Zimní semestr by mohl být on-line. Kvůli cenám energií uvažují vysoké školy o distanční výuce

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Studenti se učili z domova v letním semestru v roce 2020 a prakticky celý akademický rok 2020/2021. Tehdy to bylo kvůli pandemii covidu-19. V nadcházejícím roce jim hrozí, že přinejmenším část z něj opět stráví před počítačovými obrazovkami místo poslucháren.

„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by semestr nekončil na začátku června, ale třeba až v červenci,“ řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil.

Jednání se státem

Příčinou zavedení distanční výuky by však v tomto případě mohla být energetická krize. Pospíšil míní, že by školy mohly takto ušetřit až desetinu nákladů na energie. „Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl. 

Neupřesnil, kolik peněz by vysoké školy na zaplacení energií potřebovaly, poznamenal však, že předseda konference rektorů Martin Bareš „je v jednání se zástupci vlády“. Sám Bareš dříve hovořil o tom, že by vysoké školy potřebovaly k nynějším 28,6 miliardy korun ještě dalších pět, ale protože ceny dál rostou, budou chtít nejspíš ještě víc.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) připustil, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců. Zda jim stát se zvyšujícími se náklady pomůže, však zatím neozřejmil.

Osm miliard místo miliardy a půl

V letech 2019 až 2021 platily vysoké školy ročně za topení a elektřinu kolem 1,5 miliardy korun. Podle nynějších odhadů by příští rok mohly náklady dosáhnout až osmi miliard, upozornil Pospíšil. Například Masarykova univerzita zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun, letos to podle odhadu bude 201 milionů a napřesrok až 543 milionů, přiblížil její mluvčí Radim Sajbot. Pospíšil podotkl, že školy počítají s tím, že část nákladů zaplatí ze svých rezerv. 

Doplnil, že školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun.

Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších populačních ročníků, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cesta autem na dovolenou? Pozor na podhuštěné pneumatiky i únavu

Mnoho lidí v těchto dnech vyráží na dovolenou autem. Bohužel někteří nevěnují dost času přípravě nejen posádky, ale především vozidla. Dochází pak ke zbytečným stresovým situacím, poruchám a nehodám, kterým lze přitom celkem snadno předcházet. Až sedmdesát procent řidičů vyráží na cesty třeba s podhuštěnými pneumatikami, které bývají častou příčinou dopravních nehod. Pozor by měli dávat řidiči nejen na technický stav vozidla, ale také na únavu, která je při cestě může potkat.
před 1 hhodinou

Ústavní soud apeluje na zákonodárce, aby se začali zabývat eutanazií

Česko stojí před otevřením politické debaty o případné legalizaci asistované sebevraždy nebo eutanazie. Ústavní soud ve svém aktuálním nálezu apeluje na zákonodárce, aby se problematikou začali zabývat. Souvisí to i s případem muže, jehož žádost o eutanazii soudy zamítly. ČT oslovila politické strany, některé už připravují vlastní návrhy.
před 1 hhodinou

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hřensko zpřístupní Edmundovu soutěsku

Zastupitelé Hřenska na Děčínsku schválili otevření Edmundovy soutěsky, a tedy i obnovu provozu plavby na loďkách. Jeden z hlavních turistických cílů v národním parku České Švýcarsko je z bezpečnostních důvodů uzavřený od obřího požáru v roce 2022. Otevření je naplánované na příští týden, provoz bude zatím v omezeném režimu. Na lodičky se dostane denně maximálně padesát lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nemocnice Nymburk se vzpamatovává z kyberútoku

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.
před 10 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...