Česká měna oslabuje. Rychleji začala ztrácet na začátku srpna, kdy Česká národní banka (ČNB) formálně ukončila intervence na její podporu. Aktuálně už euro stojí zhruba 24 korun a padesát haléřů. Obecně platí, že silná měna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci. Pro vývozce je ale výhodnější opačný trend.
Oslabení tuzemské měny vítají třeba ve firmě Erwin Junker Grinding Technology, jejichž výrobky jdou z více než devadesáti procent do zahraničí. „Výkyvy kurzu jsou potom pro nás dost zásadní na to, jak je naše práce konkurenceschopná. Jak byl v první polovině výrazný pokles koruny vůči euru, tedy koruna posilovala, tak nám to dělalo docela zásadní problémy,“ sdělil člen představenstva firmy Karel Panuš.
Slabší koruna naopak nevyhovuje dovozcům, typicky třeba prodejcům elektroniky. Současný pohyb ale podle nich zatím není nijak výrazný. Do cen se tak ještě nepropíše.
„Jestliže se pohybuje změna kurzu, řekněme, v řádech jednotek procent, tak tady to ani zákazníci nepocítí, protože určitý nárazník vytvářejí jak výrobci, distributoři, tak i my prodejci. Muselo by asi dojít k výrazné změně kurzu, aby to zákazníci pocítili ať už ve formě snížení cen, či naopak zdražení,“ popsal obchodní ředitel Datartu Jan Pospíšil.
„Chtěl bych podotknout, že největším problémem se kterým se potkáváme, je volatilita. Jen si vezměme, kolikrát za rok se trend koruny změnil. U nás v průmyslu velmi často máme obchodní cyklus delší než dvanáct měsíců, takže je pro nás vývoj koruny téměř nepredikovatelný,“ poznamenal ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář. Věřit predikcím ČNB podle něj nelze.
„Je pravda, že to oslabení je výrazné, (…) samozřejmě je to trochu proinflační, byť si myslím, že jsme stále v rozumných mezích,“ zhodnotil ekonom Martin Janíčko z Národohospodářské fakulty VŠE. „Souhlasím s ředitelem ze společnosti Linet, že ta volatilita by nás měla trápit o něco více než hodnota koruny samotné,“ doplnil.
Reakce na snížení sazeb polské centrální banky
Na konci minulého týdne koruna oslabila i v reakci na snížení sazeb polské centrální banky. „Když se podíváme na dynamiku toho pohybu, dynamiku oslabení, tak bych teď viděl, že tam může být prostor pro krátkodobé posílení. Nicméně pokud se zase podíváme na střednědobý výhled, tak je tam slabost koruny oprávněná, protože čísla z tuzemské ekonomiky nevychází nejlépe,“ vysvětlil portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
S tím, že bude ve druhém pololetí koruna slabší, počítá ve svých odhadech i centrální banka. Za celý rok odhaduje průměrnou hodnotu 23 korun a devadesát haléřů za jedno euro. Příští rok by měla být ještě slabší.
Rada ČNB také ve čtvrtek na svém zasedání vyhodnocovala kondici bankovního sektoru. Podle ní se postupně snižují rizika a finanční ústavy tak budou do rezerv na ochranu úvěrového trhu posílat méně peněz. Takzvanou proticyklickou kapitálovou rezervu snížila centrální banka o čtvrt procentního bodu na rovná dvě procenta.
Ve čtvrtek se rovněž sešli představitelé Evropské centrální banky. Ti rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby v eurozóně na čtyři a půl procenta.
