Jeden z nejznámějších případů v dějinách české kriminalistiky je zřejmě objasněn. Za devadesát let starou vraždou Otýlie Vranské stáli s nejvyšší pravděpodobnosti Josef Pěkný a Antonie Koklesová. Výsledky dlouholetého pátrání představili policisté. Rozřezané tělo Otýlie Vranské bylo nalezeno ve dvou kufrech ve vlacích v září 1933.
Kriminalisté zřejmě objasnili devadesát let starou vraždu Otýlie Vranské
Za objasněním případu stál tým ředitele policejního muzea Radka Galaše. Podle něj napomohlo důkladné studium spisů, kde se ukázaly zásadní rozpory ve výpovědích dvou podezřelých, tedy Josefa Pěkného, který byl milencem Otýlie Vranské, a jeho další milenky – taktéž prostitutky Antonie Koklesové. Podle policie šlo o milostný trojúhelník.
„Otýlie nebyla obětí sexuálního devianta. Nikdy nebylo zadokumentováno přiznání se k vraždě či na smrtelné posteli. Poznatky pochází z archivních fondů, tisku a především spisů, je dochovaný z velké většiny,“ cituje Galaše server iDNES.
Pěkný jí totiž sliboval sňatek, kdyby to Vranská tehdy zveřejnila, mohla by tím i ukončit jeho kariéru v armádě. Podle kriminalistů přesto šlo o zkratové jednání, Pěkný prý vraždu nepřipravoval. Průkazným byl v tomto ohledu hlavně pitevní protokol.
Jiná příčina smrti
Zásadní byl objev původního pitevního protokolu, ze kterého vyplynulo, jak byla vražda spáchána – a to právě jiným způsobem, než se původně předpokládalo. Vražednou zbraní byla zřejmě kozácká šavle, kterou Pěkný podřízl oběti hrdlo. Pěkný k tomu měl potřebné zkušenosti i vybavení, protože byl v minulosti legionářem a byl nasazen při bojích v Rusku. Původní teorie pracovala jakožto s příčinou smrti s ranami do hlavy.
Vranská byla podřezána zaživa, následovaly sečné rány do hlavy, nejspíš sekáčkem či šavlí, poté bodné rány do hrudníku. Teprv pak bylo její tělo rozčtvrceno.
Pachatelé údajně vraždili pod tíhou situace a v afektu kvůli existenční situaci Pěkného. Důkazy jsou ale nepřímé.
Kriminalistům se bohužel nepodařilo nic zjistit pomocí analýzy DNA, od které si mnohé slibovali. Získali DNA vnuka Koklesové, nicméně se nenašla žádná shoda. Přesto kriminalisté tvrdí, že pomocí série nepřímých důkazů se jim z osmdesáti procent podařilo případ vyjasnit.
„Naši podezřelí jsou dva, nikdy po devadesáti letech nemůžete říct, že jste si na sto procent jistí,“ řekl podle iDNESu Galaš. „Jsme na osmdesát procent přesvědčeni o tom, že na vraždě se přímo a významnou měrou podílel rotmistr Josef Pěkný a přímou účastnicí, ne-li spolupachatelkou byla Antonie Koklesová,“ doplnil.
„Sázel bych na milence. Pachatel byl zručný a musel vyvinout poměrně velkou sílu při vraždě i likvidaci mrtvoly. A tam bych na ženskou sílu moc nespoléhal,“ vysvětluje Galaš.
Kriminalisté jsou nicméně přesvědčeni, že Koklesová na místě činu byla. „Ovšem jaká byla její role, jestli tam jen zděšeně omdlela, nebo jestli byla donucena, nebo jestli se aktivně zapojila, to se nikdy neprokáže, protože nemáme koho vyslechnout,“ uzavřel Galaš.
Šlo o velmi brutální vraždu, která tehdy šokovala veřejnost. Dvaadvacetiletou ženu zabil vrah v noci z 31. srpna na 1. září 1933. Rozřezané ostatky se našly postupně ve dvou kufrech, a to v Košicích a Bratislavě. Policisté vraždu zkoumají posledních devadesát let.
Poslední den
Při vyšetřování případu vraždy Otýlie Vranské pracovali kriminalisté s podrobnou časovou osou dne před zabitím. Záznamy sami označují za velmi detailní. Posledního srpna roku 1933 se pohybovala především v centru Prahy. To, co dělala a jak poslední okamžiky trávila popsalo vyšetřovatelům několik svědků.
Den začala v domě na pražských Vinohradech, kde měla pronajatý pokoj. Odpoledne mluvila se svou bytnou, svěřila se jí s plánovanou schůzkou s rotmistrem Pěkným.
Poté vyrazila do centra města, procházela se po Václavském náměstí. U pasáže Krouna vznikla také její poslední fotka, na které ji obklopují známí. Vyfotil ji přitom pouliční fotograf. Pasáž Koruna je v příběhu důležitá i z jiného důvodu. „Měla tady smluvené rande právně s oním rotmistrem Pěkným i s Antonií Koklesovou. Tady na tom místě zjišťuje, že jsou to dvě soupeřky a soupeří o jednoho nápadníka,“ říká ředitel Galaš.
Její další kroky vedly ve společnosti Pěkného a Koklesové do Restaurace u Kupců ve Štěpánské ulici. Tam se společně bavili až do zhruba jedenácté večer. Zamířili poté na Karlovo náměstí, kde se trojice rozešla. Vranská poté zamířila sama do města, zastavila se v Kavárně u Politické mrtvoly.
Tam podle svědků přišla s neznámým blonďatým mladíkem, objednala si muškátové víno a mladík jí zakoupil jablko, jehož zbytky jsou následně nalezeny v žaludku mrtvého těla.
Poslední místo, které Vranská v centru města navštíví byla restaurace u Šmelhauzů. Tam byla i naposledy spatřena živá – na schodišti, kdy nahlédla do sálu, ale dovnitř už nevešla.
Podle ředitele Muzea Policie jela z Václavského náměstí tramvají do bytu Josefa Pěkného. Ten stál v Pražské Michli v dnešní ulici U Plynárny, právě v něm Otýlie Vranská strávila nejspíš poslední okamžiky života.
„Zdánlivě to máme uzavřeno, ale nikdy neříkejte nikdy. To, že říkáme, že jsme s nějakou mírou pravděpodobnosti přesvědčeni o tom, kdo je pachatelem, neznamená, že se nemůžou příští týden, příští měsíc, příští rok objevit úplně nové informace, které nás povedou ještě kousek dál, nebo taky jinam,“ připustil Galaš, který byl hostem pořadu Události, komentáře.