V Česku strmě stoupá množství trestných činů páchaných v kyberprostoru. Loni se jejich počet oproti roku 2021 zvýšil o sto procent a kriminalisté řešili více než osmnáct a půl tisíce případů. Tyto skutky tvořily desetinu celkové kriminality. Pachatelé cílí na všechny skupiny obyvatel a neustále přichází s novými typy útoků, které jsou navíc čím dál propracovanější.
Podle České bankovní asociace (ČBA) je průměrná škoda jednoho poškozeného při internetových podvodech 161 500 korun. Klienti tak loni přišli dohromady téměř o dvě miliardy korun. I policie potvrzuje rapidní nárůst on-line podvodů a varuje, že obětí se může stát každý.
Mezi momentálně nejčastější problémy v českém on-line prostředí, které kriminalisté řeší, patří takzvané reverzní inzertní podvody. Podvodník se v těchto případech staví do role falešného zájemce o koupi nabízeného zboží. Když se s prodávajícím domluví, navrhne, aby jeho platba proběhla pomocí platební brány, na kterou pošle odkaz.
Jak se bránit podvodům
Odborníci radí zpozornět v případech, kdy někdo vyžaduje komplexní údaje k platební kartě nebo účtu. Lidé by si měli vždy prověřit, zda komunikují se skutečnými obchodníky. Zloději totiž posílají podvodné e-maily, píší SMS nebo zprávy na sociálních účtech. Vytváří falešné internetové obchody nebo volají lidem a představují se jako pracovníci banky.
Ve všech těchto případech mají podobný cíl – přimět lidi, aby zadali číslo karty, její platnost a třímístný ověřovací kód, který je na druhé straně.
„Pokud jim tuto informaci předáte, jsou s těmi údaji schopni zadávat jakoukoliv platbu nebo nakupovat s vaší kartou kdekoliv na internetu a o peníze přijdete,“ varuje expert České bankovní asociace na kyberbezpečnost Petr Barák.
Podvody na internetu
Zloději navíc často využívají známé značky. Podvodné e-maily například vypadají, jako by je poslala Česká pošta. Je proto důležité zkontrolovat adresu odesílatele, kde už je uvedený někdo jiný. Rozkliknutí odkazů v takových zprávách nebo vyplnění platebních údajů může znamenat ztrátu peněz.
Pokud požaduje stránka po uživateli vyplnění všech údajů o platební kartě, je podle Ondřeje Kapra z policejního prezidia zřejmé, že je server podvodný. Odkazy ale často působí naprosto věrohodně a vypadají jako platební brána používané banky. Každý by měl proto kontrolovat URL adresu stránky.
Podvodné SMS a volání
Podobná pravidla platí i u falešných SMS zpráv. Pachatelé se v nich vydávají například za pracovníky úřadů, ministerstev nebo jiných institucí. Častým tématem jsou nabídky příspěvků, dávek a finanční pomoci. Odkaz po rozkliknutí vypadá jako skutečný web instituce. Cílem podvodníků je dostat se do internetového bankovnictví.
„Pachatelům jde o to, aby vám z účtů vybrali maximální množství peněz, třeba i z předschválených úvěrů. A je to s vaším přičiněním, všechno jim odklikáte svou nepozorností,“ varuje Ondřej Kapr.
Napadli váš účet, tvrdí podvodníci
Jednou z novinek posledních měsíců je podvodné volání. Pachatelé se v hovorech často vydávají za policisty, bankéře nebo falešnou technickou podporu. Opakovaným motivem pak bývá, že bankovní účet volaného byl napaden a peníze zachrání převodem na bezpečný – ve skutečnosti podvodný – účet.
„Volající jsou velmi přesvědčiví. Ovládají bankovní terminologii, umí zastrašovat a posílají obrovské množství dokumentů, dokladů, komunikují s vámi přes různé aplikace,“ doplňuje Kapr. Upozorňuje také, že banka nikdy klienta nebude nutit přeposílat peníze někam jinam.
V posledních týdnech se podle něj rovněž objevují podvodná volání, kdy se pachatel vydává za mobilního operátora a chce, aby si dotyčný změnil SIM kartu na e-SIM. Když pomocí doporučené aplikace volaný změnu aktivuje, SIM karta je mu zablokována a pachatel ji začne používat k podvodům třeba u bank.
