Obce mají mít podle soudu možnost vybrat si zmocněnce. Stanovení opatrovníka je až krajní prostředek

Státní zastupitelství podle Ústavního soudu chybovalo, když ustanovilo obci Ladná na Břeclavsku opatrovníka v trestním řízení. Představitelé samosprávy měli dostat příležitost, aby si sami určili zmocněnce, a to přesto, že starostka i zastupitelé figurují v trestní věci jako podezřelí. Ustanovení opatrovníka je podle nálezu soudu krajním prostředkem pro situace, kdy zmocněnec upřednostňuje zájmy podezřelých nebo je nedostupný.

Ústavní soud zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně, které nyní musí znovu rozhodnout o stížnosti starostky Renáty Priesterrathové proti postupu Okresního státního zastupitelství v Břeclavi.

Policisté starostku a další zastupitele prověřují kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obec jako právnická osoba figuruje v trestním řízení jako poškozená. Právě zmocněnec či opatrovník mohou za obec uplatnit nárok na náhradu škody.

Kvůli domnělému konfliktu zájmů dali policisté podnět státnímu zastupitelství, aby obci ustanovilo opatrovníka z řad advokátů. Podle ústavních soudců si ale obec měla určit zmocněnce podle vlastní úvahy.

Ustanovení opatrovníka je krajním prostředkem pro situace, kdy zmocněnec upřednostňuje zájmy podezřelých nebo je nedostupný. „Jen v takových případech je možné právnické osobě přesto, že jí byl zvolen zmocněnec, ustanovit opatrovníka,“ uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.

Presumpce neviny

Zdůraznil, že v době, kdy státní zastupitelství ustanovilo opatrovníka, byla starostka stále jen v pozici podezřelé. S ohledem na presumpci neviny nelze automaticky předpokládat, že není schopná vybrat obci nestranného zmocněnce.

„Je zřejmé, že starostka ani další členové zastupitelstva jako podezřelí v daném trestním řízení nemohli za stěžovatelku (obec) z důvodu kolize zájmů v předmětném trestním řízení vystupovat, mohli však stěžovatelce jako poškozené právnické osobě sjednat zastoupení zmocněncem,“ stojí v nálezu.

Priesterrathová řekla, že prověřování se týká prodeje pozemků, o kterém rozhodlo před několika lety zastupitelstvo. Stavební firma pozemky získala za šest milionů korun a postavila na nich domy. Podle policie mohly mít pozemky vyšší cenu. Starostka uvedla, že vyšší částku nikdo nenabídl a že obec vycházela ze znaleckého posudku. V jaké fázi se trestní řízení nachází, policie odmítla komentovat, vyjádřit se nechtěl ani státní zástupce.