Ani přes nemalé peníze, které Správa železnic investuje do lepšího zabezpečení přejezdů, srážek vlaků s auty neubývá. Za osm měsíců tohoto roku se jich stalo 109 – jen o dvě míň než za stejnou dobu loni. Ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář v Událostech, komentářích uvedl, že vinu za nehody na přejezdech nesou v drtivé většině případů řidiči automobilů. Podíl závad na zabezpečení železnice či lokomotivách je v tomto případě minimální.
I přes značku ‚Stůj, dej přednost v jízdě‘ vjíždí auto na železniční přejezd a vlak ho mine jen těsně. Nebezpečná situace, která ale není výjimkou. Strojvedoucí Petr Janda vídá něco podobného každý týden. „Místo toho, aby počkali, až v klidu přejedu, tak se bezohledně rozjedou, že to stihnou,“ stěžuje si Janda. „Jako první začnu houkat a pak strhnu rychlobrzdu,“ popisuje naučený postup.
Na poslední chvíli musel před týdnem brzdit také strojvedoucí ve Šluknově. Před dvěma týdny zase ve Studénce auto zůstalo stát na přejezdu, uvězněné mezi závorami.
Paralytická panika
Proč řidič z auta v těchto situacích většinou nevyběhne a nesnaží se závoru autem prorazit, vysvětlují psychologové. „V autě může vypuknout kolektivní panika, která je pak úplně paralyzující, a dochází k tragické nehodě,“ říká klinický psycholog a psychoterapeut Petr Moos.
Správa železnic přejezdy postupně modernizuje. Jen letos jich chce upravit sto padesát. Doplní na nich výstražná světla nebo závory. Chování řidičů ale ovlivnit nedokáže. „Významný faktor je právě na straně řidičů. Nelze říci, že nějaké místo je vysloveně více rizikové, proto se taky snažíme počet přejezdů postupně snižovat. A tam, kde je to možné, je rušit, anebo je nahrazovat,“ říká mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Každoročně dojde na přejezdech v České republice zhruba ke sto padesáti nehodám.
Ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář se odvolává na statistiku, kdy v 99,9 procentech případů je na vině řidič. „Léta dozadu neevidujeme, že by došlo k poruše zabezpečovacího zařízení na přejezdu,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Přejezdů, které mají pouze světla, a nikoli závory, je v Česku zhruba 4200 z celkových 7700. Podle Koláře je 55 procent přejezdů zabezpečeno buď světly, nebo světly se závorami. „A těch 45 procent pouze výstražnými kříži, to je však účelové neumístění komunikace. Já si myslím, že každý řidič dobře ví, jak se má podle pravidel silničního provozu před přejezdy chovat. A myslím si, že obhajování, že řidič červenou neviděl, protože ho oslnilo slunce, je jen výmluva.“
Kolář: Musíme se zaměřit na poruchovost lokomotiv
Drážní inspekce však zaznamenala také zvýšený počet chyb na straně strojvůdců, konkrétně 122 nepovolených průjezdů návěstidel na červenou, které skončily buď srážkou, nebo vykolejením. Kolář to potvrdil a připomněl, že Drážní úřad provedl minulý měsíc ve spolupráci s ministerstvem dopravy dotazníkovou akci, která se strojvedoucích mimo jiné ptala, co podle nich nejvíc ohrožuje bezpečnost provozu a proč tak často dochází k projetí návěstidel na červenou.
„Máme vyhodnocených 2500 dotazníků. V odpovědích na projetá návěstidla bylo třeba nesrozumitelnost předpisů nebo časté poruchy lokomotiv, případně závady na vozech. Nicméně nedobrali jsme se ničeho, co by znamenalo, že projetá návěstidla jsou v noci nebo před koncem směny nebo po dovolené. Tam ty odpovědi nebyly jednoznačné,“ vysvětluje Kolář.
Za nejdůležitější závěr akce označil to, že ukázala, že se předpisy musí zjednodušit. „Musí být modulární pro jednotlivé profese. Ohromným přínosem je podle mě to, že strojvedoucí přiznali častou poruchovost vozů nebo lokomotiv. I na to musíme zaměřit kontrolní činnost, ať už mého úřadu, nebo ministerstva dopravy.“
Vozový park na českých kolejích podle něj určitě není nebezpečný, avšak zastaralý bezpochyby ano. „Průměr EU je ovšem jen o pár let mladší. Obměna tedy musí být postupná a bude trvat více let, protože investice do železničních vozidel jsou v miliardách korun. Všichni dopravci se snaží cestujícím nabídnout moderní nová vozidla, ale bude to zkrátka trvat,“ uzavřel.
