří trasu pro druhý dron, který poškozená místa ošetří. Váží osmdesát kilogramů a na každém rameni má čtyři trysky, přičemž jeho největší součástí je nádrž.
„Vejde se do ní třicet litrů kapaliny nebo případně můžeme používat i pevné látky, v tomto případě je tam i zásobník, kde je rozmetadlo, a vejde se tam až čtyřicet kilogramů,“ vysvětluje jednatel firmy Telink Jaroslav Řešátko. Stroj letí sám podle předem naplánované trasy. Pilot ho jen hlídá.
„Pokud bychom něco opomněli nebo se na poli objevila nečekaná překážka, tak zespodu máme radar, a aby pilot věděl kam letí, tak je kamera zepředu, ale i z druhé strany,“ vysvětluje dále Řešátko.
Podobné technologie využívá podle Agrární komory necelá polovina podniků. Například v Palkovicích monitorují úrodu dronem, satelitním snímkováním a pracují i s výnosovými mapami z kombajnů. Díky tomu zjistí i to, kde se nevyplatí plodiny pěstovat.
V jedné části pole se plodinám dlouhodobě nedařilo, což potvrdily i snímky ze satelitů, a proto se zemědělci rozhodli, že zde zasejí jetel a trávu. „Je zbytečné obdělávat pozemek, který je v tuto chvíli ztrátový a tráva má mnohonásobně větší využití,“ podotýká agronom RenoFarmy Beskyd Ondřej Skulina. Farma tak ušetřila za hnojivo, osivo a práci. I proto zde chtějí technologii využívat na všech svých pozemcích.
Autonomní traktor
Moderní technologie by podle Zemědělského svazu mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru. Na polích už nyní jezdí první autonomní traktor v Česku, ale bez lidské pomoci se stále ještě ani on neobejde.
„Má bezpečnostní nárazník – dotykový, takže při dotyku s jakoukoliv překážkou robot zastaví. Dále v tom nárazníku jsou umístěná ultrazvuková čidla a na levé i pravé straně je radar,“ přibližuje předseda představenstva Leading Farmers Pavel Milata.
Traktor váží přes sedm tun, nádrž má na 300 litrů nafty. Pracovat může až dvacet hodin, přičemž trasu mu určí operátor, kdy do počítače zadá mimo jiné velikost pole nebo překážky.
„Program nám vypočítá dopředu plán, pokud se nám líbí a nepotřebujeme žádnou změnu, tak ho jednoduše uložíme a můžeme ho vypustit,“ podotýká provozní ředitel Leading Farmers Patrik Vítek.
Koupit si ho chtějí například zemědělci v Řisutech ve Středočeském kraji, a to i když není příliš levný. „Osm milionů je samozřejmě hodně peněz. Já předpokládám, že návratnost bude někde kolem šesti až osmi lety, což je životnost toho stroje,“ podotýká agronom Vítězslav Krček.
S úsporou pracovní síly však zatím v Řisutech nepočítají. Autonomní traktor totiž zatím nesmí na silnici, a tak ho na pole stejně bude muset řídit člověk.
