Příjemců příspěvku na bydlení výrazně přibylo, v prosinci ho dostalo 228 tisíc lidí

Úřady práce v prosinci vyplatily 228 tisíc příspěvků na bydlení, meziročně to je o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to z informací ministerstva práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Příspěvek na bydlení mohou mít domácnosti, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí třicet procent jejich příjmu. Do konce loňska to bylo v Praze 35 procent a jinde 30 procent, od letoška se podmínky pro získání podpory sjednotily.

Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení do státem stanovených normativních nákladů a 0,3násobkem příjmu. Vláda v minulém roce kvůli růstu cen energií normativy navýšila. Zvedla je i pro letošek.

„Vidíme nárůst během podzimu, který je opravdu poměrně výrazný. Za prosinec se vyplatilo domácnostem 228 tisíc příspěvků na bydlení, průměrná výše stoupla zhruba na 4700 korun. Částka za prosinec překročila jednu miliardu korun. Tato pomoc je stále víc využívaná. Je to forma pomoci, která je adresná, do určité míry testovaná,“ řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

O dávku mohou lidé požádat elektronicky, žádost se loni zjednodušila. Nárok na podporu a své náklady na bydlení lidé dokládají nyní dvakrát ročně, dřív to museli dělat čtyřikrát ročně.

Kritika úřadů

Úřady práce loni čelily ostré kritice za pomalé vyřizování. Podle Jurečky provedly organizační změny, aby bylo odbavování rychlejší. Zmínil například pravidelné sledování počtu žádostí s končící zákonnou lhůtou v jednotlivých pobočkách, které je pak v případě potřeby možné posílit. Vzniklo také pracoviště v Libereckém kraji. V Praze se totiž na volná místa nedařilo získat pracovníky. Jurečka počítá s tím, že by se nastavení příspěvku mohlo letos také ještě upravit. Při stanovení dávky by se mělo začít sledovat obvyklé nájemné v místě.

Příspěvek na bydlení pobíralo podle údajů ministerstva práce loni v lednu 143 500 domácností. Lednové výdaje činily 545 milionů korun. Průměrná dávka dosahovala 3771 korun. Do konce roku se zvedla zhruba o tisícikorunu na 4777 korun. V prosinci stát poslal 1,09 miliardy korun 228 007 domácnostem. O rok dřív bylo příjemců 153 700. Za předminulý rok stát vyplatil celkem 6,62 miliardy korun.

Nejvíc příspěvků od roku 2012 na konci jednotlivých let úřady práce poskytly v prosinci 2015. Tehdy dávku dostalo 241 600 příjemců. Vyšší než loni v prosinci byl počet i na konci let 2014 a 2016. V období po minulé ekonomické krizi byly vyšší také výdaje. Zatímco za loňský rok se dostaly na 8,56 miliardy korun, mezi lety 2014 až 2017 se pohybovaly od 8,62 do 9,26 miliardy Kč. Poté příjemců ubývalo a vydaná suma se snižovala.

Za poklesem byl tehdy růst výdělků v době konjunktury. Roli hrálo také nižší nastavení normativů. Řada lidí o podporu tak ani nepožádala. Podle expertů na sociální problematiku i dnes dávku pobírá mnohem méně lidí, než by na ni mělo nárok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
03:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoČásti seniorů přestanou brzy platit občanské průkazy, takzvané knížky

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.
před 41 mminutami

VideoDětské certifikáty mají chránit mládež, zavedení do praxe se ale zpozdí

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.
před 1 hhodinou

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 1 hhodinou

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 10 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 21 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.