Unipetrol znečišťuje zvlášť nebezpečně, rozhodl Nejvyšší soud. O odškodnění se rozhodne znovu

Nejvyšší soud vyhověl dovolání Lesů ČR ve sporu o odškodné za poničení půdy a lesů emisemi vypouštěnými společností Orlen Unipetrol. Dal za pravdu Okresnímu soudu v Mostě a označil látky vypouštěné v závodech Unipetrolu za zvlášť nebezpečné. Prvoinstanční soud v Mostě, který původně přiznal Lesům ČR odškodné přes čtyři miliony korun, tak bude o případu po čtyřech letech rozhodovat znovu. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu, který má ČT k dispozici.

„Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozsudek Okresního soudu v Mostě se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Mostě k dalšímu řízení,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Okresní soud v Mostě v roce 2019 přiznal Lesům ČR nárok na 4 324 330 korun jako odškodné za škodu způsobenou na půdě a lesním porostu vypouštěním více než šesti tisíc tun oxidu siřičitého a čtyři a půl tisíce tun oxidů dusíku ročně ze závodů Unipetrolu.

Prvoinstanční soud své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že Unipetrol nepodniká dostatečné kroky pro snížení vypouštěných emisí, ke kterým ho váže i Evropské právo. Podle okresního soudu je nepřijatelné, aby z pozitivních důsledků výroby profitoval provozovatel, zatímco negativní důsledky by neslo okolí.

Odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem o rok později rozhodnutí první instance zmírnil a uložil společnosti zaplatit Lesům ČR odškodné ve výši přes dva a půl milionu korun. Krajský soud sice souhlasil s prvoinstančním soudem, že dochází ke znečišťování životního prostředí, ale označil ho za běžný důsledek provozní činnosti a neshledal důvod tento typ znečištění zařazovat do kategorie zvláště nebezpečného, kam ho původně zařadil okresní soud. Podle krajského soudu navíc společnost v mezidobí v téměř všech svých závodech podnikla kroky pro snížení vypouštěných emisí.

Nejvyšší soud: Spalování fosilních paliv je zvláštně nebezpečné

Obě strany podaly proti rozhodnutí krajského soudu dovolání k Nevyššímu soudu, který nyní rozhodl, že emise vypouštěné Unipetrolem patří do kategorie zvláště nebezpečného znečištění, a nařídil soudům o odškodném rozhodnout znovu.

„Lze shrnout, že provoz zařízení využívajících pro své pracovní a výrobní procesy metodu spalování fosilních paliv splňuje v obecné rovině znaky provozu zvláště nebezpečného,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. Podle něj spadá podnik do kategorie zvláště nebezpečného, pokud nejde ani při vynaložení řádné péče vyloučit možnost vzniku závažné škody. Míra závažnosti se pak odvíjí od potenciality vzniku škody.

Skupina Orlen Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů, zejména plastů a hnojiv.

Do skupiny Orlen Unipetrol spadají rafinerie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo v Pardubicích, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a Brně. Loni došlo v litvínovském závodu k výbuchu, při kterém se zranili čtyři lidé. Podle společnosti byla příčinou výbuchu technická závada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...