Bartuška: Během roku 155 miliard kubíků ruského plynu nenahradíme

Interview ČT24: Václav Bartuška (14. 4. 2022) (zdroj: ČT24)

Evropa nákupem ruského plynu platí agresorovi asi polovinu zbraní, které používá v rámci své invaze na Ukrajině.  V Interview ČT24 to řekl zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Zbavit se závislosti na ruském plynu bude podle něj velmi těžký úkol, zasáhlo by to hlavně výrobu. Přiznal, že zatím není sečteno, jaké důsledky by odstřižení mělo pro Evropu.

Evropa se chce ruské ropy či plynu zbavit do pěti let, což je podle Bartušky realistické. Samotná analýza však podle něj ještě hotová není. „Nahradit čtyřicet procent zemního plynu v Evropě, což je dnešní podíl ruského plynu, bude mimořádný úkol. I těch pět let je úkol velmi náročný,“ řekl s tím, že veřejnost si přeje, aby skončilo placení za ruskou ropu a plyn. 

„Když začala válka na Ukrajině, tak zhruba po týdnu Mezinárodní agentura pro energetiku vydala rozbor, jak se během deseti let zbavit v Evropě ruského plynu. Po deseti dnech bojů už (Evropská) komise hovořila o roku 2030, a summit ve Versailles řekl 2027. Takže s každými dalšími obrázky z Irpině či Buči roste chuť Evropanů zbavit se této závislosti,“ uvedl Bartuška. 

Polovina ruských zbraní je placena Evropou. S tím mají Evropané problém, proto se chtějí zbavit ruského plynu a ropy.
Václav Bartuška
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Ekonomické dopady po případném ukončení dodávek plynu z Ruska zatím podle Bartušky nikdo nespočítal. „Němci teď poprvé vydali analýzu, která jim říká, že okamžitý výpadek ruského plynu by znamenal ztrátu zhruba 260 miliard eur během dvou let,“ řekl. Podle něj by se to dotklo hlavně výroby, nikoli domácností. „Ale udělat kompletní rozbor, co všechno by zastavení ruského plynu znamenalo, to je práce na mnoho měsíců,“ dodal. 

Více zkapalněného plynu

Možností řešení problému je podle Bartušky několik. Jde například o navýšení odběru plynu z Norska a Alžírska nebo také větší odběr plynu ve formě LNG (zkapalněný plyn), a to například z USA, Kataru nebo Austrálie. „Není to ale otázka příštího týdne, ale několika let,“ upozornil s tím, že bude třeba postavit nové terminály na LNG. 

„V téhle chvíli všichni vidí, že Evropa má problém, takže ty první nabídky nebudou ty nejlepší,“ řekl s tím, že Evropa by na dodávky zkapalněného plynu měla mít kontrakty s více zeměmi. Podle něj také nemá smysl jít do jednání ve chvíli, kdy je evidentní, že je Evropa v problémech. „Pak tu cenu samozřejmě napálí, takže je důležité zachovat klidnou hlavu,“ doplnil. 

Na otázku, co je Evropa schopna reálně stihnout do příští topné sezony, Bartuška odpověděl, že může určitě definovat, co je nutné a možné vypnout. „Pak je tu ale velké dilema, jak naplnit zásobníky, protože firmy budou zřejmě chtít nějaké krytí rizik,“ uvedl. 

Půjde to bez omezení?

Bartuška řekl, že pokud by nyní „vypadl“ ruský plyn, nebyla by Evropa schopna připravit se na zimu tak, aby nemuselo dojít na žádná omezení, například ve výrobě. „Během jediného roku 155 miliard kubíků nenahradíme. Není odkud. Norsko nebo Alžírsko jsou schopny navýšit dodávky o jednotky miliard kubíků plynu. Můžeme mít o 15 až 20 kubíků LNG víc, ale sto miliard kubíků není k mání, to není na trhu,“ upozornil. 

Kdyby se podařilo naplnit všechny zásobníky v Česku, země by podle zvláštního velvyslance pro energetickou bezpečnost většinu zimy zvládla. „Nicméně si myslím, že kdyby se zastavil ruský plyn, tak není žádné řešení jednotlivé členské země (EU), to bude muset být řešení evropské,“ dodal.