Před 80 lety nacisté rozpustili pravoslavnou církev. Šlo o trest za atentát na Heydricha

Události: Osmdesát let od rozpuštění pravoslavné církve (zdroj: ČT24)

Uplynulo osmdesát let od chvíle, kdy nacistická správa protektorátu Čechy a Morava rozpustila pravoslavnou církev. Její duchovní totiž poskytli v pražském chrámu svatého Cyrila a Metoděje úkryt parašutistům, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Jan Sonnevend byl předsedou sboru České pravoslavné církve a právě on poskytl parašutistům úkryt v kryptě chrámu. Nacisté ho odsoudili k smrti a jeho ženu a dceru zavraždili v Mathausenu. Jeho vnukovi Jaroslavu Ortovi se trest vyhnul, rodiče se totiž rozvedli.

„Je celkem pozoruhodné, že Němci tu skutečnost, že rodiče nežili spolu a maminka se dokonce podruhé vdala, respektovali, a nás z toho po neskutečných peripetiích vynechali,“ vysvětluje. O tom, že matka zemřela, se dozvěděl až po válce.

Ortův dědeček, babička a matka byli předloni prohlášeni za svaté. „Ne vždycky jsem se choval tak, jak by se potomek svatých měl chovat,“ podotýká s úsměvem.

Ikony svatých v chrámu Cyrila a Metoděje

Podobizny Ortových nejbližších – dědečka, babičky a matky – jsou nyní k vidění v pražském chrámu Cyrila a Metoděje. Rodina Sonnevendových je na ikonách zobrazena spolu s dalšími svatými, kteří pomáhali prašutistům. Byl mezi nimi například tehdejší farář chrámu Václav Čikl, biskup Gorazd a kaplan Vladimír Petřek. Všechny nacisté zastřelili.

„Příslušníci gestapa i protektorátní policie začali postupně obsazovat všechny pravoslavné chrámy. Docházelo k jejich rabování a zapečetění těch chrámů,“ vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Jindra.

Příslušníci gestapa se dokonce v zabavených rouchách nechali fotografovat. Nacisté českou pravoslavnou církev na konci září 1942 rozpustili. Pravoslavní nesměli ani hromadně přestoupit do jiné církve. „Představte si, že jste věřící člověk a zemře vám někdo z blízkých příbuzných a nikdo vám nesmí poskytnout obřad, abyste mohli pochovat vašeho tátu nebo mámu,“ přibližuje tehdejší situaci Jindra.

Po válce se podařilo církev opět obnovit. Své bohoslužby vykonává dodnes, jejich věřících ale ubývá.