Příjemců příspěvku na bydlení výrazně přibylo, v prosinci ho dostalo 228 tisíc lidí

Úřady práce v prosinci vyplatily 228 tisíc příspěvků na bydlení, meziročně to je o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to z informací ministerstva práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Příspěvek na bydlení mohou mít domácnosti, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí třicet procent jejich příjmu. Do konce loňska to bylo v Praze 35 procent a jinde 30 procent, od letoška se podmínky pro získání podpory sjednotily.

Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení do státem stanovených normativních nákladů a 0,3násobkem příjmu. Vláda v minulém roce kvůli růstu cen energií normativy navýšila. Zvedla je i pro letošek.

„Vidíme nárůst během podzimu, který je opravdu poměrně výrazný. Za prosinec se vyplatilo domácnostem 228 tisíc příspěvků na bydlení, průměrná výše stoupla zhruba na 4700 korun. Částka za prosinec překročila jednu miliardu korun. Tato pomoc je stále víc využívaná. Je to forma pomoci, která je adresná, do určité míry testovaná,“ řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

O dávku mohou lidé požádat elektronicky, žádost se loni zjednodušila. Nárok na podporu a své náklady na bydlení lidé dokládají nyní dvakrát ročně, dřív to museli dělat čtyřikrát ročně.

Kritika úřadů

Úřady práce loni čelily ostré kritice za pomalé vyřizování. Podle Jurečky provedly organizační změny, aby bylo odbavování rychlejší. Zmínil například pravidelné sledování počtu žádostí s končící zákonnou lhůtou v jednotlivých pobočkách, které je pak v případě potřeby možné posílit. Vzniklo také pracoviště v Libereckém kraji. V Praze se totiž na volná místa nedařilo získat pracovníky. Jurečka počítá s tím, že by se nastavení příspěvku mohlo letos také ještě upravit. Při stanovení dávky by se mělo začít sledovat obvyklé nájemné v místě.

Příspěvek na bydlení pobíralo podle údajů ministerstva práce loni v lednu 143 500 domácností. Lednové výdaje činily 545 milionů korun. Průměrná dávka dosahovala 3771 korun. Do konce roku se zvedla zhruba o tisícikorunu na 4777 korun. V prosinci stát poslal 1,09 miliardy korun 228 007 domácnostem. O rok dřív bylo příjemců 153 700. Za předminulý rok stát vyplatil celkem 6,62 miliardy korun.

Nejvíc příspěvků od roku 2012 na konci jednotlivých let úřady práce poskytly v prosinci 2015. Tehdy dávku dostalo 241 600 příjemců. Vyšší než loni v prosinci byl počet i na konci let 2014 a 2016. V období po minulé ekonomické krizi byly vyšší také výdaje. Zatímco za loňský rok se dostaly na 8,56 miliardy korun, mezi lety 2014 až 2017 se pohybovaly od 8,62 do 9,26 miliardy Kč. Poté příjemců ubývalo a vydaná suma se snižovala.

Za poklesem byl tehdy růst výdělků v době konjunktury. Roli hrálo také nižší nastavení normativů. Řada lidí o podporu tak ani nepožádala. Podle expertů na sociální problematiku i dnes dávku pobírá mnohem méně lidí, než by na ni mělo nárok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 6 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 8 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 8 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 12 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 15 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami
Načítání...