Senát schválil úpravu pravidel pro vyplácení mezd za firmy v úpadku

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Vládní novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci. Rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce. 

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit jeden a půl násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a patnácti dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti. 

Novela ke komunálním volbám těsně neprošla

Podle kritiků volební novely, k nimž patřil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), by byl nový systém složitý, neprověřený a snížil by váhu voličských hlasů pro strany nebo místní sdružení nezávislých kandidátů. Podle zastánců včetně místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera (ODS) měla novela nopak umožnit voličům lépe naplnit jejich vůli vybrat si zastupitele.

Pro zamítnutí senátorského návrhu, který přednesl Vystrčil, hlasovalo 22 ze 71 přítomných členů horní komory. Pro nutné zpřesnění novely, které doporučil senátní ústavně-právní výbor, bylo 36 ze 73 senátorů, přičemž pro schválení bylo třeba 37 hlasů. Úpravy nepodpořila například Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí), která během více než tříhodinové debaty přijetí novely podpořila. Pro původní znění novely, která byla předložena loni, pak hlasovalo 28 senátorů ze 73.

Novela počítala s tím, že by místa v zastupitelstvu získali nejprve kandidáti, kteří by jmenovitě dostali potřebný počet hlasů. Podle současného systému se přednostní hlasy pro ně započítávají spíše volebním uskupením, za která kandidují. Návrh počítal s tím, že by hlasy pro konkrétní kandidáty byly při rozdělování mandátů započítávány odděleně od hlasů pro volební uskupení. Poměr mezi jednotlivými způsoby rozdělení mandátů měli podle navrhovaného způsobu určit voliči tím, kolik z nich by volilo strany a kolik jednotlivé kandidáty.

Pokud by například třetina hlasů ve volbách patnáctičlenného zastupitelstva připadla stranám, podle poměrného systému by takto bylo rozděleno pět křesel v zastupitelstvu. Zbývajících deset křesel by pak připadlo preferovaným kandidátům v pořadí podle toho, kolik by obdrželi hlasů. Kandidáti, kteří by mandát získali podle většinového systému, by pak vypadli z rozdělování mandátů podle poměrného systému.

Vystrčil namítal, že návrh je v rozporu s dosavadním systémem zastupitelské demokracie a zavede absolutní nepoměr mezi jmennými a stranickými hlasy a mohl by přinést „naprosto nedemokratický výsledek“. Obává se toho, že by v případě jeho přijetí mohla většinu v zastupitelstvu získat antisystémová strana. Petr Štěpánek (STAN) prohlásil, že je tato obava směšná, protože vítězství extremistů umožňuje i současný volební systém.

Senát umožnil usnadnění stavby horkovodu z Dukovan do Brna

Chystaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna a případně i další stavby rozvodných tepelných zařízení budou patřit mezi zákonem stanovenou významnou energetickou infrastrukturu. Usnadní to zejména zajišťování pozemků potřebných pro jejich výstavbu. Změnu přinese poslanecká novela, kterou Senát schválil. 

Horkovod z Dukovan do Brna by mohl být v provozu do deseti let. Uvažovalo se o něm už v osmdesátých letech, kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územněplánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i přibližně čtyřsettisícového Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, jeho trasa počítá také se dvěma tunely pod horou Holedná, jeden z nich, tunel Chochola, už je hotový, druhý je hotový zčásti.

Tvůrci novely z řad ODS, ANO, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 změnu zákona zdůvodnili mimo jiné tím, že výroba tepla v Brně je nyní až z osmdesáti procent závislá na zemním plynu. „Urychlené schválení navrhované právní úpravy již v prvním čtení přiblíží nejen město Brno k dostupnému a cenově přijatelnému teplu z Jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedli. 

Senát apeloval na vyřešení situace se sídlem ÚSTR

Senátoři se zabývali i situací v Ústavu pro studium totalitních režimů. Odhlasovali výzvu vládě, aby vyřešila problémy se sídlem ústavu. ÚSTR nemá kvůli nepovedené rekonstrukci k dispozici svoji budovu na Žižkově již šest let.

„Senát podporuje vládu v úsilí neodkladného nalezení řešení a žádá, aby byla provedena rychlá náprava současné neutěšené situace,“ zní usnesení Senátu.

Předmětem sporu se stala pasáž, podle něhož za situaci se sídlem ústavu nemůže ani současná vláda, ani nynější vedení ústavu. Proti tomu se vymezili senátoři Marek Hilšer z klubu STAN a Martin Krsek z klubu Pirátů a SEN 21. Hilšer míní, že současný ředitel ústavu Ladislav Kudrna není dobrý manažer, „čehož jsou důkazem čistky na vedoucích pozicích a desítky výpovědí nespokojených odborných zaměstnanců“. Podpora vedení ze strany Rady ÚSTR, kterou volí Senát, povede podle Krska k černobílému pojímání dějin a označování názorových oponentů za revizionisty a levičáky.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) uvedla v rozpravě, že by vhodným novým sídlem byl Petschův palác v centru Prahy, který v minulosti využívalo gestapo. Předseda hospodářského výboru horní parlamentní komory Miroslav Plevný (za STAN) však upozornil, že palác využívá ministerstvo průmyslu a obchodu a nemíní se ho vzdát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 mminutou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 10 mminutami

Senát ve druhém kole volby zvolil za adepty na ombudsmana Jirsu a Kostolanskou

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...