Kriminalisté zřejmě objasnili devadesát let starou vraždu Otýlie Vranské

Nahrávám video

Jeden z nejznámějších případů v dějinách české kriminalistiky je zřejmě objasněn. Za devadesát let starou vraždou Otýlie Vranské stáli s nejvyšší pravděpodobnosti Josef Pěkný a Antonie Koklesová. Výsledky dlouholetého pátrání představili policisté. Rozřezané tělo Otýlie Vranské bylo nalezeno ve dvou kufrech ve vlacích v září 1933.

Za objasněním případu stál tým ředitele policejního muzea Radka Galaše. Podle něj napomohlo důkladné studium spisů, kde se ukázaly zásadní rozpory ve výpovědích dvou podezřelých, tedy Josefa Pěkného, který byl milencem Otýlie Vranské, a jeho další milenky – taktéž prostitutky Antonie Koklesové. Podle policie šlo o milostný trojúhelník.

„Otýlie nebyla obětí sexuálního devianta. Nikdy nebylo zadokumentováno přiznání se k vraždě či na smrtelné posteli. Poznatky pochází z archivních fondů, tisku a především spisů, je dochovaný z velké většiny,“ cituje Galaše server iDNES.

Pěkný jí totiž sliboval sňatek, kdyby to Vranská tehdy zveřejnila, mohla by tím i ukončit jeho kariéru v armádě. Podle kriminalistů přesto šlo o zkratové jednání, Pěkný prý vraždu nepřipravoval. Průkazným byl v tomto ohledu hlavně pitevní protokol.

Nahrávám video

Jiná příčina smrti

Zásadní byl objev původního pitevního protokolu, ze kterého vyplynulo, jak byla vražda spáchána – a to právě jiným způsobem, než se původně předpokládalo. Vražednou zbraní byla zřejmě kozácká šavle, kterou Pěkný podřízl oběti hrdlo. Pěkný k tomu měl potřebné zkušenosti i vybavení, protože byl v minulosti legionářem a byl nasazen při bojích v Rusku. Původní teorie pracovala jakožto s příčinou smrti s ranami do hlavy. 

Vranská byla podřezána zaživa, následovaly sečné rány do hlavy, nejspíš sekáčkem či šavlí, poté bodné rány do hrudníku. Teprv pak bylo její tělo rozčtvrceno.

Pachatelé údajně vraždili pod tíhou situace a v afektu kvůli existenční situaci Pěkného. Důkazy jsou ale nepřímé.

Kriminalistům se bohužel nepodařilo nic zjistit pomocí analýzy DNA, od které si mnohé slibovali. Získali DNA vnuka Koklesové, nicméně se nenašla žádná shoda. Přesto kriminalisté tvrdí, že pomocí série nepřímých důkazů se jim z osmdesáti procent podařilo případ vyjasnit.

„Naši podezřelí jsou dva, nikdy po devadesáti letech nemůžete říct, že jste si na sto procent jistí,“ řekl podle iDNESu Galaš. „Jsme na osmdesát procent přesvědčeni o tom, že na vraždě se přímo a významnou měrou podílel rotmistr Josef Pěkný a přímou účastnicí, ne-li spolupachatelkou byla Antonie Koklesová,“ doplnil.

„Sázel bych na milence. Pachatel byl zručný a musel vyvinout poměrně velkou sílu při vraždě i likvidaci mrtvoly. A tam bych na ženskou sílu moc nespoléhal,“ vysvětluje Galaš.

Kriminalisté jsou nicméně přesvědčeni, že Koklesová na místě činu byla. „Ovšem jaká byla její role, jestli tam jen zděšeně omdlela, nebo jestli byla donucena, nebo jestli se aktivně zapojila, to se nikdy neprokáže, protože nemáme koho vyslechnout,“ uzavřel Galaš.

Šlo o velmi brutální vraždu, která tehdy šokovala veřejnost. Dvaadvacetiletou ženu zabil vrah v noci z 31. srpna na 1. září 1933. Rozřezané ostatky se našly postupně ve dvou kufrech, a to v Košicích a Bratislavě. Policisté vraždu zkoumají posledních devadesát let.

Poslední den

Při vyšetřování případu vraždy Otýlie Vranské pracovali kriminalisté s podrobnou časovou osou dne před zabitím. Záznamy sami označují za velmi detailní. Posledního srpna roku 1933 se pohybovala především v centru Prahy. To, co dělala a jak poslední okamžiky trávila popsalo vyšetřovatelům několik svědků.

Den začala v domě na pražských Vinohradech, kde měla pronajatý pokoj. Odpoledne mluvila se svou bytnou, svěřila se jí s plánovanou schůzkou s rotmistrem Pěkným.

Pokoj Otýlie Vranské na mapě Prahy
Zdroj: ČT24

Poté vyrazila do centra města, procházela se po Václavském náměstí. U pasáže Krouna vznikla také její poslední fotka, na které ji obklopují známí. Vyfotil ji přitom pouliční fotograf. Pasáž Koruna je v příběhu důležitá i z jiného důvodu. „Měla tady smluvené rande právně s oním rotmistrem Pěkným i s Antonií Koklesovou. Tady na tom místě zjišťuje, že jsou to dvě soupeřky a soupeří o jednoho nápadníka,“ říká ředitel Galaš.

Její další kroky vedly ve společnosti Pěkného a Koklesové do Restaurace u Kupců ve Štěpánské ulici. Tam se společně bavili až do zhruba jedenácté večer. Zamířili poté na Karlovo náměstí, kde se trojice rozešla. Vranská poté zamířila sama do města, zastavila se v Kavárně u Politické mrtvoly.

Tam podle svědků přišla s neznámým blonďatým mladíkem, objednala si muškátové víno a mladík jí zakoupil jablko, jehož zbytky jsou následně nalezeny v žaludku mrtvého těla.

Pohyb Otýlie Vranské v den její vraždy
Zdroj: ČT24

Poslední místo, které Vranská v centru města navštíví byla restaurace u Šmelhauzů. Tam byla i naposledy spatřena živá – na schodišti, kdy nahlédla do sálu, ale dovnitř už nevešla.

Podle ředitele Muzea Policie jela z Václavského náměstí tramvají do bytu Josefa Pěkného. Ten stál v Pražské Michli v dnešní ulici U Plynárny, právě v něm Otýlie Vranská strávila nejspíš poslední okamžiky života.

„Zdánlivě to máme uzavřeno, ale nikdy neříkejte nikdy. To, že říkáme, že jsme s nějakou mírou pravděpodobnosti přesvědčeni o tom, kdo je pachatelem, neznamená, že se nemůžou příští týden, příští měsíc, příští rok objevit úplně nové informace, které nás povedou ještě kousek dál, nebo taky jinam,“ připustil Galaš, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 3 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 8 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 11 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 12 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 12 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.